Gruzínština
Gruzínština (ქართული ენა, kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie.
| Gruzínština ქართული ენა  | |
|---|---|
| Rozšíření |  Gruzie Írán Ázerbájdžán Jižní Osetie Abcházie Arcach |
| Počet mluvčích | 4,255 miliónů[1] |
| Klasifikace | Jihokavkazské jazyky |
| Písmo | Gruzínská písma |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Gruzie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ka |
| ISO 639-2 | geo, ge (B) kat (T) |
| ISO 639-3 | kat |
| Ethnologue | kat |
| Wikipedie | |
| ka.wikipedia.org Gruzínská Wikipedie | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je hlavním jazykem pro přibližně 3,9 milionů lidí v Gruzii[1] (asi 83 procent populace) a pro dalších 500 000[zdroj?] v zahraničí, především v Turecku, Íránu, Rusku, Spojených státech a v Evropě. Je literárním jazykem všech gruzínských národů, zvláště pak mluvčích jihokavkazských jazyků – svanštiny, megrelštiny a lazštiny.
KlasifikaceEditovat
Gruzínština je nejdůležitějším z jihokavkazských jazyků. Ty dále zahrnují svanštinu a megrelštinu rozšířené především v severozápadní Gruzii a lazštinu rozšířenou podél tureckého pobřeží Černého moře od Melyatu přes Rize ke gruzínským hranicím.
HistorieEditovat
Gruzínština se od megrelštiny a lazštiny oddělila v 1. tisíciletí př. n. l. Podle množství změn a lingvistických odhadů začalo první dělení již ve druhém tisíciletí př. n. l. nebo dříve oddělením svanštiny. Megrelština a lazština se oddělily přibližně o tisíc let později. Nese s sebou bohatou literární tradici.
PísmoEditovat
Gruzínština byla ve své historii zapisována mnoha různými písmy. Dnes je téměř dominantní abeceda mchedruli.
Mchedruli má 33 běžně používaných písmen, dalších šest písmen dnes již téměř není používáno. Písmena přesně odpovídají gruzínské výslovnosti.
Podle tradičních pověstí zapsaných v 11. století Leontim Mrovelim vytvořil první gruzínskou abecedu první ibérský král Farnavaz I. ve 3. století př. n. l. První použití této abecedy je však zaznamenáno až v 5. nebo 4. století po přijetí křesťanství. Během staletí pak byla průběžně modernizována. Dnes existují abecedy tři. Všechny se od sebe poměrně značně odlišují a navzájem nejsou čitelné. Jde o:
- Asomtavruli (velká písmena)
- Nuschuri (malá písmena)
- Mchedruli
První dvě jsou používány společně pro velká a malá písmena v kostelích gruzínské pravoslavné církve. Dohromady se nazývají chucuri.
Mchedruli velká písmena nezahrnuje, ale někdy se podobného efektu dosahuje změnami velikosti a umístění dotyčného písmene. Tato „velká písmena“ jsou často používána v titulcích, nadpisech a na podobných místech.
ČíslovkyEditovat
Gruzínské základní číslovky až do deseti jsou primitiva, stejně jako jsou slova pro 20 a 100, a také "milion", "miliarda", atd. (Slovo pro 1000 však není primitivní). Další základní číslovky jsou vytvořeny z těchto primitiv směsí principů desítkové soustavy (základ 10) a dvacítkové soustavy (základ 20). Následující tabulka ukazuje 1. pády (nominativní formy) primitivních čísel. S výjimkou slov rva (8) a tskhra (9) jsou tato slova všechna s kmenem končící na souhlásku a v určitých případech může dojít ke ztrátě koncovky i.
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 20 | 100 | 106 | 109 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ნული nuli |
ერთი erti |
ორი ori |
სამი sami |
ოთხი otkhi |
ხუთი khuti |
ექვსი ekvsi |
შვიდი švidi |
რვა rva |
ცხრა tskhra |
ათი ati |
ოცი otsi |
ასი asi |
მილიონი milioni |
მილიარდი miliardi |
Vzorový textEditovat
Všeobecná deklarace lidských práv
gruzínsky |
ყველა ადამიანი იბადება თავისუფალი და თანასწორი თავისი ღირსებითა და უფლებებით. მათ გააჩნიათ გონება და სინდისი და ერთმანეთის მიმართ უნდა იქცეოდნენ და-ძმობის სულისკვეთებით. |
transliterace |
Q'vela adamaini ibadeba tavisupali da tanasts'ori tavisi ghirsebita da uplebebit. Mat gaachniat goneba da sindisi da ertmanetis mimart unda iktseodnen da-dzmobis sulisk'vetebit. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Ethnologue
LiteraturaEditovat
- (česky) ČERNÝ, Václav A. Základy gruzínštiny. 2. vyd. [s.l.]: Větrné mlýny, 2017. 302 s. ISBN 978-80-7443-232-3.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu gruzínština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo gruzínština ve Wikislovníku- Kategorie Gruzínština ve Wikislovníku
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gruzínština
Encyklopedické heslo Gruzínský jazyk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Gruzínsko – anglický, anglicko – gruzínský slovník
- Gruzínské fonty vyhovující Unicode 4.0
