Otevřít hlavní menu

Krkonošské, podle dialektologické klasifikace podkrkonošské nářečí, je specifické nářečí českého jazyka, užívané přibližně na území národopisné oblasti Podkrkonoší a Krkonoš – tj. zejména ve východní části okresu Semily, v jižní části okresu Jablonec nad Nisou, na Jičínsku a v severozápadní části okresu Trutnov. Řadí se k severovýchodočeské nářeční oblasti češtiny (stejně jako např. blízké kladské nářečí), některé níže uvedené znaky jsou shodné pro celou tuto skupinu.

V lexiku se objevuje vliv němčiny, ve fonologii vliv polštiny.

V běžné mluvě se používalo až do 70. let 20. století, postupně však mizí – poslední enklávy se uvádějí v oblastech Mrklova a Poniklé. Kromě několika (většinou dříve vydaných) knih je nářečí prakticky nedostupné v tištěných či elektronických médiích, téměř se neužívá ani v populárním večerníčkovém televizním seriálu Krkonošské pohádky. V krkonošském nářečí je natočená pohádka Co poudala bába Futéř, která vypráví příběh z Krakonošova mládí.

Typické znakyEditovat

  • Slabikotvorné souhlásky r a l se zvýrazňují předloženým e – při hovoru zpěvavě prodlouženým, v písemné podobě však bez čárky (slabikotvorné souhlásky tedy ztrácejí svoji slabikotvornost).

Příklad: Kerkonoše = Krkonoše, smerkovy perkynko = smrkové prkénko, pelná = plná, berzy = brzy[1]

  • Některé dlouhé samohlásky v poslední slabice slova se zkracují a slabikotvorné souhlásky se mohou i vypustit.

Příklad: řemesnik = řemeslník

Příklad: outery nebo outerek = úterý

  • Souhláska v následující po samohlásce se uzavírá a mění na u.

Příklad: poudám = povídám, prauda = pravda[1], neujeďal = nevěděl

  • Souhlásky d a t se často vypouštějí; následuje-li l nebo n, bývá zdvojeno.

Příklad: serce = srdce, prállo = prádlo, hnelle = hnedle,[1] honně = hodně

  • Při spřažení …vě… se v vypouští a zůstává jen j.

Příklad: dje = dvě

  • Změkčování t na ť.

Příklad: spratěk = spratek, srounať = srovnat

  • Používání „tvrdého l“, obdobného polskému ł.

Příklad: łžice = lžíce

  • Odlišné koncovky některých pádů, zejména mužského rodu.

Příklad: 3. pád k tátoj = k tátovi, 7. pád s tátem = s tátou

  • Další, nepravidelné odlišnosti.

Příklad: kůsa = kosa, kůtě = kotě (ale koza nebo kopec se již nemění)

  • Specifická slovní zásoba, pramenící částečně z vlivu němčiny.

Příklad: kortouč = kolečko (trakař), čemersnej, čemesnej = čiperný, moska, mostka = zápraží,[1] bouchoř = vrchní zmrzlá vrstva sněhu,[1] hrobky = hromady kamení vybíraného z polí[1], cacnej = nedočkavý[2]
Poznámka: slovo muštelka, známé z televizních Krkonošských pohádek, nepochází z nářečí, ale je neologismem autorky.

Nářečí v uměníEditovat

(následující knihy jsou v nářečí psané buď celé, nebo částečně)

  • Josef Štefan Kubín: Lidové povídky z českého Podkrkonoší (Podhoří západní: 1922–1923, Úkrají východní: 1926), Lidové povídky z Podkrkonoší (1941, 1948[3], Podhoří západní: 1964, Úkrají východní: 1971)
  • Jaromír Horáček: Kerkonošský muderlanti (1958), Nic kalýho zpod Žalýho (1963), Muderlanti zpod Žalýho (1966)
  • Marie Kubátová[4]: Daremný poudačky (1956), Veselé pohádky z muzikantské zahrádky (2006)
  • Amálie Kutinová[5]: Vo hajnejch a pytlákách (1960), Muzikantské řemeslo (1964), Pobejtky za kamny i na sluníčku (1965), Medicína pro potěšení aneb Vo bábách kalejch a nekalejch (pouze rukopis), Herdinové z Kerkonoš (pouze rukopis), Vo tom horáckým bernožení (pouze rukopis)
  • Marie Kubátová & Amálie Kutinová: Krakonošův rok (1958), Krakonošovský špalíček (1964)
  • Jan Buchar: Co se kdy u nás šustlo (1977), Co se šustlo taky jinde (1980), Bylo hůř a lidi nechválili (1984)
  • Slávka Hubačíková: Kale i kyselo (2008)[6]
  • František Karel Pacholík: Pou̯dačky a vhačky (2015) – podle zápisků lidového vypravěče F.K. Pacholíka z Pasek nad Jizerou vydala Dr. Eva Koudelková
  • František Karel Pacholík: Drobečky z pobejtek (2015) – taktéž

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f LOUCKÁ, Pavla. JARMILA BACHMANNOVÁ: Podkrkonošský slovník. Vesmír. 10. 1999, čís. 78, s. 583. Dostupné online. ISSN 0042-4544. 
  2. Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta
  3. http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000713398&local_base=NKC
  4. Diplomová práce na téma Literární tvorba Marie Kubátové – autorka: Jarmila Rotterová, PedF Masarykovy univerzity
  5. Diplomová práce na téma Literární a sběratelská činnost Amálie Kutinové – autorka: Dagmar Šuránová, PedF Masarykovy univerzity
  6. Časopis Krkonoše 4/2008

LiteraturaEditovat

  • BACHMANNOVÁ, Jarmila. Podkrkonošský slovník. Praha: Academia, 1998. 265 s. ISBN 80-200-0662-1. 

Externí odkazyEditovat