Otevřít hlavní menu

Švanda dudák (časopis)

český humoristický časopis

Charakteristika časopisuEditovat

Humoristický časopis Švanda dudák založil Ignát Herrmann jako reakci na to, že měl potíže při publikování svých humoristických prací (údajně pro nevhodnost některých výrazů). Literární charakter nového časopisu byl zdůrazněn rozsáhlými prózami, zveřejňovanými v počátečním období bez ilustrací. Postupně se jeho obsah stával pestřejší, byly zveřejňovány kratší literární útvary včetně veršovaných.[1]

Časopis vycházel v letech 1882-1914 a 1924-1930. Přerušení bylo zaviněno první světovou válkou. Periodicita Švandy dudáka se měnila, vycházel 2x měsíčně, 1x měsíčně i 1x týdně. Od roku 1886 získal inzertní přílohu Švandovy dudy. V období 1866-1888 a znovu od roku 1900 vycházel s ilustracemi.

Vůdčí osobností Švandy dudáka byl Ignát Herrmann; po většinu existence vydávalo časopis pražské nakladatelství František Topič.[2]

Nejvýznamnějším konkurentem Švandy dudáka byly Humoristické listy, které vydávalo v letech 1858-1941 nakladatelství Josef Richard Vilímek.[3] Dalším humoristickým periodikem, které vycházelo v době založení Švandy dudáka byl Paleček, který vydával Jan Otto v letech 1872-1887.[p 1][p 2][4]

Osobnosti Švandy dudáka - autoři literárních příspěvkůEditovat

Ignát HerrmannEditovat

Ignát Herrmann (1854-1935) časopis založil a značná část literárních příspěvků Švandy dudáka v letech 1882-1914 pocházela z jeho pera.[p 3]

V poslední etapě časopisu Švanda dudák – po první světové válce (1924-1930) byl již podíl Ignáta Herrmanna na obsahu časopisu menší. Řada z jeho příspěvků vyšla po časopiseckém vydání knižně.[4]

Ostatní autoři textůEditovat

Neúplný seznam literárních spolupracovníků, především vrstevníků a přátel Ignáta Herrmanna:[1][4]

a mnoho dalších.

Osobnosti Švandy dudáka - ilustrátořiEditovat

Josef MánesEditovat

Ilustrace Josefa Mánesa(1880-1871) ve Švandovi dudákovi byly jednorázové – výjimečné povahy. Navíc autor již v době jejich vydání nežil. Do té doby neilustrovaný časopis uvedl v roce 1883 v číslech 7-10 s Mánesovými ilustracemi "Historii o doktoru Faustovi, slavném černokněžníkovi" od Ignáta Herrmanna.[p 4]

Mikoláš AlešEditovat

Od roku 1866, kdy se Švanda dudák stal ilustrovaným časopisem, patřil Mikoláš Aleš (1852-1913) svými ilustracemi k předním přispěvatelům. Byl nejen autorem titulní kresby dudáka z roku 1888, ale i řady drobných kreseb uvnitř listu.

Luděk MaroldEditovat

Luděk Marold (1865-1898) spolupracoval se Švandou dudákem pouze ve dvou ročnících – 1887-1888. Od roku 1889 do roku 1899 vycházel Švanda dudák bez ilustrací a Luděk Marold se obnovení ilustrovaného časopisu nedožil.

Ostatní ilustrátořiEditovat

Do Švandy dudáka přispívali (mezi jinými):[4]

V poválečné etapě (1924-1930) přibyli mladší ilustrátoři, např.:

Zánik Švandy dudákaEditovat

Příčiny zániku časopisu Švanda dudák, který dostatečně nereagoval na změněnou poválečnou dobu, popsal Karel Poláček v Českém slovu (10.12.1930):

"Švanda dudák provozoval humor idylický, neboť doba byla pomalá, idylická. ..... Čas kvapil, bouřné časy se převalily, krajem zaburácela vichřice, ale Švanda dudák chodíval na pivo mezi sousedy, aby zaháněl chmury. Ježaté prtě nosilo dále holínky přes rameno, ačkoli se na Václavském náměstí etabloval Baťa. Švanda dudák tvrdošíjně ignoroval běh času, zůstával doma za spuštěnými záclonami, neboť byl spoután houserem jako pan Kondelík."[5]

ZajímavostEditovat

Nejznámější román Ignáta Hermanna Otec Kondelík a ženich Vejvara nevyšel poprvé na pokračování v jeho časopise Švanda dudák, ale v roce 1896 v Národních listech pod šifrou Ypsilon.[6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Ignát Hermann získal zkušenosti s vydáváním humoristického časopisu v Palečku, ve kterém pracoval v letech 1876-1878.
  2. Stejnojmenný humoristický časopis Paleček vycházel již v letech 1841-1847.
  3. Aby vzbudil dojem velkého počtu autorů, používal pseudonymy Vojta Machatý, Vendelín Břitva, Filip Drtina, Goliáš Cvrček, David Vulkán, Škorpion, Kaňka, Švanda a Redaktor. Divadelní kritiky psal pod jménem Vavřinec Lebeda. Podpisoval se též šiframi Ign. Hn., J. H., -on a Ypsilon.
  4. Knižně vydal "Historii o doktoru Faustovi" Ignát Herrmann vlastním nákladem v roce 1884 a Fr. Topič v roce 1936.

ReferenceEditovat

  1. a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Švanda dudák, s. 824-829. 
  2. Databáze NK ČR, Švanda dudák: poutník humoristický
  3. Databáze NK ČR, Humoristické listy
  4. a b c d KORITENSKÁ, Pavla. Humoristický časopis Švanda Dudák. , 2008. Rigorozní práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. . Dostupné online.
  5. POLÁČEK, Karel. Úvahy, korespondence, deník. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2001. ISBN 80-85844-76-1. Kapitola Švanda dudák, s. 79-81. 
  6. Národní listy, 8.3.1896, s.9

LiteraturaEditovat

  • MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Švanda dudák, s. 824-829. 
  • KORITENSKÁ, Pavla. Humoristický časopis Švanda Dudák. , 2008. Rigorozní práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. . Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat