Otevřít hlavní menu

Ignát Herrmann

český humorista, novinář, romanopisec a spisovatel

Ignát Herrmann (12. srpna 1854 Chotěboř8. července 1935 Řevnice) byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon.

Ignát Herrmann
Ignát Herrmann (1895)
Ignát Herrmann (1895)
Narození 12. srpna 1854
Rakousko-Uhersko Chotěboř
Úmrtí 8. července 1935 (81 let)
Československo Řevnice
Místo pohřbení Řevnice
Pseudonym Vojta Machatý, Švanda, Ypsilon
Povolání spisovatel, humorista, redaktor
Národnost česká
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Agnáta Hermanna (matrika N 1850-1860 Chotěboř (SOA Zámrsk))

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře. Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice. Stal se novinářem a u Otty v letech 18761878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandovi vydal většinu svých prací[1]. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo do ruštiny.

 
Socha v rodné Chotěboři

Nejedno jeho dílo bylo použito jako ideální námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, na které byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl také jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama (Manželova přítelkyně, 1890), ale nepříliš úspěšně. Vysoce je kritiky ceněn jeho román U snědeného krámu pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly (text s prvky naturalismu; románu si vážil i on sám. Mnohem větší čtenářský ohlas však mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kondelíkovi byly koncipovány jako humoristický román, do současnosti v něm však zůstala živá především idylická rovina rodinného života. Postava mistra Kondelíka je často chápána jako český „národní typ“ (Josef Jedlička ve své sbírce esejů České typy aneb poptávka po našem hrdinovi), tj. jako prototyp člověka bodrého, laskavého, přitom nepříliš inteligentního a výbojného. Z jeho díla jsou dosud živé (a vydávané) povídky, jichž napsal 387, tj. počet povídek obsažený v jeho Sebraných spisech o padesáti svazcích, vydávaných v nakladatelství Františka Topiče. Do roku 1916 se dočkaly tří vydání.

Historický význam mají jeho vzpomínkové prózy (Před padesáti léty, Blednoucí obrázky, V pevnosti).

Byl též editorem díla Jana Nerudy (14 svazků), k vydání připravil poslední a posmrtnou Nerudovu sbírku Zpěvy páteční (1896).

Od roku 1888 byl předsedou spolku Máj.

V průběhu 20. let 20. století se zapojil do kampaně proti budování zoologické zahrady v Praze. Byl přesvědčen o její neužitečnosti a v několika povídkách tyto snahy zesměšňoval.

CitátEditovat

Odtud narostlo novinářské povídkářství Herrmannovo z drobných črt a mravoličných obrázků pražských, jež z něho udělaly, jak už jsem jindy řekl, pravého zeměpisce a přírodopisce někdejší Prahy, až k těm velikým a čtenářstvem hltaným povídkovým cyklům, k těm Kondelíkům a Vejvarům, nad nimiž snad krasoduchost některých kritiků nosem krčívala, ale jež byly leta a leta potěchou rozlehlé obci čtenářské, pronikly překládány do mnohých cizích literatur a jsou sui generis klasickou prózou českou.
— Jaroslav Kvapil[2]

DíloEditovat

  • Z chudého kalamáře – výbor krátkých povídek
  • Švanda dudák
  • Pražské figury
  • Bodří Pražané
  • U snědeného krámu, 1890, zfilmováno v roce 1933, vydání čtvrté z roku 1916 dostupné online
  • Kancelářský prach – Smíšené zboží''
  • Domácí štěstí
  • Ženitba páně Karafiátova
  • Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich sběhlo, 1918 Dostupné online
  • Foxl-Voříšek a jiné historky kratochvilné
  • Páté přes deváté
  • Z pražských zákoutí – humoristické a rázové kresby
  • Bodří Pražané – postavičky z pražských zdí a ulic
  • Humor parnassu českého
  • Historie o doktoru Faustovi, 1884, řazeno do sci-fi
  • Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1898
  • Tchán Kondelík a zeť Vejvara
  • Artur a Leontýnka – román
  • Bezdětná – povídka
  • Sudička – povídka
  • Z pamětí mrzouta a jiné historky kratochvilné
  • Burlesky
  • O živých, o mrtvých
  • Příběh dušičkový
  • Ztřeštěné historky, 1902, sbírka povídek, některé se SF námětem

Většinu svých povídek nejprve publikoval v časopisech. Články v tisku psal často pod pseudonymem Ypsilon[3] (příkladem je vzpomínka na dědečka, Jana Hostivíta Pospíšila).[4] Soudničky v Národních listech podepisoval zkratkou —on.[5]

PlaváníEditovat

Ignát Hermann stál u vzniku plaveckého sportu v Čechách. V roce 1895 zorganizoval první velké veřejné závody. Při závodech, konaných 25. srpna 1895 v Praze na Vltavě (mezi Žofínem a Střeleckým ostrovem), vykonával i funkci vrchního rozhodčího.[6][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Herrmann, Ignát, s. 89. 
  2. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 526–7
  3. SCHEINPFLUG, Karel. Herrmann — Ypsilon. Národní listy. 1924-08-12, roč. 64, čís. 222, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-06-16]. 
  4. YPSILON. Polským povstalcům na pomoc. Národní listy. 1923-12-16, roč. 63, čís. 344, s. 13. Dostupné online [cit. 2012-06-16]. 
  5. ZEVLOUN. Chrudimský soudní president Kitzler a spisovatel Ignát Herrmann. Národní listy. 1931-06-10, roč. 71, čís. 273, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-03-16]. 
  6. http://www.sportovnilisty.cz/nejstarsi-historie-plaveckych-sportu-v-cechach/ Nejstarší historie plaveckých sportů v Čechách
  7. http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/premieru-uslysite-v-nedeli-12-dubna--1470598 1033. schůzka - Legrace po anglicku = sport

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat