Otevřít hlavní menu

Recep Tayyip Erdoğan

turecký politik
(přesměrováno z Recep Tayyip Erdogan)

Recep Tayyip Erdoğan (tureckou výslovností výslovnost [ɾeˈd͡ʒep tajˈjip ˈæɾdo.an] IPA; * 26. února 1954, Istanbul, Turecko) je prezident Turecké republiky, bývalý starosta Istanbulu a v letech 2003 až 2014 turecký premiér.

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan June 2015.jpg

12. prezident Turecka
Úřadující
Ve funkci od:
28. srpna 2014
Předchůdce Abdullah Gül

premiér Turecka
Ve funkci:
14. března 2003 – 28. srpna 2014
Prezident Ahmet Necdet Sezer
Abdullah Gül
Předchůdce Abdullah Gül
Nástupce Ahmet Davutoğlu
Stranická příslušnost
Členství Strana národní spásy (před 1981)
Strana blahobytu (19831998)
Strana ctnosti (19982001)
Strana spravedlnosti a rozvoje (20012014, od 2017)

Narození 26. února 1954 (65 let)
Turecko Istanbul, Turecko
Národnost Turci
Choť Emine Erdoğanová
Děti Sümeyye Erdoğanová
Necmettin Bilal Erdoğan
Ahmet Burak Erdoğan
Příbuzní Berat Albayrak (zeť)
Sídlo Istanbul
Alma mater Marmarská univerzita
Profese spisovatel, státník, politik a básník
Náboženství sunnitský islám
Ocenění Zlatá deska Akademie úspěchu (2004)
Řád Pákistánu (2009)
Mezinárodní cena krále Fajsala za službu islámu (2010)
Řád zlatého rouna (2010)
Řád Danaker (2011)
… více na Wikidatech
Podpis Recep Tayyip Erdoğan, podpis
Webová stránka www.tccb.gov.tr
Commons Recep Tayyip Erdoğan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Erdoğan se narodil na předměstí Istanbulu ve čtvrti Kasımpaşa, v rodině, která se sem přestěhovala z provincie Rize. Vychodil náboženské školy a v mládí byl nucen si přivydělávat pouličním prodejem. Zkoušel se stát profesionálním fotbalistou a za recitaci teroristické básně strávil čtyři měsíce ve vězení.

Politická kariéraEditovat

Je zakladatelem Strany spravedlnosti a rozvoje (turecky Adalet ve Kalkınma Partisi, zkráceně AK Parti), která má většinu poslaneckých mandátů v tureckém parlamentu, tato strana místo dialogu využívá zbraně, při volbách v regionech, kde AKP ztrácí bylo stříleno do opozice, tato strana blokuje 250.000 webových stránek v Turecku. Pochází z islamistického politického zázemí, ale sám sebe popisuje jako konzervativního demokrata, mimo Turecko je vnímán jako fašistický diktátor. Je znám zastupováním teroristické organizace Al-Nusra a zneužíváním dětí pro armádu.

V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu. V roce 2002 jeho strana AKP vyhrála parlamentní volby a v roce 2003 se stal tureckým premiérem. Jako jediný turecký politik dokázal vyhrál parlamentní volby třikrát po sobě, vždy s vyšší podporou zejména hospodářskému růstu země.[1] V roce 2018 po nedemokratických volbách při kterých zemřelo 54 osob a byl vydán zákaz hlasování ženám pocházející z menšin.

 
Erdoğan a americký prezident Barack Obama na summitu NATO v roce 2014

V historicky první přímé prezidentské volbě byl 10. srpna 2014 zvolen již v prvním kole prezidentem Turecké republiky. Dne 28. srpna se ujal úřadu a od opozičních novinářů a politiků si vysloužil nálepku diktátora.[2][3][4][5][6]

Turecko neuznává existenci řecké Kyperské republiky, která je členským státem EU. Podle Erdoğana „žádná země jménem Kypr neexistuje".[7] V červenci 2015 u příležitosti 41. výročí turecké invaze na Kypr navštívil Erdoğan mezinárodně neuznávanou Severokyperskou tureckou republiku,[8] kterou podporuje a uznává jen Turecko. Severní Kypr je okupován tureckou armádou a podle Erdoğana "nepřichází v úvahu", aby byli turečtí vojáci z ostrova staženi.[9]

Erdoğan odmítá označit masakry Arménů v Osmanské říši jako genocidu a v červnu 2016 stáhl tureckého velvyslance z Německa v reakci na rezoluci německého parlamentu, která označuje masakry za genocidu.[10]

Erdoğan dále zakázal používání slova genocida, za což hrozí v Turecku vězení. V turecké armádě působí okolo 20.000 radikálů z islámského státu. Zasadil se o výrobu falšných pasů pod hlavičkou tureckých tajných služeb MIT a všechny osoby bojující proti islámskému státu jsou v Turecku považovány za teroristy. Za zmínku stojí převzatý projekt od is, kde turecký stát na tzv. darkwebu prodává ukradené památky ze Sýrie a Iráku.

Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 zahájil rozsáhlé čistky v armádě, policii, justici, státní správě a ve školství.[11] Dne 20. července vyhlásil výjimečný stav na následující tři měsíce, díky kterému může Erdogan vládnout pomocí dekretů, může omezit či pozastavit právo shromažďovací nebo svobodu slova.[12] Následně svým dekretem nařídil uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s Fethullahem Gülenem, kterého Erdogan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.[13] K březnu 2018 bylo více než 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu a 50 000 lidí skončilo ve vězení.[14] Do února 2019 bylo zatčeno na 77 000 lidí.[15]

Erdoğan je obhájcem práv Krymských Tatarů.[16] V srpnu 2016 Erdoğan při setkání s ukrajinským prezidentem Porošenkem prohlásil, že Turecko neuzná ruskou anexi Krymu, kterou nazval „krymskou okupací“.[17]

Spekulace o jeho etnickém původuEditovat

V roce 2003 Erdoğan údajně řekl, "Jsem Gruzín, moje rodina je gruzínská a do Rize emigrovala z Batumi."[18][19] Nicméně v roce 2014 v interview pro televizi NTV řekl, "Neměli byste věřit těm věcem, které o mně říkají. Řekli, že jsem Gruzín...dokonce mnohem hnusnější věci, nazvali mě Arménem, Erdogan popírá tureckou genocidu arménců, ale já jsem Turek."[20][21]

VýrokyEditovat

15. listopadu 2014 prohlásil na konferenci latinskoamerických muslimských lídrů, že muslimové objevili Ameriku už v roce 1178.[22]

V březnu 2018 v reakci na propuštění zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci, obvinil Erdoğan Českou republiku z podpory terorismu. Erdoğan prohlásil: „Toto propuštění Českou republiku dostalo do postavení země podporující terorismus... Propuštění vůdce teroristů znamená podporovat terorismus.“[23] Poradce tureckého prezidenta Yiğit Bulut prohlásil během televizního vysílání, že „Česká republika neexistuje. Její obyvatelé odešli a založili Slovensko. Česká republika je v područí Německa.“[24] Ministr zahraničí Martin Stropnický na obvinění České republiky z podpory terorismu a na další útoky ze strany tureckých představitelů nijak nereagoval.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Afghánistán  Afghánistán   Medaile Ghazi Amānullāh Khān[25] 2014, 25. října
Albánie  Albánie   Řád národního praporu[26] 2015, 13. května
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán   Řád Hejdara Alijeva[27] 2014, 2. září
Bahrajn  Bahrajn   řetěz Řádu Isa bin Salmana al-Khalify[28] 2017, 12. února
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu Leopolda[29] 2015, 5. října
Gruzie  Gruzie   Řád zlatého rouna[30] 2010, 17. května
Guinea  Guinea   velkokříž Národního řádu za zásluhy[31] 2016, 3. března
Kazachstán  Kazachstán   Řád zlatého orla[32] 2012
Kosovo  Kosovo Medaile nezávislosti ve zlatě[33] 2010, 4. listopadu
Kuvajt  Kuvajt   řetěz Řádu Mubáraka Velikého[34] 2017, 21. března
Kyrgyzstán  Kyrgyzstán   Řád Danaker[35] 2011, 2. února
Madagaskar  Madagaskar   velkokříž Národního řádu Madagaskaru[36] 2017
Mali  Mali   velkokříž Národního řádu Mali[37] 2018, 2. března
Moldavsko  Moldavsko   velkokříž s řetězem Řádu republiky[38] 2018, 17. října
Niger  Niger   velkokříž Národního řádu Nigeru 2011, 9. ledna
Pákistán  Pákistán   Řád Pákistánu[39] 2009, 26. října
Paraguay  Paraguay   velkokříž s řetězem Národního řádu za zásluhy[40] 2018, 2. prosince
Pobřeží slonoviny  Pobřeží slonoviny   velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny[41] 2016, 29. února
Rusko  Rusko   Pamětní medaile 1000. výročí Kazaně[42] 2006, 1 června
Senegal  Senegal   velkokříž Národního řádu lva[43] 2018, 1. března
Somálsko  Somálsko   velkokříž Řádu somálské hvězdy[44] 2015, 25. ledna
Súdán  Súdán   Čestná stuha[45] 2017, 24. prosince
Tunisko  Tunisko   velkokříž Řádu republiky[46] 2017, 27. prosince
Venezuela  Venezuela   velkokříž Řádu osvoboditele[47] 2018, 3. prosince

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Recep Tayyip Erdoğan na anglické Wikipedii.

  1. Erdoganova cesta na „trůn“: Od pouličního prodejce přes fotbal až do míst nejvyšších
  2. Simon Tisdall. Turkish Opposition Leader Condemns 'dictator' Erdogan. www.theguardian.com. The Guardian, 15 February 2013. Dostupné online [cit. 27 November 2014]. (anglicky) 
  3. Ahmet Çınar. AKP Terör Örgütü. haber.sol.org.tr. Sol, 19 February 2015. Dostupné online [cit. 27 March 2015]. (anglicky) 
  4. Erdoğan'a 'diktatör' dediği iddiasıyla hapse girdi. www.cumhuriyet.com.tr. Cumhuriyet. Dostupné online [cit. 6 April 2015]. (anglicky) 
  5. Orhan Pamuk says Erdoğan's government authoritarian [online]. Todayszaman.com, 5 June 2013 [cit. 2013-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BOARD, Editorial. Prime Minister Erdogan's strongman tactics in Turkey. Washington Post. 3 June 2013. Dostupné online [cit. 22 June 2013]. (anglicky) 
  7. EU pays the price for admitting Cyprus: Turkish Prime Minister Erdoğan. hurriyetdailynews.com. 5. února 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  8. "Erdogan in Cyprus Archivováno 11. 9. 2015 na Wayback Machine". Famagusta Gazette. 20. července 2015.
  9. "Sjednocení Kypru uvázlo. Nechceme na ostrově tureckou armádu, zní z řecké části země". Aktuálně. 13. ledna 2017.
  10. "Němci uznali masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu, Ankara stáhla velvyslance". Novinky. 2. června 2016.
  11. Masivní čistky v Turecku. Dotkly se už více než 60 tisíc lidí. Česká televize. 20. července 2016.
  12. Turecký prezident vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav, v čistkách chce pokračovat
  13. Erdogan podepsal první dekret po vyhlášení výjimečného stavu
  14. V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč. Česká televize. 9. března 2018.
  15. "Erdogan se trůnu nevzdá." Čistky v Turecku pokračují, z učitelů se stávají uklízeči. Aktuálně.cz [online]. 16. února 2019. Dostupné online. 
  16. "To Defeat Russia, Ukraine Creates Muslim Military Unit Made Up Of Crimean Tatars". International Business Times. 3. srpna 2015.
  17. Erdogan Tells Poroshenko Turkey Won't Recognize Crimea As Russian, Radio Free Europe, 20. srpna 2016
  18. Erdogan plays to base by slighting Armenians. Al Monitor. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  19. (Turkish text: Ben de Gürcü'yüm, ailemiz Batum'dan Rize'ye göç etmiş bir Gürcü ailesidir.) Bülent Sarıoğlu, {title}. www.milliyet.com.tr [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-12-15.  Milliyet, 13 December 2005.
  20. ALTINTAS, Baris. PM uses offensive, racist language targeting Armenians. www.todayszaman.com. Zaman, 6 August 2014. Dostupné online [cit. 27 November 2014]. (anglicky) 
  21. TAYLOR, Adam. Is ‘Armenian’ an insult? Turkey’s prime minister seems to think so.. www.washingtonpost.com. The Washington Post, 6 August 2014. Dostupné online [cit. 27 November 2014]. (anglicky) 
  22. http://www.novinky.cz/zahranicni/353664-muslimove-objevili-ameriku-300-let-pred-kolumbem-tvrdi-turecky-prezident.html
  23. Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu. Hospodářské noviny. 1. března 2018.
  24. Válka slov s Tureckem kvůli lídrovi Kurdů začala. Česko je v područí Němců, tvrdí poradce Erdogana. Aktuálně.cz. 28. února 2018.
  25. Presidency Of The Republic Of Turkey : “Afghanistan’s contribution to the birth of Turkey in 1920 is unforgettable”. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  26. T.C.CUMHURBAŞKANLIĞI : Cumhurbaşkanı Erdoğan’a Arnavutluk’ta Ulusal Bayrak Nişanı Tevcih Edildi. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  27. Официальный сайт президента Азербайджанской Республики - ДОКУМЕНТЫ » Распоряжения. ru.president.az [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (rusky) 
  28. Turkey, Bahrain to work for regional stability: Erdogan. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  29. Presidency Of The Republic Of Turkey : King Philippe of Belgium Presents Order of Leopold to President Erdoğan. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  30. Civil.Ge | Saakashvili Hails Georgia-Turkish Ties as Exemplary. old.civil.ge [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  31. Cumhurbaşkanı Erdoğan'a şeref madalyası verildi. Ensonhaber [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (turecky) 
  32. Глава государства вручил Реджепу Тайипу Эрдогану орден «Алтын Кыран». Zakon.kz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (rusky) 
  33. THAÇI, President of the Republic of Kosovo-Hashim. The Acting President of the Republic of Kosovo Dr. Jakup Krasniqi receives the Prime Minister of Turkey Recep Tayip Erdogan. President of the Republic of Kosovo - Hashim Thaçi [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  34. Erdoğan receives Emir of Kuwait as two countries seek boost in trade. DailySabah [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  35. Фото Центральной Азии. www.fergana.info [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  36. Presidency Of The Republic Of Turkey : President Erdoğan Decorated with National Order of Madagascar. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  37. Presidency Of The Republic Of Turkey : “Primary targets of organizations such as DAESH, Al-Qaeda and Boko Haram have always been Muslims”. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  38. Игорь Додон присвоил Реджепу Тайипу Эрдогану орден Республики. noi.md [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (rusky) 
  39. Associated Press Of Pakistan ( Pakistan's Premier NEWS Agency ) - Pakistan, Turkey can together bring peace to region: Erdogan. web.archive.org [online]. 2012-03-04 [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  40. Başkan Erdoğan'a Paraguay Devlet Nişanı verildi. takvim.com.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (turecky) 
  41.  » Le président Tayyip Erdogan, Grand-croix de l’Ordre national ivoirien. aip.ci [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  42. Russian Foreign Minister Sergei Lavrov awards Turkish Prime Minister.... Getty Images [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. SIGNATURE DU PROTOCOLE D’ACCORD ENTRE LE SÉNÉGAL ET LA TURQUIE – Dakarhebdo. web.archive.org [online]. 2018-03-03 [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  44. T.C.CUMHURBAŞKANLIĞI : “Türkiye Olarak Somalili Kardeşlerimize Hizmet Ürettik; Bu Dayanışmamız Devam Edecek”. www.tccb.gov.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  45. MAGAZINE, Le Point. Première visite d'Erdogan au Soudan, signature d'accords commerciaux et militaires. Le Point [online]. 2017-12-24 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  46. Caïd Essebsi décore Erdogan des insignes de l’Ordre de la République. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  47. Turkey determined to enhance ties with Venezuela: Erdoğan - Turkey News. Hürriyet Daily News [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat