Alexandr Grin

ruský spisovatel

Alexandr Grin (rusky Александр Грин, vlastním jménem Alexandr Stěpanovič Griněvskij, rusky Александр Степанович Гриневский) (23. srpna 1880, Slobodskoje8. července 1932, Staryj Krym) byl ruský sovětský novoromantický spisovatel.[1][2]

Alexandr Grin
Александр Грин.jpg
Rodné jméno Александр Степанович Гриневский
Narození 23. srpna 1880
Slobodskoje
Úmrtí 8. července 1932 (ve věku 51 let)
Staryj Krym
Příčina úmrtí rakovina
Pseudonym Александр Грин
Povolání spisovatel, básník a romanopisec
Národnost ruská
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Významná díla Běžící po vlnách,
Nachové plachty,
Cesta nikam,
Jessie a Morgiana,
Zářivý světˇˇ,
Zlatý řetěz
Manžel(ka) I. N. Grin (Mironova) (19211932)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Grin se narodil v městě Slobodskoje u Vjatky (dnes Kirov). Pocházel z chudé úřednické rodiny, jeho otec byl Polák vypovězený do Vjatky za účast na polském povstání proti carismu roku 1863. Prožil neradostné dětství poznamenané bídou, alkoholismem otce a nevraživostí macechy. Byl vyloučen z gymnázia a na oděské námořní škole nemohl studovat pro nedostatek peněz.[1]

Následně žil jako bosák (tak je označován v ruském prostředí tulák), toulal se po Rusku a živil se jako nádeník v přístavu, námořník, rybář, dřevorubec a zlatokop na Urale.[2] Vstoupil do eserské strany a za činnost v ní byl tři roky vězněn a třikrát poslán do vyhnanství.[1]

Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu (od roku 1924 ve Fedosiji a od roku 1930 ve Starém Krymu, kde roku 1932 zemřel.[2]

Svým literárním dílem se Grin řadí mezi novoromantiky. Byl ovlivněn Edgarem Allanem Poem, E. T. A. Hoffmannem, Thomasem Mayne-Reidem a Francisem Bretem Hartem a ve svých příbězích, odehrávajících se většinou ve vybájené zemi Grinlandie, spojoval staré námořnické pověsti s dobrodružnými, pohádkovými i hororovými motivy a s psychologií postav i jejich rozpolceností v intencích moderní literatury.[1] Fantastické motivy jsou nedílnou součástí vyprávění, ve kterém se objevují již prvky magického realismu. Jeho hrdinové jsou silní jedinci postavení do výjimečných situací a do jejich života zasahují tajemné impulsy a záhady.[2]

DíloEditovat

 
Alexandr Grin
 
Nachové plachty, první vydání
  • В Италию (1906, Do Itálie), povídka napsaná v duchu realismu,
  • Шапка-невидимка (1908, Kouzelná čapka), sbírka realistických povídek,
  • Остров Рено (1909, Ostrov Reno), první autorova romantická novela,
  • Пролив бурь (1910, Úžina mořských bouří), povídka
  • Синий каскад Теллури (1912, Modré kaskády Telluri), povídka,
  • Жизнь Гнора (1912, Život Gnorův), povídka,
  • Зурбаганский стрелок (1913, Střelec ze Zurbaganu), povídka,
  • Происшествие в улице Пса (1915, Příhoda v ulici Psa), sbírka povídek,
  • Белый огонь (1922, Bílý oheň), sbírka povídek,
  • Алые паруса (1923, Nachové plachty), pohádková féerie, novela o chudé divce, která uvěří v předpověď neznámého tuláka a věří, že si pro ní přijede princ na lodi s nachovými plachtami.
  • Блистающий мир (1923, Zářivý svět), román s fantastickými prvky o muži, který uměl létat, podobenství o boji dobra a zla, lásky a nenávisti.
  • Крысолов (1924, Krysař), povídka až s groteskním motivem převtělování se krys v lidi a naopak zobrazuje lidskou hrabivost i zrůdné ničení života.
  • Белый шар (1924, Bílá koule), česky jako Poklad afrických hor, dobrodružná novela,
  • Сердце пустыни (1924, Srdce pustiny), sbírka povídek,
  • На облачном берегу (1925, Na oblačném břehu), sbírka povídek,
  • Золотая цепь (1925, Zlatý řetěz), román odehrávající se v tajemném paláci milionáře, kterého chtějí tři podvodníci připravit o život a majetek.
  • Штурман Четырёх ветров (1926, Kormidelník Čtvera větrů), sbírka povídek
  • История одного убийства (1926, Historie jedné vraždy), sbírka povídek,
  • Фанданго (1927, Fandango)), až kafkovsky napsaná povídka založená na fantastickém motivu hrdinova přenesení se do jiného světa
  • Корабли в Лиссе (1927, Koráby v Lisse), sbírka povídek,
  • Бегущая по волнам (1928, Běžící po vlnách), česky také Karneval v přístavu nebo Královna vln, román s detektivní zápletkou o odhalení zločinného kapitána a o věrné lásce.
  • Чёрный алмаз (1928, Černý démant), sbírka povídek,
  • Акварель (1928, Akvarel), povídka,
  • Колония Ланфиер (1929, Kolonie Lanfieri), sbírka povídek,
  • Джесси и Моргиана (1929, Jessie a Morgiana), román o dvou sestrách, mladé a krásné Jessie a stárnoucí nehezké Morgianě, která svou sestru pro její krásu nenávidí a nezastaví se ani před zločinem.
  • Дорога никуда (1930, Cesta nikam), román o chudém chlapci, který se dostane z bídy, ale zaplete se do boje s podlým boháčem, ve kterém zahyne.
  • Огонь и вода* (1930, Oheň a voda), sbírka povídek,
  • Автобиографическая повесть (1931, česky jako Svědectví mého života), autobiografie.

Filmové adaptaceEditovat

Česká vydáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978, str. 432-433
  2. a b c d Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, LIBRI, Praha 2001, str. 247-248

Externí odkazyEditovat