Dolní Břežany

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Dolní Břežany jsou obcíokrese Praha-západ. Leží jižně od Prahy (v těsném sousedství území hlavního města). Obcí protéká Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. Pod obcí potok protéká Břežanským údolím. K obci patří místní části Lhota, Zálepy a Jarov. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel.

Dolní Břežany
Dolní Břežany ptačí perspektivou
Dolní Břežany ptačí perspektivou
Znak obce Dolní BřežanyVlajka obce Dolní Břežany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539210
Pověřená obecJesenice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 399 (2021)[1]
Rozloha10,63 km²
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ252 41
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřadu5. května 78
252 41 Dolní Břežany
kancelar@dolnibrezany.cz
StarostaVěslav Michalik (STAN)
Oficiální web: www.dolnibrezany.cz
Dolní Břežany na mapě
Dolní Břežany
Dolní Břežany
Další údaje
Kód obce539210
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se počátkem 21. století začala velmi rozvíjet v oblasti nové výstavby, ta stará se zároveň rekonstruovala. Dolní Břežany jsou dnes spádovým centrem pro okolní obce nad vltavským údolím. Obec je respektovaná v rámci celé země pro svůj územní rozvoj, veřejný prostor i moderní architekturu.[2][3] Vznikají zde nové architektonicky kvalitní stavby vzbuzující další zájem architektů i veřejnosti,[4] jako například zdejší sportovní hala. Nachází se zde výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE, která jsou aktivní v oblasti laserových technologií.

NázevEditovat

Název Břežany označuje ves, jejíž obyvatelé žijí na břehu, což odpovídá poloze na okraji strmého údolí. Obec Horní Břežany neexistuje. Označení Dolní mělo obec odlišit od Břežan u Lešan nedaleko Neveklova17. století, kdy obě obce patřily k panství Pavla Michny z Vacínova.[5] Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 nesla obec název Břežany, ale od roku 1880 je uváděna jako Dolní Břežany.[6]

Části obceEditovat

Obec Dolní Břežany se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.

  • Dolní Břežany (i název k. ú.)
  • Lhota (k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Zálepy (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Jarov (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)

HistorieEditovat

Lidské osídlení na území Dolních Břežan je velmi staré. Archeologické nálezy dokládají činnost člověka již v mladší době kamenné.[7] Na území obce leží též keltské oppidum Závist, které je největším oppidem v Čechách.[8]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité poté předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.

 
Památník obětem první světové války

V letech 1527–1546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Českého království Kryštofa Želinského ze Sebuzína († 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trauttmansdorffů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760)[9].

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 1885–1887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.[zdroj?] Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života.[zdroj?] V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady,[zdroj?] v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[zdroj?]

V letech 1949–1959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V roce 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

V devadesátých letech v obci prudce vzrostl počet obyvatel, a to i přes nedostačující služby a infrastrukturu. Dolní Břežany tehdy patřily k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.). Obec se rychle rozšiřovala, ač její rozvoj postrádal dlouhodobou koncepci.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[11]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady - expozitura Jílové, soudní okres Jílové[12]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932Editovat

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků.

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví.

21. stoletíEditovat

Zhruba na přelomu tisíciletí proto obec začala procházet razantní proměnou, za nímž z velké části stojí starosta Věslav Michalik.[2]. Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stala místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. Vybudováno bylo například nové náměstí a parky (Keltský a Mlynářský). V parcích byl vybudován skatepark, hřiště na míčové hry, dětská hřiště a venkovní amfiteátr. V září 2015 došlo k otevření Regionálního informačního centra keltského oppida Závist obsahujícího muzeum. V květnu 2016 byl vybudován nový hřbitov a v říjnu 2017 nová, architektonicky oceňovaná sportovní hala. V roce 2018 byla dokončena kompletní renovace zámecké budovy, jež nově slouží jako hotel. Komplexní renovací prošla také zámecká kaple a severní část zámeckého parku, která je přístupna veřejnosti. Významných investic se dočkala Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, dopravní infrastruktura, zdravotní středisko a technické zázemí obce.

Na místě bývalého zemědělského zázemí stojí od roku 2015 laserové centrum ELI Beamlines zaměřené na základní výzkum. V jeho sousedství leží laserové centrum HiLASE, které se věnuje aplikovanému výzkumu. V obou centrech se nachází jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Centra jsou spolu s dalšími okolními institucemi a firmami aktivními v oblasti vědy, výzkumu a inovací sdružena do vědecko-technologického klastru STAR, který v Dolních Břežanech sídlí. V obci se též nachází síť služeb a obchodů – je zde prodejna Tesco Express, dále mnohé restaurace a kavárny. Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota. Nachází se zde také Olivův pivovar.

Díky rozvoji obce orientovanému na mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a výzkumu do Dolních Břežan opakovaně míří zahraniční delegace vědců, diplomatů a politiků. V září 2018 navštívil Dolní Břežany v rámci své návštěvy České republiky indický prezident Rám Náth Kóvind, a to kvůli zmiňovanému laserovému centru, v němž pracují také indičtí vědci.[20]

Ze vzdělávacích institucí se v obci Dolní Břežany nachází například Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, ZUŠ Harmony a Střední škola, základní škola a mateřská škola da Vinci.

ObyvatelstvoEditovat

Počet obyvatelEditovat

Počet obyvatel je uváděn za Dolní Břežany podle výsledků sčítání lidu včetně místních částí, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních[kdy?] letech roste.[21][22] V celé dolnobřežanské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.[kdy?]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[21][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
753 744 864 912 919 926 1 072 1 075 1 102 1 055 1 102 1 045 1 444 3 696
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[21][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
87 95 103 119 131 133 205 542 274 283 296 346 504 952

PamětihodnostiEditovat

 
Zámek Dolní Břežany po rekonstrukci v roce 2018
 
Vědecké centrum ELI Beamlines
  • Zámek Dolní Břežany – čtyřkřídlý dvoupatrový zámek kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí, původně renesanční stavba z období okolo roku 1600. Pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény byla přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu se nachází nástropní štuková výzdoba z konce 17. století, ve zdi je vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
  • Sousoší Kalvárie s kající se Maří Magdalénou na návsi, pískovec, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1760, signované AQ; roku 2010 nahrazeno kopií, originál roku 2011 přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
  • Na vrchu Hradiště se nachází pozůstatky oppida Závist osídleného Kelty od 6. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.. Druhé hradiště, z raného středověku, leží na západním okraji obce v poloze Hradišťátko.
  • Sportovní hala Dolní Břežany byla postavena v roce 2017 a je unikátní svou fasádou a unikátním tvarem. V roce 2018 byla oceněna titulem Stavba roku.
  • Vědecká centra ELI Beamlines a HiLASE
  • Olivův pivovar
  • Na území obce se též nachází několik menších pomníků a kapliček.

DopravaEditovat

Dopravní síť

Veřejná doprava (k roku 2019)

  • Autobusová doprava – v obci vedou následující autobusové linky PID: 341 (Praha,Obchodní náměstí-Jílové u Prahy/Jesenice), 333 (Praha,Kačerov-Březová-Oleško,Oleško/Ohrobec), 331 (Praha,Kačerov-Jílové u Prahy,náměstí); noční linka 960 (Praha,Obchodní náměstí-Zlatníky-Hodkovice,náves) (dopravce Arriva City s.r.o.).
  • Železniční doprava – železniční trať prochází čtvrtí Jarov, zde se nachází také stanice. Ta leží na trati 210, po které jedou linky S8 (Praha – Vrané nad VltavouČerčany) a S88 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Dolní Břežany – Jarov jezdilo v pracovních dnech 23 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků.

OsobnostiEditovat

  • Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
  • Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b WEHLE, Tomáš. Sen o vědeckém městečku. Česká cena za architekturu 2019. Hospodářské noviny, 2019-11, s. 34. 
  3. Břežany v médiích: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  4. Komentovaná prohlídka Dolních Břežan. Aktuálně.cz. 2018-04-10. Dostupné online [cit. 2018-04-18]. (česky) 
  5. Obec Dolní Břežany. Stránky obce dolní Břežany. Historie [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-07. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, heslo Hodkovice
  7. Historie Dolních Břežan: Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  8. Keltské oppidum Závist (Hradiště): Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  9. Originál roku 2010 nahrazen kopií od ak.soch. Vojtěcha Adamce, 2011 instalován v Lapidáriu Národního muzea v Praze
  10. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  12. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  13. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 215. (česky a německy)
  19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 688. (česky a německy)
  20. „Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident - Akademie věd České republiky. AVČR.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  21. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  22. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Emanuel POCHE (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.

Externí odkazyEditovat