Otevřít hlavní menu

Abdullah Gül (* 29. října 1950, Kayseri) byl 11. turecký prezident. Před zvolením působil jako předseda vlády a ministr zahraničí.

Abdullah Gül
Abdullah Gül 2011-06-07.jpg

Prezident Turecka
Ve funkci:
28. srpna 2007 – 28. srpna 2014
Předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan
Předchůdce Ahmet Necdet Sezer
Nástupce Recep Tayyip Erdoğan

Předseda vlády Turecka
Ve funkci:
18. listopadu 2002 – 14. března 2003
Předchůdce Bülent Ecevit
Nástupce Recep Tayyip Erdoğan

Místopředseda vlády Turecka
Ve funkci:
28. března 2003 – 28. srpna 2007

Ministr zahraničních věcí Turecka
Ve funkci:
14. března 2003 – 28. srpna 2007
Předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan
Předchůdce Yaşar Yakış
Nástupce Ali Babacan
Stranická příslušnost
Členství Strana spravedlnosti a rozvoje

Narození 29. října 1950 (68 let)
Kayseri
Choť Hayrünnisa Gül
Alma mater Istanbul University Faculty of Economics
Exeterská universita
Londýnská univerzita
Profese politik, diplomat a ekonom
Ocenění Chatham House Prize (2010)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2013)
Řád Mubáraka Velkého
Nassavský domácí řád zlatého lva
Order of Valour
… více na Wikidatech
Podpis Abdullah Gül, podpis
Webová stránka www.abdullahgul.gen.tr/EN/main.asp
Commons Abdullah Gül
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Gül se narodil ve staré konzervativní rodině v Kayseri. Vystudoval na Istanbulské univerzitě ekonomii, v průběhu doktorského studia krátce pobýval v Londýně a Exeteru. Začal pracovat jako vysokoškolský pedagog, v letech 19831991 byl v Islámské rozvojové bance.

Od vysokoškolských let se zapojoval do politiky. Na vysoké škole se stal členem islamisticko-nacionalistické Milli Türk Talebe Birligi (Národní turecké studentské unie). V roce 1991 se poprvé stal poslancem parlamentu za Refah Partisi (RP, Strana prosperity) a později za jejího následovníka Fazilet Partisi (FP, Strana ctnosti). Od roku 1992 do roku 2001 působil v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Spoluzakládal Adalet ve Kalkinma Partisi (AKP) - Strana spravedlnosti a rozvoje. V jejích barvách se stal v listopadu 2002 premiérem.

Vládní funkceEditovat

 
Gül se jako ministr zahraničí setkává ve Washingtonu s Condoleezzou Riceovou

Jeho premiérské působení skončilo v březnu 2003, ale jeho význam pro tureckou politiku nijak neklesl. Stal se klíčovým činitelem v jednáních Turecka o budoucím vstupu do Evropské unie, stejně jako ve snaze o normalizaci vztahů se Sýrií a udržování kontaktů s tureckými minoritami v dalších zemích Střední Asie a Kavkazu.

Cílem jeho návštěvy USA 6. února 2007 bylo hlavně zabránit přijetí amerického zákona, který by označil deportace a zabíjení Arménů v roce 1915 jako "Arménskou genocidu".

PrezidentEditovat

Gülovu kandidaturu na prezidenta za Stranu spravedlnosti a rozvoje ohlásil 24. dubna 2007 premiér Recep Tayyip Erdogan, který tím ukončil spekulace o tom, zda se sám nebude ucházet na tuto funkci. První pokus prosadit Güla selhal v květnu kvůli bojkotu opozičních sekularistických stran, Gül pak svou první kandidaturu formálně stáhl. Protestů za udržení Atatürkovy tradice sekularistického Turecka se v ulicích účastnily statisíce lidí.[1]

Po červencových parlamentních volbách AKP 13. srpna nominovala Güla znovu. V prvních dvou kolech sice neuspěl, ale ve třetím kole 28. srpna získal dostatečnou podporu a byl zvolen 11. prezidentem Turecka. Po svém zvolení rozptyloval obavy z přílišné islamizace země.[2]

Osobní životEditovat

Abdullah Gül je ženatý se svou sestřenicí Hayrünnisou Özyurtovou od roku 1980, kdy jí bylo 15 let. Mají dva syny a jednu dceru. Gül bývá charakterizován jako příjemný společník se smyslem pro humor.[zdroj?] Fandí fotbalovému klubu Besiktas Istanbul.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán   Řád Hejdara Alijeva[3] 2013, 12. listopadu
Gruzie  Gruzie   Vítězný řád svatého Jiří 2013, 19. dubna
Itálie  Itálie   velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[4] 2009, 17. listopadu
Kamerun  Kamerun   velkokříž Řádu za chrabrost 2010, 16. března
Katar  Katar   Řetěz nezávislosti 2009, 17. srpna
Kazachstán  Kazachstán   Pamětní medaile 10. výročí hlavního města Astany[5] 2008, 4. července
  Řád zlatého orla 2012, 11. října
Kuvajt  Kuvajt   řetěz Řádu Mubáraka Velikého 2009, 21. prosince
Kyrgyzstán  Kyrgyzstán   Řád Danaker 2014, 8. září
Lucembursko  Lucembursko   Nassavského domácího řádu zlatého lva 2013, 18. listopadu
Maďarsko  Maďarsko   velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky 2011, 15. listopadu
Nizozemsko  Nizozemsko   velkokříž Řádu nizozemského lva 2012, 16. dubna
Norsko  Norsko   velkokříž s řetězem Řádu svatého Olafa 2013, 5. listopadu
Pákistán  Pákistán   Řád Pákistánu[6] 2010, 31. března
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[7] 2009, 12. května
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie   Řád krále Abd al-Azíze I. třídy[8] 2007, 9. listopadu
Spojené království  Spojené království   čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[9] 2008, 13. května
Švédsko  Švédsko   rytíř Řádu Serafínů[10] 2013, 11. března
Turkmenistán  Turkmenistán   Řád prezidentské hvězdy[11] 2013, 29. května

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdullah Gül na anglické Wikipedii.

  1. V Izmiru demonstruje milion zastánců světského Turecka Archivováno 25. 8. 2007 na Wayback Machine, 13. 5. 2007
  2. Tóda, Mirek: Gül: Nebojte sa, nebude tu šaría, zpráva deníku Sme, 28. 8. 2007 - slovensky
  3. Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi - XƏBƏRLƏR » Tədbirlər. president.az [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  4. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  5. Abdullah GÜL : Kazakhstan. www.abdullahgul.gen.tr [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  6. Associated Press Of Pakistan ( Pakistan's Premier NEWS Agency ) - Turkish President awarded Nishan-i-Pakistan. web.archive.org [online]. 2011-09-27 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  8. T.C. Cumhurbaşkanlığı : Suudi Arabistan. web.archive.org [online]. 2012-07-30 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  10. CUMHURBASKANLIGI@TCCB.GOV.TR. T.C. Cumhurbaşkanlığı : İsveç Ziyareti. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  11. Золотой век. turkmenistan.gov.tm [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat