Tento článek je o bývalém mostě přes Jelení příkop. O mostě přes železniční trať u nádraží Praha-Dejvice pojednává článek Svatovítský most.

Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, na druhé nádvoří. V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u opačného konce ulice U Prašného mostu.

Prašný most

Prašný most
Základní údaje
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Násep svažující se do Jeleního příkopu
Tunel pod náspem

Obsah

Prašný most přes Jelení příkopEditovat

První most v těchto místech přes Jelení příkop s potokem Brusnicí nechal postavit roku 1535 (v letech 1534–1538) Ferdinand I. Habsburský. Tento most byl dřevěný, zakrytý střechou a stál na šesti kamenných pilířích. Název „Prašný most“ má nejistý původ[zdroj?] – jako důvod pojmenování se uvádí, že se pod střechou mostu usazoval prach,[1] nebo mohl souviset se střelným prachem který se skladoval v sousední věži Mihulce. Most již roku 1541 shořel.

Roku 1589 byl na jeho místě postaven most kamenný.[zdroj?] Za válek o nástupnictví Marie Terezie byl roku 1742 most na ochranu před ostřelováním zakryt hnojem.[zdroj?] Až za sedmileté války roku 1757 jej zasáhla a zapálila pruská puma.

V letech 1769–1770 byl na jeho místě zbudován mohutný násep o délce asi 90 metrů s tunelem (tzv. Tereziánskou štolou) pro potok Brusnici. Tento násep se zachoval dodnes.

V době působení prezidenta Václava Havla došlo k zatím poslední proměně valu, když v rámci zpřístupňování Pražského hradu veřejnosti byly obě části rozděleného Jeleního příkopu spojeny. V letech 1999–2002 byla původní štola pro Brusnici v délce 84 metrů upravena i pro pěší.[2] Autorem tohoto řešení je architekt Josef Pleskot, který za toto řešení získal v roce 2003 užší nominaci na Evropskou cenu za architekturu a v roce 2004 cenu Brick Award.

Prašný most není přímo oficiálně pojmenovaný. Tvoří nejjižnější část ulice U Prašného mostu (v 18. století Jaroslav Schaller název uváděl jako Prašnomostecká, do roku 1870 je uváděn název Za Prašným mostem[1]), která směřuje směrem ke křižovatce Prašný most.

Křižovatka Prašný mostEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prašný most (křižovatka).

Rovněž křižovatka ulic Svatovítská, U Prašného mostu a Milady Horákové se tradičně označuje názvem Prašný most.[3] Do křižovatky jsou od roku 2015 zaústěny tunelové rampy Městského okruhu.[3] Název Prašný most nesou i tramvajové zastávky v její blízkosti; v letech 1929 a 1939 byl název uváděn „U Prašného mostu“ podle ulice, která do křižovatky od jihu ústí, v roce 1948 již byly zastávky uváděny pod dnešním názvem „Prašný most“.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, heslo U Prašného mostu, str. 315–316
  2. Petr Zázvorka: Průchod valem Prašného mostu, 4stav.cz, 4. 12. 2008
  3. a b MO Myslbekova- Prašný most (Blanka), městská část Praha 6,
  4. Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 3., doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, mapy tramvajové sítě v různých obdobích

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat