Otevřít hlavní menu

Rudolf Těsnohlídek

český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel

Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav[1]12. ledna 1928 Brno[2]) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis.

Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Těsnohlídek
Narození 7. června 1882
Čáslav, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. ledna 1928 (ve věku 45 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání překladatel, novinář, básník, autor sci-fi a spisovatel
Národnost Češi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska s vánočním stromem v rodné Čáslavi
Pamětní deska R. Těsnohlídka v Bílovických lesích u Brna

Obsah

ŽivotopisEditovat

Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky (za svobodna Jindra Kopecká) na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem.

V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho.[3] V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku.

Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou.[4] Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal sebevraždu – zastřelil se.

DíloEditovat

Jeho tvorbu, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Jako překladatel se věnoval skandinávským zemím. Vedl časopis Obzory, což byl orgán volného uměleckého sdružení Syrinxu.

Básnická tvorbaEditovat

PrózaEditovat

LyrickáEditovat

Další část jeho tvorby byla ovlivněna jeho žurnalistickou činností, zde se pokusil popisovat obyčejný, všední život. V těchto dílech často používá nadsázku a objevuje se zde i humor. Zároveň se mu podařilo popsat postavy, které vystihují určité charaktery.

  • Poseidon – knižně 1916, první díl psychologicky psané románové kroniky (trilogie) odehrávající se na periférii Brna
    • Poťóchlencovi příběhové (1917)
    • Kolonia Kutejsík (knižně 1922)
  • Vrba zelená – knižně 1925, parodie na fantastické romány, dodnes řazena jako výtečné dílo žánru sci-fi [5]. (Dostupné online).
  • Demänová1926, monografie shrnující poznatky z autorova výzkumu slovenských jeskyní
  • Eskymo Welzl - Paměti českého polárního lovce a zlatokopa – knižně 1928, literární zpracování vzpomínek českého polárníka J. Welzla, tyto vzpomínky byly v české literatuře relativně oblíbené, proto byly zpracovány několikrát (např. Edvard Valenta).

Pro dětiEditovat

DramataEditovat

PřekladEditovat

Z norštiny přeložil Bouřlivý život Knuta Hamsuna.

Rozhlasové adaptaceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Matriční záznam o sňatku a jeho rozluce. Viz též http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13602
  4. http://brno.idnes.cz/jeho-stromy-delaji-lidem-radost-sam-tesnohlidek-ji-moc-nezazil-pb6-/brno-zpravy.aspx?c=A141215_2124457_brno-zpravy_vh
  5. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Těsnohlídek, Rudolf, s. 224. 

LiteraturaEditovat

  • KOPŘIVA, Roman: 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. ISSN 1862-2518. ISBN 978-3-7720-8578-9.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha , 1969, str. 116, 152, 184–5
  • TĚSNOHLÍDEK, Rudolf. Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 6. vyd. Praha: Krajské nakladatelství, 1957. 227 s. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat