Prašný most

Tento článek je o bývalém mostě přes Jelení příkop. O mostě přes železniční trať u nádraží Praha-Dejvice pojednává článek Svatovítský most.

Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, na druhé nádvoří. V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u opačného konce ulice U Prašného mostu.

Prašný most
Prašný most
Prašný most
Základní údaje
Stát ČeskoČesko Česko
Přes Jelení příkop
Souřadnice
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Násep svažující se do Jeleního příkopu
Tunel pod náspem

Prašný most přes Jelení příkopEditovat

První most v těchto místech přes Jelení příkop s potokem Brusnicí nechal postavit roku 1535 (v letech 1534–1538) Ferdinand I. Habsburský, aby tak spojil Pražský hrad s nově budovanou Královskou zahradouletohrádkem. Tento most byl dřevěný, zakrytý střechou a stál na šesti kamenných pilířích. Původně býval uváděn jako Dlouhý most, ujalo se však jméno podle mlýnu na střelný prach, který se nacházel pod mostem.[1] Objevují se i další zdůvodnění názvu „Prašný most“ – jako důvod pojmenování se podle J. Schallera[1] uvádí, že se pod střechou mostu usazoval prach,[2] nebo mohl souviset se střelným prachem, který se skladoval v sousední Prašné věži (Mihulce)[3]. Most již roku 1541 shořel při velkém požáru Malé Strany a Hradčan a brzy poté obnoven.

Most dále upravoval a opravoval Ulrico Aostalli v 16. století, o pozdějších úpravách chybí zprávy, ale podle kresby z 1. poloviny 18. století měl tehdy podobu kryté dřevěné chodby na zděných pilířích.[1] Za válek o nástupnictví Marie Terezie byla roku 1742 střecha mostu poškozena francouzskou dělostřelbou. Most byl celkově v natolik špatném stavu, že mostovka byla pokryta vrstvou hnoje, který most chránil před otřesy přejíždějících povozů.[3] Až za sedmileté války roku 1757 jej zasáhla a zapálila pruská puma.

V letech 1769–1770 byl na jeho místě zbudován mohutný násep o délce asi 90 metrů s tunelem (tzv. Tereziánskou štolou) pro potok Brusnici. Tento násep se zachoval dodnes.

V době působení prezidenta Václava Havla došlo k zatím poslední proměně valu, když v rámci zpřístupňování Pražského hradu veřejnosti byly obě části rozděleného Jeleního příkopu spojeny. V letech 1999–2002 byla původní štola pro Brusnici v délce 84 metrů upravena i pro pěší.[4] Autorem tohoto řešení je architekt Josef Pleskot, který za toto řešení získal v roce 2003 užší nominaci na Evropskou cenu za architekturu a v roce 2004 cenu Brick Award.

Prašný most není přímo oficiálně pojmenovaný. Tvoří nejjižnější část ulice U Prašného mostu (v 18. století Jaroslav Schaller název uváděl jako Prašnomostecká, do roku 1870 je uváděn název Za Prašným mostem[2]), která směřuje směrem ke křižovatce Prašný most.

Křižovatka Prašný mostEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prašný most (křižovatka).

Rovněž křižovatka ulic Svatovítská, U Prašného mostu a Milady Horákové se tradičně označuje názvem Prašný most.[5] Do křižovatky jsou od roku 2015 zaústěny tunelové rampy Městského okruhu.[5] Název Prašný most nesou i tramvajové zastávky v její blízkosti; v letech 1929 a 1939 byl název uváděn „U Prašného mostu“ podle ulice, která do křižovatky od jihu ústí, v roce 1948 již byly zastávky uváděny pod dnešním názvem „Prašný most“.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha, Academia 2000. ISBN 80-200-0832-2
  2. a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, heslo U Prašného mostu, str. 315–316
  3. a b DUDÁK, Vladislav; RÝPAR, Vít. Praha mosty spojená. Praha: Cattacan, 2020. 352 s. ISBN 978-80-88349-20-4. S. 66. 
  4. Petr Zázvorka: Průchod valem Prašného mostu, 4stav.cz, 4. 12. 2008
  5. a b MO Myslbekova- Prašný most (Blanka), městská část Praha 6,
  6. Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 3., doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, mapy tramvajové sítě v různých obdobích

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat