Otevřít hlavní menu

Frans Sammut (19. listopadu 1945 Żebbuġ4. května 2011[1]) byl maltský spisovatel a esejista.[2]

Frans Sammut
Ritratt f sammut b'vassalli f'idu.jpg
Narození 19. listopadu 1945
Żebbuġ
Úmrtí 4. května 2011 (ve věku 65 let)
Malta
Alma mater University of Perugia
Maltská univerzita
Děti Mark A. Sammut
Web www.franssammut.info
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Frans Sammut
Frans Sammut a maltská vlajka na přelomu 60. a 70. let 20. století

ŽivotEditovat

Navštěvoval základní školu v rodném městě Zebbug, později nastoupil pedagogickou střední školu St. Aloysius 'College, St Michael's Teacher Training College, ve studiu pokračoval na Maltské univerzitě, kde získal diplom z teologie) a své vzdělání zakončil na univerzitě v Perugii.

První uznání získal ve druhé polovině 60. let 20. století, kdy se stal spoluzakladatelem Hnutí literární obrody (Moviment Qawmien Letterarju). Později se stal tajemníkem Maltské jazykové akademie (Akkademja tal-Malti). V roce 2010 byl zvolen za člena Mezinárodního napoleonského sdružení.[3] Svou kariéru ukončil ve školství jako ředitel, přesto v letech 1996-1998 ještě působil jako kulturní poradce maltského předsedy vlády. Byl ženatý s Catherine Cachiovou, se kterou měl dva syny - Marka a Jean-Pierra.

Literární tvorbaEditovat

Vydal několik děl, mezi jinými i úspěšné romány Il-Gaġġa (Klec), podle kterého byl natočen film Gaġġa z roku 1971 režiséra Maria Philipa Azzopardiho, román Samuraj,[1] za který Sammut získal Rothmansovu literární cenu[1]; romány Paceville, který získal literární vyznamenání vlády;[1] a Il-Holme Maltija (Maltský sen), o kterém literární kritik Norbert Ellul Vincenti napsal, že "v maltské literatuře nemá obdoby."[4] Bývalý předseda vlády a dramatik Alfred Sant dílo Maltský sen považoval za jeho mistrovské dílo,[5] a britská autorka a básnířka Marjorie Boultonová ho nazvala kolosálním dílem.

Vydal také sbírky povídek: Labirint (Labyrint), Newby (Roční období), a Ħrejjef Żminijietna (Pověsti našich časů).

 
Frans Sammut, 1970

Výběr z jeho literatury faktu je Ir-Rivoluzzjoni Franċiża: il-Ġrajja u t-Tifsira (Francouzská revoluce: Její historie a význam), Bonaparte f'Malta (Bonaparte na Maltě), jehož francouzský překlad, Bonaparte à Malta, byl vydán v roce 2008, a On The Da Vinci Code (O díle Da Vinciho kód) (2006), dvojjazyčný (anglický a maltský) výklad mezinárodního bestselleru. Kromě toho byl editorem lexikonu (Lexicon) Mikiela Antona Vassalliho. Vassalli († 1829) je považován za otce maltského jazyka. V roce 2006 byl vydán jeho překlad Vassaliho díla Motti, Aforismi e Proverbii Maltesi pod názvem Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin (Maltské poučení, aforismy a přísloví). Jeho překlad díla Il-Holme Maltija do esperanta (La malta Revo) představoval Maltu ve sbírce klasických literárních děl, kterou v roce 2007 publikovalo newyorské vydavatelství Mondial Books. V roce 2008 byl jeho román Il-Gaġġa vydán popáté. V následujícím roce představil revoluční reinterpretaci básně Pietro Caxara "Xidew il-qada" (známou také jako "Il-Kantilena"), což je nejstarší dokument v maltštině.

Překládal také významné divadelní hry: Racinovu Faidru (1978) a hru Maxima Gorkého Na dně (The Lower Depths). Obě hry byly uvedeny v divadle Manoel v režii básníka Maria Azzopardiho.[6] Bývalý rektor Maltské univerzity, profesor filozofie a přední maltský intelektuál Peter Serracino Inglott řekl:

Sammutovo výjimečné nadání spočívá v jeho voltairovské schopnosti nasadit historické postavě jakousi karnevalovou masku a přistupovat k ní s přehnanou ironií. Čtenář tak může pozorovat i skrytou tvář postav, na které se většinou dívame s absolutní vážností. Jako komplic sa usmívá nad jejich pochybnostmi, omyly a výmluvami. Zachytit stylistický posun od historického vyprávění k fikci je asi najtěžším úkolem pro každého Sammutova překladatele.

Peter Serracino Inglott[7], Times of Malta

Poslední slovaEditovat

Známými se stala i jeho poslední slova: S mou ženou jsme měli jet do Jeruzaléma, ale, jak se zdá, plány se změnily. Odcházím do Jeruzaléma nebeského.[8]

 
Literární cena vlády Malty, kterou Frans Sammut získal v roce 1991 za román Paceville
 
Literární cena vlády Malty udělená Fransu Sammutovi v roce 1995 za dílo Il-maolma Maltija

BibliografieEditovat

  • Labirint u Stejjer ohra, 1968
  • Il-Gaġġa, 1971
  • Logħba bejn Erbgħa, 1972
  • Samuraj, 1975
  • Kristu fil-Poeżija Maltija 1913-1973, 1977
  • Fedra, 1978
  • Il-Qtil fi Sqaq il-Horr, 1979
  • Il-Process Vassalli, 1980
  • Il-Mixja tal-Haddiem lejn il-Ħelsien, 1982
  • Ir-Rivoluzzjoni Franciza: il-Ġrajja u t-Tifsira, 1989
  • Paceville, 1991
  • Letteratura, 1992
  • Il-Holma Maltija, 1994, 2012
  • Bonaparti f'Malta, 1997
  • Newbiet, 1998
  • Ħrejjef Żminijietna, 2000
  • Dun Gorg: Il-bniedem tal-poplach, 2001
  • Ġrajjet Ħaż-Żebbuġ, 2001
  • Lexicon, 2002
  • Għala Le għall-UE, 2003
  • Harsa mill-qrib lejn ħajjet San Filep u l-Kult tiegħu, 2004
  • Ġrajjet it-Tagħlim f'Malta, Vol. 1, 2004 (2014)
  • On The Da Vinci Code / Dwar The Da Vinci Code, 2006
  • Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin, 2006
  • I Giovanniti: La Storia dei Cavalieri di Malta [The History of the Knights of Malta] (history) 2006, published in 2015 (Bonfirraro Editore, Italy)[9]
  • Alfred Sant: Il-Viżjoni għall-Bidla, 2008

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frans Sammut na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d Frans Sammut Passes away - The Malta Independent. www.independent.com.mt [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Le Petit Futé, 9 edice, 2009-2010, Paříž, s. 70. (francouzsky)
  3. Maltastory. www.napoleonicsociety.com [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VINCENTI, Ellul Norbert. Vassalli's Maltese Dream. The Sunday Times [online]. The Sunday Times, 1994-05-11 [cit. 2019-05-11]. S. 20. (anglicky) 
  5. We have moved!. MaltaStar.com [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AZZOPARDI, Mario. In Memoriam: Frans tal-Gagga u Gerusalemm l-ohra. In-Nazzjon [online]. 2011-06-14 [cit. 2019-05-11]. (anglicky) 
  7. Inheritance of icons. Times of Malta [online]. Allied Newspapers Ltd. [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LTD. Frans Sammut. Times of Malta [online]. Allied Newspapers Ltd., 2011-05-25 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Il recupero della memoria: Frans Sammuth, l’uomo e l’autore - IL SUD …. archive.is [online]. 2015-11-05 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazyEditovat