Světlana Allilujevová

dcera sovětského diktátora Stalina (1926–2011)

Světlana Josifovna Allilujevová (rusky Светлана Иосифовна Аллилуева, gruzínsky სვეტლანა ალილუევა, později známá jako Lana Peters) (28. února 1926 Moskva22. listopadu 2011 Richland Center, Wisconsin[1]) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora Josefa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy Allilujevové. V roce 1967 způsobila mezinárodní rozruch, když ze Sovětského svazu emigrovala do Spojených států amerických a v roce 1978 se stala naturalizovaným občanem Spojených států amerických. Od roku 1984 do roku 1986 se nakrátko vrátila do Sovětského svazu a nechala si obnovit sovětské občanství.[2] Byla posledním přežívajícím potomkem Josefa Stalina.

Světlana Allilujevová
Rodné jménoსვეტლანა ალილუევა, Светлана Иосифовна Сталина a Svetlana Stalina
Narození28. února 1926
Moskva
Úmrtí22. listopadu 2011 (ve věku 85 let)
Richland Center
Příčina úmrtíkolorektální karcinom
Povolánípřekladatelka, autorka autobiografie, spisovatelka, autorka memoárů a filoložka
Alma materFakulta historie Moskevské státní univerzity
Žánrnefikční dílo a paměti
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka)Grigorij Iosifovič Morozov (1944–1947)
Jurij Andrejevič Ždanov (1949–1950)
Ivan Svanidze (1957–1959)
William Wesley Peters (1970–1973)
Partner(ka)Brajesh Singh
Aleksei Kapler
DětiJosef Allilujev
Jekaterina Ždanovová
Chrese Evansová
RodičeJosif Vissarionovič Stalin a Naděžda Sergejevna Allilujevová
PříbuzníJakov Iosifovič Džugašvili, Vasilij Iosifovič Stalin, Konstantin Stěpanovič Kuzakov, Arťom Fjodorovič Sergejev, Alexandr Jakovlevič Davydov a nepojmenovaný Jugašvili (sourozenci)
Ilja Josifovič Vozněsenskij (vnuk)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Mládí editovat

Jako mnoho dětí vysokých sovětských politiků byla vychovávána chůvou a své rodiče vídala jen příležitostně. Její matka zemřela 9. listopadu 1932, kdy spáchala sebevraždu, ačkoli oficiální příčinou úmrtí bylo zanícené slepé střevo. V 16 letech se zamilovala do Alexeje Kaplera, židovského sovětského filmaře, kterému bylo 38 let. Její otec s tímto vztahem vehementně nesouhlasil a Kaplera nechal v roce 1943 odsoudit k 5 letům vyhnanství v pracovním táboře u Vorkuty. Po odpykání trestu v roce 1948 dostal Kapler další trest 5 let v pracovních táborech poblíž Inty.[3]

První dvě manželství editovat

O rok později se znovu zamilovala do spolužáka z Moskevské univerzity Grigorije Morozova, který byl také židovského původu. Stalin tento sňatek zdráhavě povolil, ale nikdy toto manželství neschválil. Ve vztahu s Morozovem se jí narodil v roce 1945 syn Josif. V roce 1947 se s Morozovem rozvedla. Jejím druhým manželem se v roce 1949 stal Jurij Ždanov, syn Stalinova spolupracovníka Andreje Ždanova. Z tohoto vztahu se narodila dcera Jekatěrina, ale i toto manželství skončilo v roce 1950 rozvodem.

Po Stalinově smrti editovat

Po smrti svého otce v roce 1953 přijala příjmení své matky a v Moskvě pracovala jako učitelka a překladatelka. Kromě ruštiny hovořila plynule francouzsky, německy a anglicky. Kvůli svému původu se stala členkou Komunistické strany SSSR. V roce 1962 se potřetí provdala za Ivana Svanidzeho, Stalinova synovce jeho první manželky Jekatěriny Svanidzeové. I toto manželství bylo krátkodobé a skončilo rozvodem v roce 1963.[4] V roce 1963, po operaci mandlí, se zamilovala do Braješe Singha, indického komunisty, který byl v Moskvě na návštěvě. Vážně nemocný Singh se léčil v Soči. Po jeho smrti roku 1955 odcestovala Světlana do Indie, kde jeho popel rozptýlila v řece Ganze.

Život v emigraci editovat

V roce 1967 navštívila americké velvyslanectví v Novém Dillí a požádala o politický azyl, který jí byl udělen. Indická vláda se kvůli tomuto kroku obávala agrese Sovětského svazu, proto Světlana odcestovala do Říma, poté do Ženevy a nakonec do New Yorku. V New Yorku uspořádala tiskovou konferenci, na níž odsoudila otcův režim a sovětskou vládu, což vyvolalo ve východním bloku rozruch. O svém životě a poměrech ve Stalinově rodině napsala několik knih. Již v roce 1963 přijala v pravoslavné církvi křest. V roce 1982 konvertovala ke katolictví, téhož roku se přestěhovala se svou dcerou do Cambridge ve Spojeném království.

V roce 1970 se provdala za amerického architekta Williama Wesleye Peterse, chráněnce Franka Lloyda Wrighta.[5] Z tohoto manželství vzešla dcera Olga Petersová, později známá také jako Chrese Evans. Manželství skončilo v roce 1973 rozvodem. V roce 1984 se vrátila do Sovětského svazu, ale po neshodách s příbuznými se po necelých dvou letech vrátila do Spojených států amerických. Na sklonku života údajně odmítala hovořit rusky. Žila v Richland Center ve Wisconsinu, kde 22. listopadu 2011 zemřela na rakovinu tlustého střeva.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana Alliluyeva na anglické Wikipedii.

  1. V Americe zemřela jediná dcera ruského diktátora Stalina. iDNES.cz [online]. 2011-11-28 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  2. MARTIN, Douglas. Lana Peters, Stalin’s Daughter, Dies at 85 (Published 2011). The New York Times [online]. 2011-11-28 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Lana Peters. The Telegraph [online]. 2011-11-29 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SULLIVAN, Rosemary. Stalin's daughter : the extraordinary and tumultuous life of Svetlana Alliluyeva. Toronto, Ontario: HarperCollins Publishers, 2015. Dostupné online. ISBN 9781443414449. S. 230-232. 
  5. SCOTT, Bauer. Stalin's daughter Lana Peters dies at 85 - Yahoo! News. web.archive.org [online]. 2012-07-16 [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-16. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Literatura editovat