Otevřít hlavní menu

Veleslavín (německy Weleslawin) je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť a katastrální území v Praze 6, mezi ulicemi Evropskou, Kladenskou, Pod Petřinami a Na okraji. Veleslavín sousedí na severu s Vokovicemi, na východě se Střešovicemi, na jihu s Břevnovem a na západě s Libocí, kde jeho hraniční území tvoří Libocký rybník a upravená studánka s pitnou vodou Veleslavínka.

Veleslavín
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić

Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić

kód katastrálního území: 729353
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 6
správní obvod (pověřený úřad): Praha 6
městský obvod: Praha 6
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 3
katastrální výměra: 1,31 km²
obyvatel: 6 326 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 4 829 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 162 00
Veleslavín na mapě

Obsah

HistorieEditovat

Vznik středověké vsi Veleslavín spadá patrně do 10.11. století. První zmínka je v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993. Do roku 1420 náležel břevnovskému klášteru, pak byl zabaven Pražany a přešel do majetku měšťanů Starého Města. Část osady byla později postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. Ves neměla vlastní kostel, byla přifařena k Liboci, dochovala se kaple - zvonička. V 16. století měla ves již 14 dvorů. Jeden ze dvorů náležel Štěpánovi Adamovi z Veleslavína, otci tiskaře Daniela Adama z Veleslavína; jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Územím obce podél Veleslavínské ulice od 16. století procházela štola hradního vodojemu, zčásti dosud zachovaná. Zdejší zámeček má čp. 1 a byl postaven na místě břevnovského dvora mezi roky 1730-1750.

V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Velké Prahy - Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlcem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.

Od konce 19. století do 60. let 20. století na rozhraní s novými Vokovicemi stávala malá továrna na šamotové a hliněné zboží, která zanikla v souvislosti s výstavbou Leninovy třídy a sídlištěm[2][3], zbytek části jejího areálu pak užíval Výzkumný ústav televizní techniky.

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Veleslavíně.
  • Zámek Veleslavín
  • Pomník Daniela Adama z Veleslavína
  • zvonička
  • hostinec Na závisti - historická budova z přelomu 19.-20. století; dodnes funkční
  • hostinec U Marčanů - historická budova hospody z počátku 20. století (1910), interiér nově adaptovaný; dodnes funkční
  • historická budova železničního nádraží a viadukt Buštěhradské dráhy

DopravaEditovat

Veřejná dopravaEditovat

ŽelezniceEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041018
  3. https://zpravy.org/1/2012/19/Fafejtova.html

LiteraturaEditovat

  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat