Bílek (Chotěboř)

část obce Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod

Osada Bílek (německy Bilek)[2] má 318 stálých obyvatel, leží v nadmořské výšce 545 metrů a náleží k obci Chotěboř.

Bílek
Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek
Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek
Lokalita
Charakter osada
Obec Chotěboř
Okres Havlíčkův Brod
Kraj Kraj Vysočina
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 273 (2011)[1]
Katastrální území Bílek (6,77 km²)
Nadmořská výška 545 m n. m.
PSČ 582 62
583 01
Počet domů 106 (2011)[1]
Bílek
Bílek
Další údaje
Kód části obce 52876
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název se vyvíjel od varianty Bilek (1787), Bílek (1843). Místní jméno odkazuje na prvního usedlíka Bílka.[3]

HistorieEditovat

Neověřené zprávy hovoří o obci v dávných dobách, dříve zvané Přechod. Kamenný most přes řeku Doubravu chráněný jako kulturní památka České republiky byl údajně postaven za Karla IV. Tyto zprávy však nejsou potvrzeny. První ověřená zmínka se objevuje ve matrice narozených farnosti Krucemburk v roce 1713. Osada patřila do panství knížat z Ditrichštejna. Od roku 1781 osadu spravoval Karel Jan z Ditrichštejna, v roce 1787 zde již stálo 29 domů, od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad Metují, přijal Karel přízvisko z Leslié. Po něm zdědil osadu v roce 1808 František Josef Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do zrušení vrchnostenských práv (1848). V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které v roce 1882 zničila velká voda na Doubravě, která protrhla hráze rybníků mezi Bílkem a Sopotami (součást obce Sobíňov).

V obci se nachází pěkná zvonička z roku 1858, která byla v roce 1994 obnovena. V dobách páry byla kousek za obcí směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým účelům v letech 18931953. Mezi Bílkem a Chotěboří se nachází malebný úsek řeky Doubravy zvaný Údolí řeky Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy. V obci se též nachází rozsáhlý objekt bývalé vojenské posádky. Nyní je využíván soukromými subjekty k nevojenským účelům.

Od roku 1961 jako místní část spadá pod Chotěboř. V letech 1869–1961 byla osadou obce Trpišovice, od roku 1961 je částí této obce.[4]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel Bílku[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 447 440 429 395 392 354 345 321 411 417 351 368 316

DopravaEditovat

Bílkem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. V zastávce Bílek zastavují pouze osobní vlaky.

OsobnostiEditovat

  • Pavel Křivský – archivář, historik, skaut, kněz, řeholník, spisovatel

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 72. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 39. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 552–553.