František Josef z Ditrichštejna

rakouský kníže, důstojník a diplomat

František Josef z Ditrichštejna, celým jménem František Serafinský Josef Karel Jan Nepomucký Quirin Dietrichstein (28. dubna 1767, Vídeň8. července 1854, tamtéž) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů, který dosáhl hodnosti generálmajora. Byl vlastníkem panství Mikulov a dalších statků na Moravě a v Čechách (Libochovice, Lipník nad Bečvou, Nové Město nad Metují, Dolní Kounice, Budyně nad Ohří, Vlachovo Březí).

František Josef z Ditrichštejna
František Josef z Ditrichštejna, 1836
František Josef z Ditrichštejna, 1836
8. kníže z Ditrichštejna
Ve funkci:
25. květen 1808 – 8. červenec 1854
PředchůdceJan Karel z Ditrichštejna
NástupceJosef z Ditrichštejna

Narození28. dubna 1767
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. července 1854 (ve věku 87 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníhřbitov svatého Marka
ChoťAlexandra Andrejevna z Ditrichštejna
RodičeKarel Jan z Ditrichštejna a Marie Kristina z Ditrichštejna
DětiJosef František z Ditrichštejna
Sigismund Thalberg
PříbuzníMořic Josef Jan z Ditrichštejna a Tereza z Ditrichštejna (sourozenci)
Klotilda z Ditrichštejna, Terezie z Ditrichštejna-Proskova-Leslie, Gabriela z Ditrichštejna-Proskova-Leslie a Alexandrina z Ditrichštejna[1] (vnoučata)
Profesepolitik, diplomat a důstojník
OceněníČestné občanství města Vídně (1850)
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Řád zlatého rouna
CommonsFranz Joseph von Dietrichstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Pomník Františka Josefa Ditrichštejna na nádvoří rodové hrobky v Mikulově

Narodil se jako třetí z osmi dětí Jana Karla Dietrichsteina a Marie Kristiny, rozené Thun-Hohenstein.

Poté, co dokončil studia, věnoval se František Josef nejprve vojenské kariéře. V září 1789 již byl majorem a byl jmenován pobočníkem Alberta Sasko-Těšínského. Za svůj výkon při útoku na pevnost Valenciennes 25. července 1793 byl odměněn rytířským křížem Řádu Marie Terezie. O tři roky později získal hodnost generálmajora.

V červenci 1797 se František Josef v Pavlovsku u Petrohradu oženil s hraběnkou Alexandrinou Šuvalovovou (1775–1845). Měli spolu syna Josefa (1798–1858), manželství však trvalo jen krátce.

Kolem přelomu století pobýval František Josef v Anglii, která se pro něj stala vzorem moderního státoprávního uspořádání.[2]

Roku 1809 povolal císař František II. knížete zpět, aby jej obsadil do funkce vrchního hofmistra arcivévody Františka d'Este a dvorského komisaře v Haliči.[2]

Na přelomu 18. a 19. stol. válečné události poškodily jihomoravská ditrichštejnská panství. Roku 1818 proto František Josef prodal panství Židlochovice a Hrušovany.

František Josef byl složitou osobností a některé jeho skutky byly považovány za skandální. Nedůvěru císaře a konzervativců mu vynesly opakované posměšky vůči kancléři Metternichovi, ale i pokus znovu založit na protest proti jeho represivnímu režimu ve Vídni zednářskou lóži. Nemalý rozruch vzbudil také tím, že odmítl Řád zlatého rouna.[2] Klavírní virtuos Sigismund Thalberg pravděpodobně byl jeho nemanželským synem.

František Josef z Ditrichštejna zemřel ve Vídni ve věku 87 let[3].

ReferenceEditovat

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b c František Josef – 7. kníže Dietrichstein-Nikolsburg, hrabě Proskau-Leslie [online]. Regionální muzeum Mikulov [cit. 2014-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26. 
  3. Rodokmen Ditrichštejnů dostupné online

Externí odkazyEditovat