Nicolas Sarkozy

francouzský politik, prezident v letech 2007–2012

Nicolas Sarkozy (výslovnost výslovnost [nikɔla saʁkɔzi]IPA, plným jménem Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa[1]) (* 28. ledna 1955, Paříž) je francouzský politik, bývalý prezident Francouzské republiky v letech 20072012, předseda bývalé strany Union pour un mouvement populaire (UMP) a zakladatel strany Les Républicains (LR).

Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy (2015)
Nicolas Sarkozy (2015)
23. prezident Francouzské republiky
Ve funkci:
16. května 2007 – 15. května 2012
Předseda vládyFrançois Fillon
PředchůdceJacques Chirac
NástupceFrançois Hollande
Ministr vnitra Francie
Ve funkci:
31. květen 2005 – 26. březen 2007
PrezidentJacques Chirac
PředchůdceDominique de Villepin
NástupceFrançois Baroin
Ve funkci:
7. květen 2002 – 31. březen 2004
PrezidentJacques Chirac
PředchůdceDaniel Vaillant
NástupceDominique de Villepin
Andorrský spolukníže
Ve funkci:
16. květen 2007 – 15. května 2012
PředchůdceJacques Chirac
Stranická příslušnost
ČlenstvíUnie pro lidové hnutí
Unie demokratů pro republiku
Rassemblement pour la République
Les Républicains

Narození28. ledna 1955 (66 let)
Paříž
ChoťMarie-Dominique Culioliová (1982–1996)
Cécilia Attiasová (1996–2007)
Carla Bruniová (od 2008)
RodičePál Sarkozy a Andrée Mallah
DětiJean Sarkozy
Giulia Sarkozyová
Pierre Sarkozy
Louis Sarkozy
PříbuzníGuillaume Sarkozy, François Sarkozy, Olivier Sarkozy a Caroline Sarkozy (sourozenci)
Alma materUniverzita Paříž X
Institut d'études politiques de Paris
Pařížská univerzita
Lycée Chaptal (Paris)
Profesepolitik, advokát a státník
Náboženstvířímskokatolické
OceněníPrix de l'appel du 18 Juin (2014)
Řád slávy
velmistr Řádu čestné legie
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
komandér Řádu koruny
… více na Wikidatech
PodpisNicolas Sarkozy, podpis
CommonsNicolas Sarkozy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní životEditovat

Jeho původ je smíšený. Otec Pál Sarkozy (* 1928 v Budapešti) pochází z maďarského šlechtického rodu. Matka Andrée roz. Mallah (* 1925 v Paříži, † 2017) byla francouzsko-řecko-židovského původu.[2] Rodina jeho otce odešla z Maďarska z obavy před Rudou armádou v roce 1944. Otec Pál Sarkozy na krátkou dobu vstoupil do Cizinecké legie, avšak demobilizoval v Marseille v roce 1948. O rok později se seznámil s právničkou Andrée Mallah, která byla o tři roky starší než on. V roce 1959 se rozvedli. Jejich syn Nicolas byl vychován v katolické víře. Jeho přistěhovalecký původ i jeho postoj ke zpřísnění imigračních zákonů byly diskutovány jak příznivci, tak odpůrci.

Postupně vstoupil do tří manželských svazků a stal se otcem tří synů a jedné dcery. Jeho první manželkou byla od roku 1982 Marie-Dominique Culioli, z tohoto svazku se narodili synové Pierre (* 1985) a Jean (* 1986). V roce 1996 se oženil s Cécilií Ciganer-Albéniz, s níž má syna Louise (* 1997). Manželé se rozvedli krátce po Sarkozyho převzetí úřadu francouzského prezidenta. Dne 2. února 2008 uzavřel svůj třetí sňatek. Jeho manželkou se stala italsko-francouzská bývalá zpěvačka šansonů a modelka Carla Bruni-Tedeschi, nyní Carla Bruni-Sarkozy. Z tohoto manželství se narodila v roce 2011 dcera Giulia.

Politická kariéraEditovat

Vzestup v politiceEditovat

Prezident Francouzské republikyEditovat

Francouzská vláda byla v průběhu Sarkozyho prezidentství několikrát obměněna. François Fillon však zůstal premiérem po celou dobu, tedy až do porážky Sarkozyho ve druhém kole prezidentských voleb 6. května 2012 a poté do nastoupení nové vlády, kterou jmenoval Sarkozyho nástupce v prezidentském úřadě François Hollande. Nicolas Sarkozy narazil při svém působení jako francouzský prezident na řadu vnitropolitických a také zahraničně-politických problémů, které se mu nepodařilo zcela úspěšně vyřešit. Velké potíže mu způsobila evropská měnová a hospodářská krize, kterou se snažil zvládnout společně s kancléřkou Spolkové republiky Německo Angelou Merkelovou.

Podezření z korupceEditovat

Dne 19. března 2018 byl Sarkozy vzat do policejní vazby a byl v Nanterre blízko Paříže na základě procedury zvané mise en examen vyslýchán kvůli podezření z přijetí ilegálních peněžních darů z Libye na volební účely v letech 2006-2007.[4][5] Sarkozy byl tehdy francouzským ministrem vnitra a kandidoval v prezidentských volbách 2007. Po 48 hodinách byl z vazby propuštěn, zůstal však pod policejním dohledem.

Sarkozy se v policejní vazbě nacházel již podruhé. První výslech byl svého času v záležitosti peněžních darů od mezitím zemřelé majitelky kosmetické firmy L’Oréal, miliardářky Liliane Bettencourt.[6] Aféra v roce 2018 se týkala podezření, že Sarkozy financoval svůj volební boj v letech 2006/2007 zčásti pomocí peněz obdržených tajnými cestami od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího,[6] a to ve výši až 50 milionů eur. Pokud se by se tehdy podezření prokázalo, mohlo být podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vrženo zcela jiné světlo na francouzsko-britskou vojenskou operaci proti Libyi v roce 2011, která de facto rozhodla tamější občanskou válku ve prospěch povstalců. Podle deníku FAZ totiž vznikla otázka, zda Sarkozy nepostupoval proti Kaddáfímu proto tak rozhodně, aby se zbavil nepohodlného svědka. V kruzích NATO panoval tehdy velký údiv, že účelem prováděných leteckých náletů nebyla pouze „ochrana civilního obyvatelstva“, ale rovnou změna režimu. Rusko, které v Radě bezpečnosti OSN tuto vojenskou operaci nezablokovalo svým vetem, se cítilo francouzsko-britským postupem podvedeno.[6]

21. března 2018 bylo proti Sarkozymu v této kauze vzneseno formální obvinění před vyšetřujícím soudcem (tzv. mise en examen).[7] Jak napsaly švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung, Sarkozymu se během výslechu nepodařilo vyšetřovací orgány přesvědčit o své nevině ve třech jemu k tíži kladeným případům korupčního jednání. Podle francouzského trestního práva není mise en examen ještě soudní obžalobou, ale zahájení tohoto formálního vyšetřování je možné jen tehdy, když existují velmi vážné a vzájemně souhlasící informace, že obviněný mohl tento čin nebo tyto činy pravděpodobně spáchat.[8]

Podle zprávy francouzského liberálního listu Le Monde ze dne 29. března 2018, citované např. na internetové stránce deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, se Sarkozy podle rozhodnutí vyšetřujících soudců pravděpodobně musel zodpovídat před soudem v doposud nedořešeném případě, který souvisí s onou „libyjskou aférou“. Jedná se o podezření, že se pokoušel podplatit vysoce postaveného státního zástupce, aby mu v této záležitosti poskytl informace. Zatěžovaly jej záznamy odposlechů, kterými policie sledovala telefonáty mezi ním a jeho advokátem. Proti rozhodnutí vyšetřujících soudců zavést soudní řízení s ním mohl Sarkozy podat dovolání.[9]

OdsouzeníEditovat

Dne 1. března 2021 byl Sarkozy odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let, proti kterému podal odvolání, takže právní moc rozsudku byla odložena.[10] 30. září 2021 byl odsouzen v odlišné kauze, týkající se porušení předpisů o financování kampaně během prezidentských voleb v roce 2012, k jednomu roku domácího vězení. Také proti tomuto rozsudku se hodlá odvolat.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Úplná původní podoba jeho jména je používána jen zřídka. Je však užívána na většině oficiálních dokumentů, např. na dekretu z 31. prosince, který ho jmenuje Rytířem čestné legie: http://www.legifrance.gouv.fr/imagesJOE/2005/0101/joe_20050101_0001_0003.pdf Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine (naspodu třetí strany).
  2. Alžírský ministr: Sarkozy je u moci díky židovské lobby, Týden.cz, http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/alzirsky-ministr-sarkozy-je-u-moci-diky-zidovske-lobby_32510.html.
  3. Nicolas Sarkozy à ses conseillers : "J´arrête la politique", http://www.lemonde.fr/election-presidentielle-2012/article/2012/05/07/nicolas-sarkozy-ne-veut-pas-conduire-pas-la-bataille-des-legislatives_1696906_1471069.html
  4. Illegale Wahlkampf-Spenden: Frankreichs früherer Präsident Sarkozy in Polizeigewahrsam. Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/frankreichs-ex-praesident-nicolas-sarkozy-in-polizeigewahrsam-15503053.html, 20. března 2018 (německy).
  5. Verdacht auf illegale Wahlkampfspenden. Frankreichs Ex-Präsident Sarkozy festgenommen. T-Online.de, http://www.t-online.de/nachrichten/id_83422560/frankreichs-ex-praesident-nicolas-sarkozy-in-polizeigewahrsam.html, 20. března 2018 (německy).
  6. a b c WIEGEL, Michaela: Ex-Präsident in Gewahrsam: Nahm Sarkozy Millionen von Gaddafi? (Exprezident ve vazbě. Vzal Sarkozy miliony od Kaddáfího?), Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/nahm-nicolas-sarkozy-millionen-von-muammar-al-gaddafi-15503304.html, 20. března 2018 (německy).
  7. ARFI, Fabrice; LASKE, Karl. Argent libyen: Sarkozy est mis en examen pour corruption. Mediapart [online]. 2018-03-21 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. TSERMIAS, Nikos: Schwerer Verdacht gegen Sarkozy (Vážné podezření vůči Sarkozymu), Neue Zürcher Zeitung, https://www.nzz.ch/international/ermittlungsverfahren-gegen-frankreichs-ex-praesident-sarkozy-ld.1368260, 21. března 2018, 20:20 hod. (německy).
  9. Wende in Abhöraffäre: Sarkozy muss wegen Bestechung vor Gericht (Obrat v odposlechové aféře. Sarkozy musí kvůli podplácení před soud.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [1], 29. března 2018, 18:38 hod. (německy).
  10. LEPLONGEON, Marc. Affaire Bismuth : pourquoi Sarkozy a été condamné à de la prison ferme. Le Point [online]. 2021-03-01 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. LEALI, Giorgio. Nicolas Sarkozy sentenced to year of house arrest over illegal campaign funding. Politico.eu [online]. 2021-09-30 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat