František Xaver Herrmann
František Xaver Herrmann (1807–1872), zkráceně František X. Herrmann či jen František Herrmann, byl český mydlář, kupec a písař, otec literátů Gustava Vratislava Herrmanna, Emila Hermanna a Ignáta Herrmanna.[2] Např. Ignát Herrmann se o svém otci zmiňuje i ve svých literárních dílech (např. Blednoucí obrázky[3]).
| František Xaver Herrmann | |
|---|---|
| Narození | 1807 Chotěboř |
| Úmrtí | 1872 (ve věku 64–65 let) |
| Povolání | mlynář, obchodník a písař |
| Choť | Kateřina Herrmannová[1] |
| Děti | Ignát Herrmann Emil Herrmann Gustav Vratislav Herrmann |
| Příbuzní | Jan Hostivít Pospíšil (tchán) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodina
editovatFrantišek Xaver Herrmann se narodil do rodiny mydlářského tovaryše Antonína (Josefa?[4]) Herrmanna z Žacléře, který se na konci 18. století přestěhoval do Hradce Králové. Dne 2. srpna 1836[5] si vzal za manželku Kateřinu rozenou Pospíšilovou (18. října 1816[6] – 1899), čtvrtou[4] dceru nakladatele a překladatele Jana Hostivíta Pospíšila.[2]
Život
editovatFrantišek Xaver Herrmann se vyučil kupcem a kolem roku 1839 si v Hradci Králové otevřel na Velkém náměstí (čp. 157) vlastní kupecký krám. Na jaře 1851 s rodinou (manželkou a pěti dětmi) odcestoval do Ameriky[7]. Uvádí se, že jej pro to snad vedl pocit nesvobody po revoluci v Rakouském císařství v roce 1848.[8] Cestou (na moři před Kubou a Haiti[9]) se jim narodila ještě dcera. V Texasu koupili farmu německého vystěhovalce[4], ale farmaření nebylo úspěšné. Navíc jim během jednoho měsíce zemřely dvě děti a jeho manželka onemocněla.[7] Proto se rodina vrátila zpět do Čech. Po návratu koupil Herrmann Horní Mlýn u Chotěboře, kde se do rodiny narodilo další dítě syn Ignát.[10] Ani na novém místě se rodině příliš finančně nedařilo, což souviselo už s tím, že Herrmann mlynářskému řemeslu nerozuměl.[9] Pravděpodobně v roce 1857 se vrátili do Hradce Králové, kde se František Xaver Herrmann stal písařem v kanceláři dr. Flanderky (za pouhých 12 zlatých měsíčně). Rodina finančně živořila až do jeho smrti.[2]
Význam
editovatVýznam osoby Františka Xavera Herrmanna tkví zejména v tom, že jím uskutečněný přesun rodiny do Ameriky se odrazil v literatuře. Františkův syn Gustav Vratislav Herrmann jako první do české povídky zapojil motivy z Ameriky, když v povídkách Osada u Červené řeky (1865) a Pohorský lovec (1869) uplatnil právě zkušenosti z pobytu v USA.[11] Ignát Herrmann ve svých dílech také vzpomínal na otce a nedostatek peněz v rodině.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ OsobnostiRegionů.cz.
- ↑ a b c Osobnosti regionu: František Xaver Herrmann. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Ignát. Blednoucí obrázky [online]. Praha: Československý spisovatel, 1960 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c VOREL, Jaroslav. Literární zajímavosti. Královéhradecký zpravodaj: měsíčník MěstNV v Hradci Králové [online]. 1986 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ HERRMANN, Ignát. Tré kapitol z maloměstské kroniky [online]. Praha: F. Topič, 1930 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ JUDA, Karel. Matky a maminky v díle Ignáta Herrmanna. S. 352–355. Zvon týdenník belletristický a literární : majetek družstva spisovatelského [online]. 1933-05-03 [cit. 2024-03-11]. S. 352–355. Dostupné online.
- ↑ a b c HÝSEK, Miloslav. Ignát Herrmann [online]. Praha: F. Topič, 1934 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka na Ignáta Herrmanna. Nové Hradecko [online]. 1984-08-07 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠEBESTOVÁ, Helena. "Dlouhý kolohnát, značně nosatý, prostý půvabu" - oblíbený český povídkář Ignát Herrmann a jeho fond uložený v LA PNP. Literární archiv: sborník Památníku národního písemnictví [online]. 2017 [cit. 2024-03-11]. Roč. 49, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ KORITENSKÁ, Pavla. Spisovatel Ignát Herrmann a jeho práce věnované městu Hradec Králové. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost [online]. 2011 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna 180 s. ISBN 978-80-85059-10-6.