Břevnov

část hlavního města Prahy

Břevnov (německy Breunau) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahující i do městské části Praha 5. Břevnov sousedí s následujícími pražskými katastrálními územími: na severozápadě s Libocí, na severu s Veleslavínem, na severovýchodě se Střešovicemi, na východě s Hradčany, na jihu se Smíchovem a Motolem a na západě s Řepy a Ruzyní.

Břevnov
Brevnov-Zaverka.jpg
Lokalita
Městská částPraha 6, nepatrná část Praha 5
Správní obvodPraha 6, nepatrná část Praha 5
ObvodPraha 6, nepatrná část Praha 5
ObecPraha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel26 275 (2011)[1]
PSČ169 00, 162 00, 160 12, 160 17
Počet domů2 306 (2011)[1]
Počet ZSJ15
Břevnov na mapě
Břevnov
Břevnov
Další údaje
Kód části obce490032
Kód k. ú.729582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území Břevnova pramení potok Brusnice. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší nadmořská výška Břevnova je v místě, kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova je Malý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. 47,2 % obyvatel je mužů, 52,8 % žen. 89,5 % obyvatel je starší 15 let.

HistorieEditovat

Břevnov je prvně zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je Břevnovský klášter. Dne 27. dubna 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem. Samostatným městem zůstal do konce roku 1921, poté se stal součástí hlavního města. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil tehdejší Prahu XVIII.

Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v padesátých letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.

V sedmdesátých letech 20. století došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště Obušek, častěji Na pendreku.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 702 3 669 5 251 7 758 11 116 12 752 18 512 26 065 29 031 33 184 29 970 25 950 24 459 26 275
Počet domů 147 207 251 a 337 251 a 337 424 492 1 063 1 611 0 1 970 2 065 2 211 2 231 2 306

DopravaEditovat

Na území Břevnova se nachází stanice metra A Petřiny. Dalšími stanicemi metra, které mají význam pro obsluhu Břevnova, jsou Hradčanská, Malostranská a Dejvická na lince A.

V Břevnově jezdí tramvajové linky 1, 2, 22, 23, 25, 96 a 97. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Sídliště Petřiny, linky 1, 2 a 96) a Bělohorská (konečné zastávky Královka, Vypich, Bílá Hora, linky 22, 23, 25 a 97). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Břevnově.
 
Výklenková kaple v ulici Gymnastická, v pozadí hotel Pyramida

V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 1960–1964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.

Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Kneislovka, Tejnka nebo Liborka.

Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.

Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980–1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.

Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pořádají i mezinárodní motocyklové závody. Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako Střešovická nemocnice. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval Břevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.

Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cestapražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována dvaceti kapličkami z let 1720–1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.

V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová lávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.

Zaniklé stavbyEditovat

  • Vila Na Petřinách 7 – takzvaná režná vila rodiny Frölichových z roku 1939. Pozdně funkcionalistická vila od ruského emigranta architekta Pavla Simonova byla zbořena roku 2018.

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BATĚK, Emanuel. Břevnov pod Hvězdou. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: vl.n., 1898. Dostupné online. 
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Břevnov a Tejnka, s. 170-179. 
  • HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: vlastním nákladem, 1890. Dostupné online. 
  • HOLUB, Bonifác Jan. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnosť břevnovská či svato-markétská, s. 8-36. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Břevnov, s. 83–88. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat