Česká digitální knihovna
Česká digitální knihovna je národní agregátor digitálních knihoven provozovaných českými knihovnami v systému Kramerius. V současné době portál umožňuje v jednotném rozhraní vyhledávání a přístup k datům zejména největších knihoven, perspektivně pak nabídne přístup k digitálním datům všech knihoven. Česká digitální knihovna slouží jako agregátor digitalizovaných novodobých knižních dokumentů pro evropskou digitální knihovnu Europeana.
Charakteristika editovat
Koncepční a technologické řešení České digitální knihovny odstraňuje chaotický přístup[1] k on-line dostupným výsledkům mnoha projektů digitalizace českých knihoven. Tyto projekty probíhaly již od roku 1992[2] V roce 2022 bylo evidováno v Registru Krameriů[3] celkem 44 digitálních knihoven izolovaně provozovaných (všechny ve shodném software Kramerius).
Portál Česká digitální knihovna by měl perspektivně prohledávat obsahy všech těchto českých digitálních knihoven. Architektura systému je vytvořena na základě parametrů centralizovaného vyhledávání[4].
Česká digitální knihovna umožňuje vyhledávání digitalizovaných monografií, periodik: novin a časopisů, rukopisů, map, hudebnin, článků a grafik. Kromě digitalizátů[5], které vznikly digitalizací papírových dokumentů, je možné vyhledávat i objekty vytvořené v digitální podobě, tzv. digital born.
Nalezené dokumenty jsou následně zobrazeny v jednotném rozhraní. Nedochází k přesměrování do jednotlivých digitálních sbírek. Uživatel se nemusí učit ovládat jiné rozhraní.
Česká digitální knihovna je agregátorem metadat pro evropskou digitální knihovnu Europeanu a portál Knihovny.cz.
Služby České digitální knihovny editovat
Jednoduché vyhledávání objektů je přístupné na vstupní stránce portálu. Zde je možné omezit vyhledávání na dokumenty mimo ochranu autorského zákona - "Jen veřejně dostupné". Při tomto vyhledávání jsou prohledávána metadata popisující jednotlivé objekty. Česká digitální knihovna umožňuje i fulltextové vyhledávání v textech, díky technologii OCR.
Pro kombinované dotazy, kdy je možné vyhledávání omezit několika parametry, je nutné kliknout v pravém rohu portálu na tlačítko "Vstoupit do knihovny". Zde je možné v levém horním rohu "Procházet" jména autorů, nastavit "časovou osu" nebo vyhledávat podle jednotlivých sbírek.
Návštěvník si může vytvořit osobní účet - "registrovat se". Registrace mu umožňuje si v rámci portálu vytvořit osobní sbírku dokumentů, k dlouhodobějšímu studiu.
Při práci s digitálními objekty je nutné dodržovat llicenci, např. za tisky v knihovnách (děl chráněných copyrightem) se odvádí poplatky zástupci autorů DILIA. Při reprodukci děl získaných prostřednictvím České digitální knihovny je nutné zejména v případě komerčního užití kontaktovat držitele digitálního objektu, tj. konkrétní knihovnu.
Autorský zákona a Česká digitální knihovna editovat
Z hlediska širokého využití obsahu zpřístupňovaného Českou digitální knihovnou představuje hlavní problematickou oblast autorský zákon. V rámci omezení daných autorskoprávní legislativou není vždy možné, aby digitalizované dokumenty byly v plném rozsahu dostupné veřejnosti on-line.
Volná díla editovat
Zcela volně je možné zpřístupňovat zejména dokumenty, u nichž uplynula lhůta 70 let od úmrtí posledního ze spoluautorů (včetně např. překladatele nebo ilustrátora) a k dílu tak netrvají majetková autorská práva, dále úřední díla, nebo díla, k nimž držitel práv příslušné knihovně udělil licenci pro plné zpřístupnění. V rámci České digitální knihovny tvoří tato díla v dubnu 2024 přibližně 28 % z celkového počtu titulů.
Díla nedostupná na trhu editovat
Největší skupinou dokumentů jsou dokumenty, které jsou sice stále chráněné autorským zákonem, jedná se nicméně o tzv. díla nedostupná na trhu. Jedná se o díla nedostupná po určité období v běžné obchodní síti (vyjma antikvariátů), vydaná v případě knižních vydání před více než 20 lety (v roce 2024 tedy do roku 2003 včetně), v případě periodik vydaná před alespoň 10 lety.[6] Poslední zákonnou podmínkou je zařazení takového díla na tzv. Seznam děl nedostupných na trhu[7] provozovaný Národní knihovnou ČR. Díla splňující tyto pomínky je možné od roku 2021, díky novele autorského zákona a následném uzavření licenční smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci DILIA a OOA-S, s určitými omezeními zpřístupňovat uživatelům online. K hlavním omezením patří podmínka přihlášení účtem některé ze zapojených knihoven[8] a znemožnění pořizování digitální a tiskové kopie dokumentů. V rámci České digitální knihovny tvoří tzv. díla nedostupná na trhu v dubnu 2024 přibližně 44 % všech titulů.
Autorsky chráněná díla bez možnosti vzdáleného přístupu editovat
Zpřístupnění těchto dokumentů je v současné době možné pouze v budovách knihoven, které vlastní nebo prokazatelně vlastnily původní předlohy digitalizace. Digitální kopie děl s autorskoprávní ochranou jsou ve výsledku vyhledávání v rozhraní digitální knihovny sice zobrazeny, ale není možné získat čitelnou podobu dokumentu. Zájemce o text si musí konkrétní dokument vypůjčit v knihovně (dostupnost vyhledat např. v Souborném katalogu ČR nebo požádat o službu dodání dokumentu (např. Virtuální polytechnická knihovna). V rámci České digitální knihovny tvoří dokumenty bez možnosti vzdáleného přístupu v dubnu 2024 přibližně 28 % z celkového počtu titulů.
Historie editovat
Česká digitální knihovna byla vytvořena v rámci výzkumného projektu[9] Knihovny Akademie věd ČR, která do roku 2022 zabezpečovala také její provoz a další rozvoj. Portál byl spuštěn v roce 2015. Finanční prostředky poskytlo Ministerstvo kultury ČR. Prvními knihovnami, které poskytly pro agregaci data svých digitální knihovny byly Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Knihovna Akademie věd ČR, Národní technická knihovna ČR a Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Největší kolekce dat je získána díky projektu digitalizace bohemikální knižní, časopisecké a novinové produkce Národní digitální knihovny. V roce 2022 podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny a Knihovny AV ČR smlouvu o vzájemné spolupráci na zajištění další budoucnosti projektu. Národní knihovna ČR bude dle smlouvy odpovídat zejména za kurátorskou a obsahovou správu portálu, Moravská zemská knihovna za technický provoz systému a potřebné infrastruktury, Knihovna Akademie věd ČR za koordinace dalšího vývoje systému Kramerius jako hlavního softwarového řešení České digitální knihovny i všech zapojených digitálních knihoven.[10]
Příklady užití České digitální knihovny editovat
Knihovnické služby editovat
Výzkumem uživatelských aspektů českých digitálních knihoven se dlouhodobě zabývá Aleš Brožek[11][12]. Tento autor neaplikuje metody UX, ale prezentuje na zajímavých tématech strategie rešerší, které je nutné pro vyhledání potřebného textu využít.
Genealogie editovat
Pro genealogické výzkumy poskytuje Česká digitální knihovna široké zázemí díky fulltextovému vyhledávání. Významným zdrojem jsou společenské rubriky denního tisku, seznamy legionářů apod.
Dějiny lidstva editovat
Nejstarším dokumentem přístupným v portálu je Husitský teologický sborník[13]. Velkým přínosem je kolekce novin a časopisů vydávaných na území Česka. U zájemců o dějiny do konce 19. století neplatí omezení autorského zákona a mohou díla studovat, ukládat do svých počítačů, tisknout apod.
Výuka na školách editovat
V rámci rámcově vzdělávacích programů lze využít Českou digitální knihovnu např. v uvedených vzdělávacích oblastech:
Mediální výchova editovat
V průřezovém vzdělávacím tématu, zaměřeném na kompetence mediální gramotnosti, lze žáky a studenty prostřednictvím České digitální knihovny seznámit názorně s vývojem médií (tisk), a to jak po obsahové, tak i po grafické stránce. Vyhledávání v portálu umožní např. komparativní analýzu reportáže o typické události (požár, divadelní premiéra, povodeň, ukončení vysokoškolského studia, svatba) v tisku 19. století a v současnosti.
Vyhledáváním zpráv o vlastních předcích si mohou žáci a studenti prohloubit znalosti vlastní rodinné historie. Česká digitální knihovna je dobrým zdrojem i pro projekty jako je Paměť národa.
Informatika a informační a komunikační technologie editovat
Portál umožňuje zpřístupnit práci s informačními technologiemi nad rámec výuky orientované na pouhé zvládnutí kancelářských softwarových balíků. Žáci a studenti mohou rozšířit své kompetence ve vyhledávání informací, seznámí se s technologiemi agregačních online služeb a portálů. V rámci výuky práce počítačové grafiky lze využít ilustrací z autorsky volných děl. Příklad takového díla[14]
Reference editovat
- ↑ Digitalizace v knihovnách. Ptejte se knihovny - archiv [online]. 2007-11-16 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ KNOLL, Adolf. Digitalizace - o čem se hovoří. Národní knihovna. 1997, roč. 7, čís. 6, s. 205–207. ISSN 0862-7487.
- ↑ RYCHTÁŘ, Jan. Registr Krameriů. registrkrameriu.mzk.cz [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ RYLICH, Jan. Česká digitální knihovna a nástroje pro zajištění digitalizačních procesů (Martin Lhoták). Ikaros. 2012-05-24. Dostupné online [cit. 2017-02-02].
- ↑ Národní archiv. Slovníček pojmů a zkratek. Praha: Národní knihovna. Dostupné online. Archivováno 3. 2. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ https://dnnt.cz/o-projektu/
- ↑ https://sdnnt.nkp.cz.
- ↑ https://ndk.cz/knihinst
- ↑ LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2016-10-03 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ https://text.nkp.cz/aktuality/aktuality-archiv/aktuality-2022/ceska-digitalni-knihovna
- ↑ BROŽEK, Aleš. Najdeme Peroutkův článek Hitler je gentleman?. 16. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2015 [online]. 2015-12-03 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.
- ↑ BROŽEK, Aleš. Nenašli jsme Peroutkův článek, najdeme aspoň parodii Sládkovy básně?. 17. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016 [online]. 2016-11-30 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ JAKOUBEK ZE STŘÍBRA; NICOLAUS DRESDENSIS; JAN Z PŘÍBRAMĚ. Husitský teologický sborník. [s.l.]: [s.n.], 1418. Dostupné online.
- ↑ RAIS, Karel Václav. Když slunéčko svítí. Praha: Al. Hynek, 1889. 60 s. Dostupné online.