Praha 6

městská část Prahy

Praha 6 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

Praha 6
Radnice Prahy 6
Radnice Prahy 6
Znak městské části Praha 6Vlajka městské části Praha 6
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 6
ObvodPraha 6
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel104 185 (2011)[1]
Rozloha41,54 km²
PSČ160 00
Počet domů9 916 (2021)[2]
Počet částí obce6 + 4 díly
Počet k. ú.6 + 4 části k. ú.
Počet ZSJ66
Kontakt
Adresa úřadu Úřad MČ Praha 6
Čs. armády 601/23
Praha 6, Bubeneč
160 52 Praha 6
podatelna@praha6.cz
StarostaMgr. Jakub Stárek (ODS)
Oficiální web: www.praha6.cz
Praha 6 na mapě
Praha 6
Praha 6
Další údaje
Kód 500178
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská část Praha 6 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 6 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Dejvice, Liboc, Ruzyně, Střešovice, Veleslavín a Vokovice a části katastrálních území Břevnov, Bubeneč a Sedlec a Hradčany.

Správní obvod Praha 6 je území, na kterém vykonává městská část Praha 6 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadají do této kompetence úřadu městské části Praha 6 i městské části Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina a Praha-Suchdol (včetně horní části k. ú. Sedlec).

Městský obvod Praha 6 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 6). Městský obvod Praha 6 tvoří městské části Praha 6, Praha 17 (k. ú. Řepy), Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina a Praha-Suchdol. Obvod se spádovým centrem v Dejvicích a Bubenči poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. V letech 1968–1974 byl rozšířen o území dalších obcí připojených k Praze. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí.

Městská část Praha 6 editovat

Členění Prahy editovat

Praha se člení na celkem 55 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Popis editovat

MČ Praha 6 zahrnuje celá katastrální území Ruzyně, Liboc, Veleslavín, Vokovice, Dejvice, Střešovice a části katastrálních území Břevnov, Sedlec, Bubeneč a Hradčany.

Sousedí s městskými částmi Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Lysolaje, Praha-Suchdol, Praha-Troja, Praha 7, Praha 1, Praha 5 a Praha 17 (Řepy) a s obcemi Horoměřice, Tuchoměřice, Kněževes, Dobrovíz a Hostivice v okrese Praha-západ.

Za dobu existence samosprávné městské části od roku 1990 došlo k řadě změn jejího územního vymezení.

Městská část Praha 17 původně zahrnovala pouze jižní, převážně sídlištní část katastru Řep. V blíže nezjištěnou dobu však k ní byl připojen i zbytek katastru Řep, tedy severní část včetně starých Řep až ke Karlovarské ulici včetně bělohorského poutního areálu, který tuto ulici přesahuje, čímž se rozloha městské části zvětšila zhruba na dvojnásobek; do té doby severní část Řep patřila k městské části Praha 6.[3]

Čtvrť Sedlec do 31. prosince 2004 náležela celá k městské části Praha-Suchdol. Poté, co se obyvatelé tzv. Dolního Sedlce vyslovili v petici pro převedení pod městskou část Praha 6, bylo na jednání zástupců městských částí Prahy-Suchdola a Prahy 6 dohodnuto vymezení nové hranice obou městských částí uvnitř katastru Sedlce, přičemž byl Dolní Sedlec (ZSJ Starý Sedlec A a Sedlec-průmyslový obvod A) převeden pod městskou část Praha 6, zatímco zbytek území (ZSJ Budovec a Sedlec-průmyslový obvod B) zůstal i nadále součástí městské části Praha-Suchdol. K rozdělení území pak došlo na základě novely Statutu hlavního města Prahy ke dni 1. ledna 2005.

Seznam starostů městské části editovat

č. Portrét Jméno Strana Začátek a konec v úřadu
1.   Jiří Hermann OF 1990 1994
2.   Petr Boček ODS 1994 1998
3.   Pavel Bém ODS 1998 6. 12. 2002
4.   Tomáš Chalupa ODS 6. 12. 2002 25. 2. 2011
5.   Marie Kousalíková ODS 25. 2. 2011 21. 11. 2014
6.   Ondřej Kolář TOP 09 21. 11. 2014 24. 10. 2022
7.   Jakub Stárek ODS 24. 10. 2022

Zatupitelstvo městské části editovat

Složení zastupitelstva (45 mandátů)
Koalice (23) Opozice (22)

   
  
  
  
  

  
 
 
 
 

  
 
 
 
 

  
  
 
 
 

  
  
 
 
 

  
 
 
 
 

 
 
 
 
 

Správní obvod Praha 6 editovat

Městská část Praha 6 vykonává některé přenesené působnosti státní správy i pro městské části Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina a Praha-Suchdol, tj. pro celé území obvodu Praha 6 s výjimkou městské části Praha 17 (Řepy). Území těchto pěti městských částí je tak společně jedním z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002, tzv. správním obvodem Praha 6.

Městský obvod Praha 6 editovat

V letech 1949–1960 editovat

Poprvé existoval obvod Praha 6 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 194930. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice a části Holešovic-Buben, Hradčan, Dolní Liboce, Střešovic a Bubenče.

Základem obvodu Praha 6 byl dosavadní obvod Praha XIX – Dejvice, který byl zaveden k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. a zahrnoval celé čtvrti Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín. Část Holešovic-Buben pocházela z obvodu Praha VII – Holešovice-Bubny, hradební pásmo z obvodu Praha IV – Hradčany, části Dolní Liboce a Střešovic z obvodu Praha XVIII – Břevnov, naopak část Bubenče z dosavadního obvodu XIX byla začleněna do nového obvodu Praha 7.

Od roku 1960 editovat

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 6. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 6 (viz výše) a Praha 5 (Břevnov a zbylé části Dolní Liboce a Střešovic, pozůstatek někdejšího obvodu XVIII.).

11. července 1960 přibyla do obvodu nově připojená obec Ruzyně, současně došlo i k úpravě hranic s některými sousedícími mimopražskými obcemi (Přední Kopanina, Nebušice, Lysolaje). K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Řepy, Nebušice, Lysolaje a Suchdol. Roku 1970 byly připojeny k pražským katastrálním územím části katastrálních území několika sousedících mimopražských obcí pro účely letiště Ruzyně. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyla do Prahy 6 Přední Kopanina. Na rozdíl od Ruzyně si všechny další části, připojené od roku 1968, zachovaly vlastní úřady a samosprávu.

V současné době obvod zahrnuje městské části Praha 6, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Lysolaje, Praha-Suchdol a Praha 17 (Řepy).

Sousedí s městskými obvody Praha 5, Praha 1, Praha 7, Praha 8 a s obcemi Roztoky, Únětice, Horoměřice, Statenice, Tuchoměřice, Kněževes, Dobrovíz a Hostivice v okrese Praha-západ. Od roku 1990 není jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice nebo pošta.

Školství editovat

V Praze 6 sídlí několik vysokých škol:

i středních škol:

Partnerská města editovat

Od roku 2008 je Bayreuth partnerské město.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Tomáš Dragoun: Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města, Statistika&My, časopis Českého statistického úřadu, vydání 11-12/2017

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
1949–1960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6