Prašný most

bývalý most, dnes násep přes Jelení příkop na pražských Hradčanech
Tento článek je o bývalém mostě přes Jelení příkop. O mostě přes železniční trať u nádraží Praha-Dejvice pojednává článek Svatovítský most.

Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, přes Jelení příkop na druhé nádvoří. V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u severního konce ulice U Prašného mostu.

Prašný most
Prašný most
Prašný most
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Dopravasilniční a pěší
PřesJelení příkop
Souřadnice
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Násep svažující se do Jeleního příkopu
Tunel pod náspem

Prašný most přes Jelení příkop editovat

 
Velký požár prahy r.1541 - Ručne kolovaný dřevořez. Na obrázku je také zachycen Prašný most

První most v těchto místech přes Jelení příkop s potokem Brusnicí nechal postavit roku 1535 (v letech 1534–1538) Ferdinand I. Habsburský, aby tak spojil Pražský hrad s nově budovanou Královskou zahradouletohrádkem. Tento most byl dřevěný, zakrytý střechou a stál na šesti kamenných pilířích. Původně býval uváděn jako Dlouhý most, ujalo se však jméno podle mlýna na střelný prach, který se nacházel pod mostem.[1] Objevují se i další zdůvodnění názvu „Prašný most“ – jako důvod pojmenování se podle J. Schallera[1] uvádí, že se pod střechou mostu usazoval prach,[2][pozn. 1] nebo mohl souviset se střelným prachem, který se skladoval v sousední Prašné věži (Mihulce)[3]. Most již roku 1541 shořel při velkém požáru Malé Strany a Hradčan a brzy poté obnoven.

Most dále upravoval a opravoval Ulrico Aostalli v 16. století, o pozdějších úpravách chybí zprávy, ale podle kresby z 1. poloviny 18. století měl tehdy podobu kryté dřevěné chodby na zděných pilířích.[1] Za válek o nástupnictví Marie Terezie byla roku 1742 střecha mostu poškozena francouzskou dělostřelbou. Most byl celkově v natolik špatném stavu, že mostovka byla pokryta vrstvou hnoje, který most chránil před otřesy přejíždějících povozů.[3] Až za sedmileté války roku 1757 jej zasáhla a zapálila pruská puma.

V letech 1769–1770 byl na jeho místě zbudován mohutný násep o délce asi 90 metrů s tunelem (tzv. Tereziánskou štolou) pro potok Brusnici. Tento násep se zachoval dodnes.

V době působení prezidenta Václava Havla došlo k zatím poslední proměně valu, když v rámci zpřístupňování Pražského hradu veřejnosti byly obě části rozděleného Jeleního příkopu spojeny. V letech 1999–2002 byla původní štola pro Brusnici v délce 84 metrů upravena i pro pěší.[4] Autorem tohoto řešení je architekt Josef Pleskot, který za toto řešení získal v roce 2003 užší nominaci na Evropskou cenu za architekturu a v roce 2004 cenu Brick Award.

Dnešní přemostění není přímo oficiálně pojmenováno. Tvoří nejjižnější část ulice U Prašného mostu (v 18. století Jaroslav Schaller název uváděl jako Prašnomostecká, do roku 1870 je uváděn název Za Prašným mostem[2]), která směřuje směrem ke křižovatce Prašný most.

Křižovatka Prašný most editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prašný most (křižovatka).

Rovněž křižovatka ulic Svatovítská, U Prašného mostu a Milady Horákové se tradičně označuje názvem Prašný most.[5] Do křižovatky jsou od roku 2015 zaústěny tunelové rampy Městského okruhu.[5] Název Prašný most nesou i tramvajové zastávky v její blízkosti; v letech 1929 a 1939 byl název uváděn „U Prašného mostu“ podle ulice, která do křižovatky od jihu ústí, v roce 1948 již byly zastávky uváděny pod dnešním názvem „Prašný most“.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha, Academia 2000. ISBN 80-200-0832-2
  2. a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, heslo U Prašného mostu, str. 315–316
  3. a b DUDÁK, Vladislav; RÝPAR, Vít. Praha mosty spojená. Praha: Cattacan, 2020. 352 s. ISBN 978-80-88349-20-4. S. 66. 
  4. Petr Zázvorka: Průchod valem Prašného mostu, 4stav.cz, 4. 12. 2008
  5. a b MO Myslbekova- Prašný most (Blanka) Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine., městská část Praha 6,
  6. Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 3., doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, mapy tramvajové sítě v různých obdobích

Literatura editovat

Poznámky editovat

  1. Ve prospěch této etymologie svědčí, že německý název mostu byl Staubbrücke a nikoli *Pulverbrücke.

Externí odkazy editovat