Otto Peters

český malíř

Otto Peters (5. října 1882, Dolce[1], Rakousko-Uhersko - 8. července 1952, Praha, Československo) byl český malíř, figuralista, portétista politiků a podnikatelů.

Otto Peters
Malíř Otto Peters v ateliéru 9. 11. 1930
Malíř Otto Peters v ateliéru 9. 11. 1930
Narození 8. října 1882
Dolce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. července 1952 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v panském dvoře v Dolcích, kde byl jeho otec Karel Peters hospodářským správcem. Navštěvoval obecnou školu v Horšicích. Po předčasné otcově smrti se matka Filoména, rozená Beštová, z Velké Třebejciny u Švihova, odstěhovala s pěti dětmi do Klatov. Otto zde studoval reálné gymnázium. Díky finanční podpoře Nadace Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových přešel v roce 1897 z kvarty na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Jeho profesory byli Jakub Schikaneder, Felix Jenewein a Emanuel Krescenc Liška.

Po roce 1948 upadl v nemilost a dožíval v nedůstojných podmínkách. Pravděpodobně byl pohřben na některém z pražských hřbitovů, snad ve společném hrobě se svým přítelem a vrstevníkem ak. malířem Robertem Schlosserem (1880–1943).

DíloEditovat

Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Ze stylového hlediska pokračoval v tradici akademismu a salonní malby 19. století. Pro svou schopnost vystihnout charakteristiku portétované osobnosti a podtrhnout její kladné rysy patřil za První republiky vedle Vratislava Nechleby k nejvyhledávanějším portrétistům establishmentu. Portrétoval dvakrát T.G. Masaryka (pro Obrazárnu Pražského hradu a pro rektorát Karlovy Univerzity), Karla Kramáře a jeho manželku Naděždu Nikolajevnu[2], Antonína Švehlu, Edvarda Beneše, arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga (pro Arcibiskupský palác), generála Rudolfa Medka, Františka Soukupa a další představitele první republiky.

Pro město Klatovy vytvořil portréty zdejších starostů a zakladatele městského muzea Karla Hostaše.


VýstavyEditovat

  • 1906 - 1911 - Topičův salon, společné výstavy
  • 1925 - Klatovy, městské muzeum
  • 2008 - 2009 - Praha, Městská knihovna, Brno, Moravská galerie v Brně - Putovní výstava "Bytosti odnikud: Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století"
  • 2013 - Dům historie Přešticka "Zapomenutí malíři z Přešticka"

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat