Brassaï (vlastním jménem Gyula Halász) (* 9. září 1899 Braşov, maďarsky Brassó, Sedmihradsko, součást Rakousko-Uherska, dnešní Rumunsko8. července 1984 Beaulieu-sur-Mer, Alpes-Maritimes, Francie) byl fotograf a sochař. Spolu s exilovými maďarskými fotografy László Moholy-Nagyem a André Kertészem byl významným evropským avantgardním fotografem.[1]

Brassaï
Narození 9. září 1899
Brašov
Úmrtí 8. července 1984 (ve věku 84 let)
Nice
Místo odpočinku Montparnasse
Alma mater Maďarská univerzita výtvarných umění
Ocenění rytíř Čestné legie
Řád umění a literatury
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

Život a díloEditovat

DětstvíEditovat

Ve věku 3 let se s rodiči odstěhoval na rok do Paříže, kde jeho otec, profesor literatury, učil na Sorboně. Přestože byl velmi malý, utkvěly mu v paměti mnohé obrázky z té doby (cirkus Buffalo Bill, první automobily, divadla či vítání španělského krále Alfonse XIII).

StudiaEditovat

Studoval malbu a sochařství na Akademii výtvarných umění v Budapešti. V 17 letech narukoval ke kavalérii bojující v první světové válce. V armádě se setkal s maďarskými intelektuály, např. hudebním skladatelem Bélou Bartókem. V roce 1920 Brassaï odešel do Berlína, kde pracoval jako novinář. Současně studoval na Akademii výtvarných umění v Berlíně-Charlottenburgu.

PařížEditovat

V roce 1924 se odstěhoval do Paříže, kde zůstal po zbytek svého života. Francouzštinu se učil četbou knih Marcela Prousta. Stal se novinářem, žil v bohémské čtvrti Montparnasse a mezi jeho přátele patřili lidé jako Henry Miller, Léon-Paul Fargue či Jacques Prévert. Velký vliv na Brassaïe měl v té době jeho krajan žijící také v Paříži, maďarský fotograf André Kertész.

Brassaïova práce a láska k Paříži a jejímu nočnímu životu jej přivedly k fotografii. Noční městská scenérie s pohledy do ulic za svitu lamp pro něj byly výzvou. Sám později napsal: “Až fotografie mi umožnila zcela pochopit pařížské noci, ulice a zahrady – i v dešti a v blátě.“[zdroj?]

Pseudonym „Brassaï“ zvolil podle svého rodiště (maďarsky Brassó). Pod tímto jménem vydal v roce 1932 svou první publikaci s názvem „Paris de nuit“ (Noční Paříž).[2] Kniha měla obrovský ohlas a Henry Miller ve své eseji Brassaïe nazval „okem Paříže“. K tématům z nočních ulic přibyly obrázky ze života současné pařížské „high society“ – prostředí „intelektuální“ scény, baletu, opery. Považuje se tak za průkopníka noční fotografie. Brassaï fotografoval mnohé velké umělce – své přátele, např. malíře (Salvadora Dalího, Pabla Picassa, Henri Matisse, Alberta Giacomettiho) a spisovatele (Jeana Geneta a Henriho Michauxe).

V roce 1937 byl osloven uměleckým ředitelem Alexeyem Brodovivitchem a editorem francouzské mutace časopisu Harper’s Bazaar, Carmelem Snowem, aby s magazínem spolupracoval jako fotograf. Brassaï nabídku přijal a ve spolupráci pak pokračoval 25 let. Není nepodstatné, že Brassaï získal absolutní volnost a svobodu při výběru fotografovaných „objektů“. Proslavené jsou především fotografie umělců z jejich ateliérů (Georges Braque, Bernard Buffet, Piere Soulages, Pierre Bonnard). V roce 1939 Brassaï vytvořil sérii portrétů Pabla Picassa pro časopis Life.

Brassaï se stal uznávaným a váženým fotografem, což dokazovalo i množství samostatných výstav ve Spojených státech – v Rochesteru (George Eastman House), New Yorku (Museum of Modern Art) a Chicagu (Art Institute of Chicago).

Byl úspěšný i ve filmu a literatuře. V roce 1956 získal za svůj film „Tant qu’il y aura des betes“ ocenění „nejoriginálnější film“ na festivalu v Cannes. V roce 1978 vyhrál „Grand Prix National de la Photographie“ v Paříži.

Byl autorem sedmnácti knih a nespočetných článků. Brassaïova novela „Histoire de Marie“ (Mariin příběh) byla vydána s předmluvou Henry Millera. Jeho „Dopisy rodičům“ a „Hovory s Picassem“ byly přeloženy do angličtiny a publikovány za podpory University of Chicago Press.

K příležitosti umělcových 80. narozenin v roce 1979 byla zorganizována rozsáhlá retrospektivní výstava v New Yorku a v Londýně.

Brassï zemřel 8. července 1984. Je pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.

VýznamEditovat

Brassaï byl oceňován již za svého života jako jeden z největších fotografů 20.století. Byl jedním z nejvýznamnějších fotografů „francouzské školy“. Na Paříž pohlížel jako na objekt – majestátní a vznešené místo neohraničených možností. Jeho fotografie nám poskytují citlivý, a přesto často extrémně dramatický „rozbor“ lidských životů v lesku pařížských ulic a nekonečně spletitých „uliček postranních“, a to jak doslova, tak obrazně [zdroj?].

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

Publikace (výběr)Editovat

  • Paris de Nuit. Text Paul Morand. Paris: Arts et Métiers Graphiques, 1932. 
  • Histoire de Marie. Úvod Henry Miller. Paris: Édition du Point du Jour, 1949. 
  • Camera in Paris. London: The Focal Press, 1949. 
  • Graffiti. Stuttgart: Belser Verlag, 1960. 
  • Conversations avec Picasso. Paris: Gallimard, 1964. 
  • Brassaï. Text Lawrence Durrell. New York: The Museum of Modern Art, 1968. 
  • Henry Miller, grandeur nature. Paris: Gallimard, 1975. 
  • Le Paris secret des années 30. Paris: Gallimard, 1976. 
  • Paroles en l'Air. Paris: Jean-Claude Simoëns, 1977. 
  • Henry Miller, rocher heureux. Paris: Gallimard, 1978. 
  • Marcel Proust sous l'emprise de la photographie. Paris: Gallimard, 1997. 
  • Les Artiste de ma vie. Paris: Édition Denoël, 1982. 
  • Voyage aux Etats-Unis. Paris: Periplus Publishing, 2005. ISBN 2-35097-026-4. 

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brassaï na anglické Wikipedii.

  1. Časopis Ateliér, č. 9, 2008, článek Americký objev fotografie ze střední Evropy, Vladimír Birgus, str. 1,16
  2. GAUTRAND, Jean-Claude. Brassaï. Köln: Taschen, 2004. ISBN 3-8228-3137-9. S. 7. 
  3. THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA: Art Institute of Chicago, 2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • BRASSAÏ. The Eye of Paris. [s.l.]: Bulfinch, 2001. 
  • WAREHIME, Marja. Brassai: Images of Culture and the Surrealist Observer. Baton Rouge: Louisiana State University Press, 1996. ISBN 0807119431. 
  • BRASSAÏ. No ordinary Eyes. Příprava vydání Alain Sayag, Annick Lionel-Marie. London: Thames and Hudson, 2000. ISBN 0500542376. 
  • GRUBER, L. Fritz. Grosse Photographen unseres Jahrhunderts. Berlin/Darmstadt/Wien: Deutsche Buchgemeinschaft, 1964. 
  • BRASSAÏ. The Monograph. New York: Little, Brown and Company, 2000. ISBN 0821226681. 
  • KEIM, Jean-Alphonse. Moderní francouzská fotografie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1966. 140 s. Kapitola Brassaï, s. 44-51. (česky, francouzské, anglické, německé a ruské resumé) 

Externí odkazyEditovat