Otevřít hlavní menu

Národní technická knihovna

knihovna sídlící v Praze

Národní technická knihovna (NTK) je s fondem čítajícím přes 1,1 milionu svazků největší knihovnou technické literatury v České republice. Její nová budova, budovaná od roku 2006 a otevřená 9. září 2009, stojí v DejvicíchPraze 6 v areálu technických vysokých škol (ČVUT a VŠCHT).[4] V budově NTK sídlí kromě instituce a knihovních fondů Státní technické knihovny, která se při příležitosti stěhování přejmenovala na Národní technickou knihovnu, též České národní středisko ISSN a Pobočka městské knihovny v Praze.[4] Mottem NTK je „Knihovna je služba“ .

Národní technická knihovna
Czech National Library of Technology
NT knihovna Praha 2012 1.jpg
Logo knihovny
Stát ČeskoČesko Česko
Poloha Technická 2710/6, 160 80 Praha 6 - Dejvice
Souřadnice
Typ Polytematická oborová knihovna
Zaměření Technika, Přírodní vědy, Medicína, Strojírenství, Architektura, Chemie, Matematika, Fyzika, Informatika
Založena 1718[1]
Knihovní fond
Velikost fondu 1 166 043 (rok 2016)[2]
Akviziční politika Monografie, periodické publikace, elektronická média
Povinný výtisk Ne
Přístupnost pro uživatele
Obsluhovaná populace Učitelé, studenti, výzkumníci, široká veřejnost
Registrovaní uživatelé 29 454 (rok 2016)[2]
Další informace
Rozpočet 321,3 milionu Kč[3]
Ředitel Martin Svoboda[3]
Webové stránky www.techlib.cz
Telefon +420 232 002 535
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní technická knihovna je státní příspěvková organizace zřízená opatřením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 12 785/2009 a v souladu s opatřením MŠMT č. 23 313/2011-31, kterým se vydává Dodatek č. 2 ke zřizovací listině NTK. Je řízena prostřednictvím náměstka MŠMT a podle svého statutu plní funkci veřejně přístupné vědeckotechnické knihovny, která je součástí informační infrastruktury výzkumu a vývoje. NTK je zapsaná v evidenci knihoven Ministerstva kultury ČR.

Obsah

HistorieEditovat

Fond dnešní Národní technické knihovny v Praze vznikl v roce 1718 jako sbírka knih prvního stavovského profesora inženýrství Christiana Willenberga (1655-1731).

Během dalších dvou století se knihovna rozrůstala jako součást Českého stavovského polytechnického ústavu a jiných předchůdců dnešního ČVUT v různých lokalitách. Knihovna se přestěhovala do Klementina jako Knihovna vysokých škol technických (KVŠT) v roce 1935.

Dělení školy na českou a německou v roce 1869 po rakousko-uherském vyrovnání knihovnu nepostihlo, jen začala používat dvojjazyčné razítko: „Bibliothek der k. k. polytechnischen Institute zu Prag – Knihovna c. k. polytechnických ústavů v Praze“ a i nadále sloužila všem studentům a byla samostatně financována. V roce 1879 se v souvislosti s přejmenováním polytechnických ústavů na vysoké školy technické její název změnil na „Bibliothek der k. k. technischen Hochschulen in Prag – Knihovna c. k. vysokých škol technických v Praze“.[1]

V roce 1960 byla knihovna přejmenována na Státní technická knihovna (STK). Postupem času se knihovna začala přerůstat volné místo v Klementinu. Dva dálkové skladovací prostory byly pořízeny v letech 1974 až 1981 Praze 4-Písnici (jeden objekt pro 100 000 svazků) a ve Lhotě u Dolních Břežan (dva objekty, každý pro 200 000 svazků). Knihovna i nadále hledala trvalejší řešení ne zcela vyhovujících prostor. Z několika projektů nové budovy se nakonec podařilo v druhé polovině 90. let prosadit projekt výstavby Národní technické knihovny (NTK) v Praze 6-Dejvicích, v centru českého technického vzdělávání.[4]

Nová budovaEditovat

 
Pohled do atria knihovny

VýstavbaEditovat

Investorem stavby Národní technické knihovny byla Státní technická knihovna v Praze.

Architektonická soutěž na podobu budovy proběhla v roce 2000 a vítězný návrh byl vybrán porotou v lednu 2001. Realizovaný návrh vytvořilo architektonické studio Projektil architekti, a to architekti Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister (Václav Králíček) a Petr Lešek. Autorem výtvarné výzdoby bylo sdružení PAS (Produktivita Aktivit Současnosti), a to Vít Havránek, Tomáš Vaněk a Jirka Skála, centrální umělecké dílo vytvořil Dan Perjovschi. Autorem vizuálního stylu a infosystému byl Petr Babák, vystupující pod značkou Laboratoř.

Po dlouhou dobu plány ustrnuly z nedostatku finančních prostředků, jejž prohloubily také povodně v roce 2002. Příslib financování přijala až vláda roku 2004 z podnětu ministryně školství Petry Buzkové; poté byla vyhlášena obchodní soutěž na projektanta a zhotovitele stavby. Povinností dodavatele bylo zajistit si vlastní zdroj financí, stát zakázku splácel do roku 2013 z prostředků Ministerstva školství.

Na realizaci se podíleli autoři architektonického návrhu, dále Helika a.s. (prováděcí projekt), Sekyra Group Real Estate (zhotovitel) a sdružení dodavatelů Metrostav, a.s. rovným dílem s OHL-ŽS, a.s.

Stavba byla zahájena v říjnu 2006, dokončena a předána 31. prosince 2008. Logo NTK bylo oficiálně odhaleno 29. dubna 2009. Od května 2009 do konce července se knihovna stěhovala z Klementina, slavnostní otevření proběhlo 9. září 2009 a otevřena pro veřejnost s kompletní nabídkou služeb byla 14. září 2009.[5]

PopisEditovat

Budova má půdorys zaobleného čtverce o rozměrech asi 70×70 metrů. Je devítipodlažní – má tři podzemní (depozitáře a parkoviště) a šest nadzemních podlaží. Celková užitková plocha zahrnuje 38 661 m2. Kromě moderních architektonických prvků obsahuje i prvky pro zajištění úspor energie včetně akumulace tepla a chladu.[6]

Interiéru dominuje rozlehlé atrium s pravoúhlým půdorysem, které zahrnuje všech šest nadzemních podlaží. Na jeho obvodu leží schodiště mezi patry; betonové stěny směrem do atria zdobí přes dvě stovky avantgardních kreseb komiksového typu od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho.

OceněníEditovat

Nová budova NTK získala od vzniku mnoho ocenění:[7]

Dalé byla stavba nominována na českou Stavbu roku 2009, vyhrála Nejlepší stavbu roku 2010 městské části Praha 6, byla uvedena například mezi osmi unikátními knihovnami světa anglickým architektonickým serverem Architizer.[8]

Spor o vadu fasádyEditovat

Ze skleněné fasády se 10. února 2017 uvolnily dvě skleněné tvarovky o hmotnosti 35 kg a roztříštily se na zemi. Okolí budovy od té doby, slovy ředitele NTK Martina Svobody, "hyzdí přenosná kovová zábradlí a ochranná dřevěná zastřešení nad vstupy". Po neúspěšném jednání se zhotovitelem stavby Sekyra Group podala NTK spor k soudu.[9]

Knihovní fondyEditovat

 
Pohled na areál Národní technické knihovny ze shora, rok 2011

Knihovna se nyní může pochlubit nejrozsáhlejší sbírku českých a mezinárodních dokumentů v oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd souvisejících s technikou v České republice. Přírůstek se pohybuje kolem 5000 titulů ročně.

Kapacita tří podzemních skladů je 1,3 milionu svazků. Prostor pro volný výběr ve čtyřech nadzemních patrech má maximální kapacitu 660 000 knihovních jednotek, reálně využitelná kapacita je okolo 500 tisíc svazků. Fond NTK umístěný ve volném výběru je opatřen elektronickými čipy RFID umožňujícími samoobslužné vypůjčování i vracení publikací. Ve volném výběru jsou publikace tematicky uspořádány podle klasifikačního systému Kongresové knihovny (LCCS).

Služby čtenářůmEditovat

S registrací v NTK automaticky vznikne několik druhů uživatelských kont a přístupy do několika systémů. Prostředky uložené na konto přes pokladnu, bankovní převod, nebo kreditní kartu pak mohou sloužit k úhradě poplatků za kopírování či tisk, placení rezervací týmových studoven, pokut za pozdě vrácené knihy apod.[10]

NTK nabízíEditovat

  • Výpůjční služby, včetně samoobslužného výpůjčování a vracení knih
  • Samoobslužná kopírovací a tisková zařízení
  • Referenční služby a konzultace na počkání[11]
  • Archiv a badatelnu historického fondu[12]
  • Studovny (noční, časopisů a norem)[13]
  • Konferenční sál s 230 místy s moderní audiovizuální technikou, režií a tlumočnickými kabinami
  • Kavárna Cafe Prostoru_[14]
  • Více než 500 relaxačních míst a wi-fi signál v celém objektu

Akademičtí partneřiEditovat

Proběhla integrace NTK a partnerských knihoven z důvodu rozšíření informačních fondů, ušetření při nákupu elektronických informačních zdrojů a zvýšení komfortu uživatelů, kteří vše najdou na jednom místě pod střechou NTK.[4]

Všechny zúčastněné knihovny uchovávají svou subjektivitu, což jim umožňuje plně respektovat licenční ujednání s vydavateli a majiteli informačních zdrojů a především věnovat zvláštní pozornost potřebám studentů, zaměstnanců a čtenářů jejich domovských institucí.[15]

Projekty a inovaceEditovat

Národní centrum pro elektronické informační zdroje - CzechELibEditovat

Cílem projektu je zajistit pro celou výzkumnou a vzdělávací sféru v České republice efektivní nákup a zpřístupnění klíčových elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro potřeby vědy, výzkumu a vzdělávání.[16]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Zdeněk A. Tichý: Jak se rodí Národní technická knihovna, Knihovna, 2006, ročník 17, číslo 1, s. 5-18
  2. a b NTK v číslech
  3. a b Výroční zpráva NTK 2015
  4. a b c d O NTK
  5. O nás
  6. Grand Biblio. Červen 2009, roč. 3, čís. 7-8, s. 23-33. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. 
  7. Ocenění – NTK [online]. 2016-11-01 (posl. změna) [cit. 2017-02-24]. Dostupné online. 
  8. Temples of Knowledge: 8 Unique National Libraries Across the World [online]. Architizer [cit. 2017-02-24]. Dostupné online. 
  9. BEREŇ, Michael. NTK dlouho hyzdí zábradlí. Pád skla není vada díla, brání se žalobě Sekyra Group. prazsky.denik.cz. 2019-01-16. Dostupné online [cit. 2019-03-06]. (česky) 
  10. Váš uživatelský účet
  11. Konzultace na počkání
  12. Badatelna historického fondu
  13. Studovna časopisů
  14. Cafe Prostoru_
  15. O Chemtk
  16. CzechELib

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat