Metrostav

Česká firma

Metrostav a. s. je česká stavební firma. Vznikla 31. prosince 1990 jako právní nástupce stejnojmenného národního podniku, který na trhu působil již od roku 1971. Původně byl Metrostav specializovanou společností založenou hlavně pro výstavbu pražského metra. Po roce 1990 se proměnil v univerzální stavební společnost, realizuje zakázky ve všech segmentech stavebnictví. Je vedoucí firmou Skupiny Metrostav.

Metrostav a.s.
Logo
Logo
Palmovka Park II, Sídlo společnosti
Palmovka Park II, Sídlo společnosti
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1990
SídloPraha, Česká republika
Adresa sídlaKoželužská 2450/4, Praha, 180 00, Česko
Klíčoví lidéJaroslav Heran
Charakteristika firmy
Rozsah působeníEvropa
Oblast činnostistavebnictví
SlužbyStavební činnost, řízení projektů
Obrat35,1 mld. Kč (2018)[1]
31,2 mld. Kč (2017)[2]
Provozní zisk826,2 mil. Kč (2018)[1]
395 mil. Kč (2017)[2]
Výsledek hospodaření743,2 mil. Kč (2018)[1]
177,6 mil. Kč (2017)[2]
Celková aktiva31,5 mld. Kč (2018)[1]
27,7 mld. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál9,6 mld. Kč (2018)[1]
9,1 mld. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci4 903 (2018)[1]
MajiteléDDM Group (51,3 %)
DOAS SK (23,2 %)
DOAS CZ (17,0 %)
Dceřiné společnostiSubterra (100 %)
Metrostav Development (100 %)
DIZ Bohemia (100 %)
Metrostav Slovakia (100 %)
Pragis (83,5 %)
Palmovka 0 (100 %)
Palmovka 3 (100 %)
Palmovka 4 (100 %)
B E S (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.metrostav.cz
IČO00014915
ISINCZ0005006502
LEI315700JDC49X4VSP6Z49
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Subterra a.s., dceřiná společnost Metrostavu

Metrostav byl založen k budování pražského metra (spolu s Vodními stavbami), jednalo se o společnost úzce specializovanou právě k tomuto účelu. Po roce 1990 však byla konfrontována s novými podmínkami; výstavba metra přestala být politickou prioritou a výdaje na ní se zkrátily. Firma tak musela hledat nové možnosti uplatnění; během 90. let a prvního desetiletí 21. století se tak z Metrostavu stala firma stavební, byť se specializací v podzemním stavitelství, provádějící však i rekonstrukce historických objektů a bytů. Právě v oblasti výstavby tunelů drží až padesátiprocentní podíl na trhu, jak sama uvádí.[3]

Patří mezi největší české firmy podle tržeb (20. největší firma podle CZECH TOP 100), mezi stavebními firmami je pak aktuálně největší firmou v ČR[4] a druhou největší v regionu střední a jihovýchodní Evropy[5].

V červenci 2013 firma koupila rakouskou stavební společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která se specializuje na ražení tunelů a byla dceřinou společností zkrachovalé Alpine Bau. Společnost bude nadále působit pod původním jménem. Do Skupiny Metrostav patří také společnost Subterra.[6]

 
Slavnostní křest štítu TBM

Výrobní programEditovat

Doménou výrobního programu společnosti jsou zejména dopravní stavby v Česku, například tunel Blanka, železniční tunely Ejpovice, dálnice D3, dálnice D8, Městský okruh v Praze. Dále dopravní stavby v zahraničí: S8 – průtah Varšavou[7], výstavba 20 km rychlostní silnice S7 u Gdaňsku[8], tunely na Islandu[9], část metra v Helsinkách[10], tunely v Norsku[11]. Metrostav je ale univerzální stavební společnost a věnuje se tak i průmyslové (například velkokapacitní zásobníky v Loukově pro ČEPRO[12]), občanské výstavbě (například Národní technická knihovna[13] nebo obchodní centrum Galerie Šantovka v Olomouci[14]) a bytové výstavbě (Garden Towers - Praha Žižkov[15]), výstavbě pražského metra a dalších podzemních objektů, do jeho referencí patří i inženýrské a energetické stavby (rekonstrukce Elektrárny Počerady a Prunéřov nebo malé vodní elektrárny), vodohospodářské projekty a rekonstrukce památkových objektů (Hudební divadlo Karlín).

Metrostav je stále jednou z mála firem v Česku, které jsou schopny stavět tunely, podzemní trasy metra, kolektory, štoly i další specifické projekty klasickým hornickým způsobem i moderními technologiemi. Na ražbě tunelů trasy metra V.A nasadil nejmodernější techniku – dva razicí štíty TBM. Jejich předností je především rychlost ražby a šetrnost k okolí a povrchové zástavbě. Stejnou technologii využívá firma i při výstavbě nejdelšího železničního tunelu v Česku (tunel Ejpovice, délka přes 4 kilometry) mezi Plzní a Rokycany. Jeho raziči také budují dva dálniční tunely na Slovensku, a další silniční v Norsku[zdroj?] a na Islandu, který bude nejdelším podzemním dílem v této zemi.

Vedení společnostiEditovat

Předsedou představenstva a prezidentem Skupiny Metrostav je Ing. František Kočí, který v červnu 2019 nahradil dlouholetého prezidenta Jiřího Bělohlava.[16] Předsedou dozorčí rady je Ing. Jindřich Hess a generální ředitel společnosti Metrostav je Ing. Jaroslav Heran, MBA.[17]

Organizační strukturaEditovat

Metrostav a.s. tvoří 8 divizí.[18] Firma v rámci Koncernu Skupina Metrostav dále ovládá mj. následující společnosti: Subterra a.s., PRAGIS a.s., Metrostav Development a.s., Metrostav Slovakia a.s., SQZ, s.r.o., BES s.r.o., PK Metrostav, a.s., Metrostav DS a.s., Metrostav Deutschland GmbH a Metrostav Nemovitostní a.s. Podíl má i v řadě dalších společností jako jsou TBG Metrostav s.r.o., Pražské betonpumpy a doprava s.r.o., Terrafin, a.s., a dalších. V červenci 2013 firma koupila rakouskou stavební společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která se specializuje na podzemní stavitelství[19].

Divize společnostiEditovat

Společnost se skládá z 8 divizí a jejich zaměření je následovné:[18]

  • Divize 1 – pozemní stavby, zemní práce, kanalizace, vodovody, plynovody
  • Divize 3 – ocelové konstrukce, pozemní stavby
  • Divize 4 – silniční stavby, vozovky, mosty
  • Divize 5 – tunely, železniční stavby, mosty
  • Divize 6 – vodní stavby, betonové konstrukce, bednění, výztuž
  • Divize 8 – haly, inženýrské konstrukce, pozemní stavby
  • Divize 9 – rekonstrukce, restaurátorské práce
  • Divize 11 – půjčovna vybavení a mechanizace

Divize se dále dělí na provozy a střediska.[18]

Působení v zahraničíEditovat

Metrostav působí (i prostřednictvím dceřiných společností či organizačních složek) v následujících zemích : Slovensko, Polsko, Německo, Turecko, Bělorusko, Island, Norsko, Finsko, Chorvatsko.

Referenční stavbyEditovat

 
Trojský most v Praze, otevřen v roce 2014
 
Obchodní a administrativní budova Quadrio

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h výroční zpráva. 2019. Dostupné online. [cit. 2020-02-22]
  2. a b c Dostupné online.
  3. O historii firmy na jejích stránkách
  4. www.mediaguru.cz [online]. www.mediaguru.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  5. iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  6. http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-60333120-metrostav-koupil-rakouskou-tunelarskou-firmu-chce-se-diky-ni-lepe-dostat-na-zapadni-trhy
  7. Aktuálně.cz [online]. Aktuálně.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  8. iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  9. iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  10. www.metrostav.cz [online]. www.metrostav.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  11. E15.cz [online]. E15.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  12. www.konstrukce.cz [online]. www.konstrukce.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24. 
  13. WWW.UPNET.CZ, Upnet Multimedia 2006 | info@upnet.cz |. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. www.casopisstavebnictvi.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  14. WEB@F13.CZ, Studio F13 - Webdesign & Design Studio [www.f13.cz]; e-mail:. TV stav – Zpravodajský videoserver Stavebních a investorských novin pro oblast stavebnictví a bydlení [online]. TV stav – Zpravodajský videoserver Stavebních a investorských novin pro oblast stavebnictví a bydlení [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  15. www.konstrukce.cz [online]. www.konstrukce.cz [cit. 2016-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24. 
  16. https://www.metrostav.cz/cs/pro-media/2046-noviny-metrostavu-9-2019
  17. https://www.metrostav.cz/cs/o-spolecnosti/vedeni-spolecnosti
  18. a b c https://www.metrostav.cz/cs/kontakty/divize-provozy-a-strediska
  19. Členové koncernu – Skupina Metrostav. www.skupinametrostav.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat