Otevřít hlavní menu

Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky

výzkumný ústav

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. (ÚOCHB), je výzkumná instituce Akademie věd České republiky, náplní jejíž práce je základní výzkum v oblasti organické chemie, biochemie a v příbuzných disciplínách, převážně orientovaný k aplikacím v lékařství a životním prostředí. Ústav se podílí na vzdělávání na universitní úrovni, vedení diplomových a doktorských prací a je sídlem komise pro obhajoby doktorských disertací v oboru organická a bioorganická chemie.

Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky
Budova Ústavu organické chemie a biochemie, Praha-Dejvice
Budova Ústavu organické chemie a biochemie, Praha-Dejvice
Zkratka ÚOCHB AV ČR
Vznik 1. ledna 1953
Právní forma veřejná výzkumná instituce
Sídlo Flemingovo náměstí 542/2
166 10 Praha 6
Ředitel RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
Mateřská organizace Akademie věd České republiky
Oficiální web www.uochb.cz
IČO 61388963 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PracovníciEditovat

Ředitel: RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc. (od 1. června 2012)

Čestné pozice:[1]

Emeritní pracovníci:[2]

  • Ing. Vladimír Špirko, DrSc.
  • Ing. Juraj Harmatha, CSc.
  • RNDr. Alexander Kasal, DrSc.
  • prof. RNDr. Irena Valterová, Ph.D.

Historie ústavuEditovat

Kořeny Ústavu organické chemie a biochemie sahají do období po konci druhé světové války před vznikem Československé akademie věd, kdy byl na Fakultě chemické Českého vysokého učení technického v Praze založen Ústav technologie lučebnin organických a výbušných. Ten byl později přejmenován na Ústav technologie látek organických a poté na Ústav organické technologie. V roce 1950 se stal jádrem nově vzniklého Ústředního ústavu chemického při Ústředí vědeckého výzkumu.[3][4]

Za oficiální vznik dnešního Ústavu organické chemie a biochemie se považuje rok 1953, kdy byl Ústřední ústav chemický začleněn pod názvem Ústav organické chemie do nově vzniklé Československé akademie věd (ČSAV).

V roce 1955 byl ústav přejmenován na Chemický ústav ČSAV. Ten pak byl v roce 1960 rozdělen na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Nový název vydržel ústavu až do zániku Československa a vzniku samostatné České republiky.

V roce 1993 byl ústav přejmenován na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. V roce 2007 pak byl transformován do veřejné výzkumné instituce a získal svůj současný název Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

Ředitelé ústavuEditovat

VýzkumEditovat

 
Nový pavilon ústavu na Flemingově náměstí je pro svůj vzhled přezdívaný „Květák“

Výzkum v ÚOCHB se realizuje prostřednictvím samostatných výzkumných a servisních skupin (stav k 1. 6. 2016):

  • Výzkumné skupiny (Juniorské výzkumné skupiny, Seniorské výzkumné skupiny, Čestné pozice (Chairs), Skupiny cíleného výzkumu)
  • Vědecko-servisní skupiny
  • Servisní skupiny
  • Výzkumné centrum Gilead Sciences a ÚOCHB

Výzkum probíhá v těchto oborech:

Aplikace a transfer technologiíEditovat

V roce 2009 založil ústav dceřinou společnost IOCB TTO s.r.o. (Institute of Organic Chemistry and Biochemistry Technology Transfer Office), která pro něj zajišťuje služby v oblasti ochrany a managementu duševního vlastnictví a jeho využití. IOCB TTO vyhledává vhodné projekty v lékařské chemii, materiálových vědách, biologii či odvětvích chemie pro další aplikační vývoj, pomáhá vědcům při tvorbě přihlášek vynálezů a administraci udělených patentů, při vyhledávání partnerů a investorů, při licenčních jednáních apod.

Výkonným ředitelem společnosti byl k červnu 2016 prof. Ing. Martin Fusek, CSc.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Čestné pozice (Chairs) [online]. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-22. 
  2. Emeritní pracovníci [online]. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. 
  3. Dějiny Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, M. Franc a kolektiv, MÚA AV ČR 2013, kap. I
  4. 60 let Ústavu organické chemie a biochemie. Akademický bulletin [online]. 2013-11-19 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat