Brusnice (potok)

potok v Praze, přítok Vltavy

Brusnice (dříve též Bruska) je potokBřevnově, na Hradčanech a Malé Straně v Praze. Je 4,5 km dlouhý a podstatná část této délky je vedena potrubím. Hluboký zářez údolí Brusnice na jejím dolním toku vytvořil prudké severní svahy ostrožny, na které byl založen Pražský hrad.

Brusnice
Základní informace
Délka toku4,5 km
Plocha povodí4,7 km²
Průměrný průtok0,0002 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-12-01-0240
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

editovat

Potok má tři hlavní prameny a všechny se nacházejí v těsné blízkosti budov Břevnovského kláštera. První z nich zvaný Vojtěška pramení v zahradě kláštera pod stejnojmenným pavilonem. Poté napájí rybník Malá Markéta zvaný také Sádky. Druhý, slabší pramen vyvěrá přibližně v místě bývalého pivovaru, dnes ve stráni pod Patočkovou ulicí, tento nejslabší pramen je od roku 2011 téměř vyschlý. Třetí, poměrně silný pramen se nachází u východního předpolí kláštera. Druhý a třetí pramen napájejí rybník Velkou Markétu zvaný též Pivovarský rybník. Nedaleko pod hrázemi obou rybníků se obě větve potoka stékají.

Pak protéká dlouhý úsek, do roku 2018 převážně kanalizací, a napájí postupně čtyři rybníčky v oblasti břevnovských usedlostí Kajetánka, Petynka, Šlajferka a Malovanka.[1] Rybníčky nesou jména Kajetánka, Vincentinum, Šlajferka a Kuklík. Část potrubí podél Patočkovy ulice byla v roce 2018 přeměněna na otevřené koryto.[2] Další část zatrubněného toku probíhá pod mimoúrovňovou křižovatkou Malovanka a ulicí Patočkovou, na povrchu se objevuje v Parku Maxe van der Stoela u X. bašty Mariánských hradeb, kde společně s podzemní vodou z tunelu Blanka napájí rybník Šance.

Dále tok pokračuje potrubím pod Novým Světem a odkrývá se v celé délce v Jelením příkopu v sousedství Pražského hradu, kde protéká pod Prašným mostem pěším tunelem od architekta Josefa Pleskota. Před obloukem Chotkovy silnice se Brusnice opět noří pod zem a ústí do Vltavy na 53,5 km zleva kanalizací poblíž Klárova, v sousedství Občanské plovárny.

Vodní režim

editovat

Průtok je malý, do 1 l/s, při měření v roce 1999 dosáhl 0,2 l/s. Kvalita vody se pravidelně nesleduje.

Odvozená pojmenování

editovat

Podle Brusnice (Brusky) je pojmenováno několik dalších objektů: Bruská brána (též Písecká), ulice Pod Bruskou (tzv. Myší díra, předchůdce Chotkovy silnice), a také tramvajová zastávka Brusnice a ulice U Brusnice (spojující východní konce ulic Na Ořechovce a Nový Svět).

Legendy

editovat

Na místě studánky Vojtěšky se podle legendy setkali roku 993 sv. Vojtěch s Boleslavem II. a založili Břevnovský klášter.

Podle Kosmovy kroniky věštila Libuše vznik pražského hradu na místě, jež je ze severní strany chráněno hlubokým údolím brusnického potoka.[3] Alois Jirásek nechal ve Starých pověstech českých kněžnu Libuši umístit budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.[4]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Pás břevnovských usedlostí u potoka Brusnice na Praha neznámá
  2. Otevření koryta podél ulice Patočkova
  3. Kosmas. Kosmova kronika česká. Redakce Ladislav Niklíček; překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7459-110-5. Kapitola IX, s. 26, 27. 
  4. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat