Česká Wikipedie

Wikipedie v češtině

Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Obsahuje 483 503 článků.

Ikona Wikipedie Česká Wikipedie
Logo
Hlavní strana české Wikipedie
Hlavní strana české Wikipedie
URLcs.wikipedia.org
Komerčníne
Charakter stránkyinternetová encyklopedie
Registracenepovinná
V jazycečeština
Počet uživatelů540791 registrovaných, 2460 aktivních[1]
Licence obsahuCC-BY-SA 3.0 Unported
VlastníkWikimedia Foundation
Spuštěno3. květen 2002
Aktuální stav483 503 článků[2]

Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation, založená podle zákonů státu Florida (USA).[3] Na tvorbě české Wikipedie se přibližně 10 % podílejí i lidé, ovládající češtinu a žijící mimo Česko.[4] Česká verze je podle počtu článků (zpracovaných hesel) 27. v pořadí z více než 300 existujících jazykových verzí.[5] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské, a srbské). V roce 2019 na ni denně přicházelo v průměru 2 246 828 dotazů.

Vznik

Wikipedie vznikla 15. ledna 2001. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002.[6] V té době však Wikipedie používala software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je zřejmě založení Hlavní strany, a to jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu 2002.[7] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.[8]

Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002[9] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,[10] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.[11] „Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“[12] Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista[13] (původně „wikipediista“, podle esperantského „vikipediisto“[14]). Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) dal český název „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[11] což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[15]

Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, proto byl 9. března 2004 jmenován druhým správcem a byrokratem Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003[2] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna 2005 se konalo setkání U Frgála.[16]

Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org v polovině června 2004 získala Wikipedie též adresu wikipedia.cz (přesměrována na cs.wikipedia.org). 15. února 2006 wikipedista Wikimol získal pod svou kontrolu doménu wikipedie.cz; přesměrování na cs.wikipedia.org fungovalo již delší dobu. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a byla kompletně přeložena systémová hlášení softwaru MediaWiki.

Dne 6. března 2008 byl založen spolek Wikimedia Česká republika, k jehož poslání patří i propagace a podpora české Wikipedie. Od roku 2009 spolek každoročně pořádá Wikikonferenci – setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.[17] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.[18][19][17]

Rozsah projektu

Růst počtu článků
české Wikipedie[20]
Datum Počet článků
14. 11. 2002 0
18. 11. 2006 50 000
19. 6. 2008 100 000
17. 2. 2010 150 000
6. 7. 2011 200 000
13. 12. 2012 250 000
24. 7. 2014 300 000
2. 4. 2016 350 000
10. 2. 2018 400 000
3. 4. 2020 450 000
1. 5. 2021 480 000

Počet a objem článků

 
Graf vývoje počtu článků od roku 2002

18. června 2021 má česká Wikipedie 483 503 článků.

Získat první tisícovku jí však trvalo téměř rok (této mety bylo dosaženo 20. října 2003) a v září 2004, kdy celkový počet článků ve všech jazykových verzích Wikipedie překonal hranici jednoho milionu, obsahovala česká Wikipedie pouze 3 tisíce článků. Nárůst se začal zrychlovat v roce 2005, kdy přibylo hned 16 tisíc nových hesel. V průběhu následujícího roku 2006 se přírůstek ustálil na počtu 70–100 nových článků denně a na této úrovni pak setrvával po dalších jedenáct let. Růst se poněkud zpomalil v letech 2018–2019 a to na 60–70 článků denně

Stotisícím článkem české Wikipedie se v červnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tisíc článků bylo dosaženo v červenci 2011 a česká Wikipedie tak s konečnou platností překonala dosud největší českou encyklopedii, tzn. Ottův slovník naučný.[21] Tří set tisíc článků dosáhla česká Wikipedie v červenci 2014 a čtyřstý tisící článek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamenán v únoru 2018.

Za rok 2019 bylo na české Wikipedii vytvořeno 23 030 článků, tj. v průměru 1 919 článků měsíčně, či 63 hesel denně.[22]

V listopadu 2019 byl celkový objem encyklopedického textu ve 439 tisících článků české Wikipedie odhadnut na 153 milionů slov (24 milionů vět),[23] tedy asi 612 tisíc normostran. Pro srovnání: Český překlad Bible má přibližně 0,6 milionu slov,[24] má tedy asi 255× méně textu.

Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi

V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 27. místě (k 1. lednu 2021).[25] Slovenská verze je asi 2× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 13,2× menší, než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou švédská, německá, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (Asi 44 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,8 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořily 11,2 % z celkového počtu článků.

Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2021). V těchto jazycích je napsáno přes 7 222 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská a srbská. Česká verze obsahuje 6,5 % článků na všech Wikipediích, psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují srbochorvatská, bulharská a slovenská.[26]

Na 1 000 mluvčích českého jazyka připadá 35 článků české Wikipedie.[27] V porovnání s jinými jazykovými verzemi je tímto údajem řazena na 43. místo.

Návštěvnost

V roce 2019 bylo zobrazeno celkem přes 820 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 246 828 a měsíční 68 341 004 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v květnu (80 406 049), nejméně v červenci (56 274 584). Během týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v pondělí (2 348 951), nejméně v pátek (2 043 437). Nejvíce dotazů za den přišlo v úterý 21. května (3 616 284), nejméně v sobotu 29. června (1 507 659).

Od roku 2016 se celoroční návštěvnost zvyšovala maximálně o 3,9 %. Pokles vykazoval pouze rok 2018 a činil 0,7 %. V roce 2020, patrně vlivem pandemie covidu-19 a s ní související karantény, stoupla návštěvnost ve srovnání s předchozím rokem o 15 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu 2020, kdy návštěvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se navýšil také počet editací.[28]

Své čtenáře si česká Wikipedie nachází zejména v Česku (86 % dotazů), na Slovensku (3,8 % dotazů), ve Spojených státech amerických (2,6 % dotazů), v Německu (1,9 % dotazů), ve Spojeném království (0,7 % dotazů) a dále v Polsku, Francii, Nizozemsku a Rakousku (po 0,4 % dotazů).[29]

V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % tamějších dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).[30]

Počet správců a editorů

 
Graf vývoje počtu velmi aktivních editorů (alespoň 100 editací měsíčně) od roku 2003

18. června 2021 měla česká Wikipedie 34 správců.[31] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.

V září 2020 bylo zaregistrováno přes 508 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté),[32] z nichž asi 129 000 přispělo do projektu alespoň jednou editací a přibližně 27 000 z nich udělalo editací alespoň deset.[33] Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje jen asi stovka lidí – velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém počet editorů narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se dlouhodobě pohybuje okolo 700[34] a alespoň jednu editaci za měsíc udělá asi 2 100 uživatelů.[35] Asi 11 % editací provádějí neregistrovaní přispěvatelé.[36]

V roce 2012 provedli 91,6 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky, 2,4 % uživatelé ze Slovenska a 0,8 % uživatelé z Německa. Z České republiky bylo také editováno 6,9 % článků esperantské Wikipedie.[37]

Témata, kvalita a velikost článků

Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie, publikované v časopise Nature, kde byla srovnávána anglická Wikipedie a Britannica.

Spory a kritika

Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali méně obvyklý, archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí značné části ostatních editorů.[38]

Konstruktivní spolupráce, spory a hádky jsou součástí běžného života tvůrců Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i tzv. revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. To se děje např. ve specifickém českém sporu o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo sporu o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.[39]

Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.[40] Kritici[kdo?] se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky nakládání s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné encyklopedické významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší, likvidována nejsou. Medializovaným příkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smazání hesla o litevském potoku Ošupis, do kterého se zapojilo šestatřicet wikipedistů a skončil konstatováním, že encyklopedická významnost tématu byla doložena.[41][42][43]

Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty, porušující autorská práva, odstranit. Celkově to snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.[44] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků, porušujících autorská práva, pohyboval maximálně v řádu desítek.

V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.[45] Server Lupa.cz zveřejnil článek, týkající se sporů na české Wikipedii.[46] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006[47] a v srpnu 2008.[48] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server idnes.cz.[49] Kritiku hesla Brno, zejména toho na anglické Wikipedii, přinesl Brněnský deník.[50] Na stranění ruskému výkladu událostí v souvislosti s fake-news a dezinformacemi poukázal v lednu 2021 týdeník Respekt na příkladu článku o Krymu.[51]

Význam a ohlasy

Související informace naleznete také v článku Wikipedie:Ohlasy v médiích.
 
Diplom a kolekce dárků, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2008.
 
Diplom a čokoládový notebook, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2010.

Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.[52] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např. i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č. 16/2006.[47] Dne 16. května 2006 začal portál Seznam.cz[53] přebírat obsah české Wikipedie.

Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.[54] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.[55] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.[56] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.[57]
Významným propagátorem Wikipedie byl také prof. Jan Sokol, který na wiki po několik let aktivně působil.[58][59][60]

V roce 2016 získala česká Wikipedie cenu Slovník roku.[61]

Protest proti změně autorského práva v Evropské unii

Podrobnější informace naleznete v článku Vypnutí Wikipedií 21. března 2019.

V pondělí 18. března 2019 se komunita české Wikipedie dohodla na jednodenním vypnutí české Wikipedie, z důvodu nové reformy autorského práva Evropské unie. Komunitě české Wikipedie se nelíbí především články 11 a 13, které jsou součástí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Česká Wikipedie byla vypnuta 21. března 2019. K protestu se přidala také slovenská, dánská a německá Wikipedie.[62][63]

Odkazy na Wikipedii

Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti

Pramenem je zejména archive.org

Odkazy

Reference

  1. Speciální:Statistika
  2. Speciální:Statistika
  3. Wikimedia Foundation – Frequently Asked Questions Archivováno 22. 12. 2010 na Wayback Machine, často kladené otázky na webu Wikimedia Foundation, anglicky
  4. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language – Breakdown, oficiální statistiky Wikimedia Foundation, navštíveno 18. 4. 2013
  5. WikiStats – List of Wikipedias, oficiální statistiky Wikimedia Foundation, navštíveno 8. 1. 2021
  6. Wikipedia nabízí už více než 8 miliónů článků - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  7. Hlavní strana, česká Wikipedie, 14. 11. 2002
  8. Wikipedia contributors. Wikipedia:Usemod article histories [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2011-07-29 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. VŠETEČKA, Roman. Wikipedie slaví 10 let. Česká verze vznikla díky esperantu. iDNES.cz [online]. 18.01.2011 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online. 
  10. Promoting the Esperanto Wikipedia (Part 4 of 4)
  11. a b Hlavní strana, Česká Wikipedie, 17. 11. 2002
  12. Wikimedium/Číslo 1 – 2011 – Nikde se nedají opravit chyby tak snadno jako na Wikipedii (rozhovor s M. Malovcem)
  13. Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/01 [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, rev. 2012-12-31 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Jmenný prostor Wikipedista. Dostupné online. (česky) 
  14. [1]
  15. Wikipedia contributors. Wikipedia:Slogans [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2013-05-01 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Wikipedie:Pod reálnou lípou/U frgála, Praha, 19. ledna 2005, česká Wikipedie, stránka založena 13. 2. 2005
  17. a b 15 faktů o české Wikipedii, která dnes slaví 15 let
  18. Wikipedie:Pod reálnou lípou
  19. KUBOVÁ, Barbora. Svobodné informace jsou pro každého / Pro získání základního vhledu je nenahraditelná, říká mladík o Wikipedii. Brněnský deník. 15. 9. 2015, čís. 216, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1802-0887. 
  20. Kronika české Wikipedie
  21. MIL. Česká Wikipedie má už 200 tisíc článků. Překonala Ottův slovník naučný. Hospodářské noviny [online]. 2011-07-07 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  22. Wikipedie:Kronika
  23. BLAHUŠ, Marek. Wikipedie z pohledu korpusové lingvistiky [online]. Pardubice: SlidesLive, 23. listopadu 2019 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  24. Bible(CZE), Constructed in accordance to CES standards
  25. meta:List of Wikipedias
  26. Přehled verzí Wikipedie podle jazykových skupin
  27. Seznam verzí Wikipedie podle počtu uživatelů jazyka na článek
  28. Wikipedie zažívá rozmach díky pandemii. Každý měsíc na ní přibude deset milionů úprav. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-20 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  29. Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Page view by country (Feb 2020)
  30. Wikipedia pageviews 8.4.2019
  31. Seznam všech uživatelů, skupina Správci, česká Wikipedie, automaticky generovaný seznam
  32. Speciální:Statistika
  33. Number of cswiki users in ranges of edit count
  34. Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Active Editors (All Time)
  35. Speciální:Statistika
  36. Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Edits (Split by editor type: Anonymous, User)
  37. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language, citováno 10. října 2012
  38. Wikipedie:Spor o pravopis, česká Wikipedie, stránka založena 12. 8. 2004
  39. LAUSCHMANN, Jindřich. Nejkontroverznější hesla na Wikipedii? U Čechů jasně homosexualita [online]. Dostupné online. 
  40. Jan Lipšanský: Neobjektivní Wikipedie? aneb „Pravidlo určující významnost“ Archivováno 12. 1. 2008 na Wayback Machine, DSL.cz, 4. 10. 2007
  41. Velké diskuze se vedly o potoku v Litvě, říká 18letý správce české Wikipedie. Zamykal i článek o Babišovi. Lidovky.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  42. Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Diskuse o smazání/Ošupis (2) [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2014-02-14, rev. 2014-03-05 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  43. Přispěvatelé Wikipedie. Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání/Ošupis (2) [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2014-05-21, rev. 2019-11-01 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  44. Wikipedie:Archiv porušení práv/Zp, česká Wikipedie, stránka založena 11. 1. 2008
  45. Patrick Zandl: Česká Wikipedie je někdy zvláštní (a proč by se mi líbil Knol), Marigold.cz, 20. 8. 2008
  46. David Antoš: Spory na Wikipedii aneb válka o "h", Lupa.cz, 21. 7. 2006
  47. a b Miloš Čermák: http://www.reflex.cz/Clanek23522.html, Reflex č. 16/2006, Reflex.cz, 20. dubna 2006, on-line verze již bez přihlášení není přístupná
  48. Jan A. Novák: Moje srážka s českou Wikipedií, Reflex č. 22/2008, str. 59, Reflex.cz, 14. srpna 2008, článek v on-line verzi již bez přihlášení není přístupný
  49. Adam B. Bartoš: Dokonalý Bém a mlátička Vondruška aneb politici na Wikipedii, iDnes.cz, 13. 7. 2008
  50. Kateřina Slámová, Barbora Fialová: Brno na Wikipedii: místo divadel porno, Brněnský deník, 26. 6. 2008
  51. BROLÍK, Tomáš. Jak česká wikipedie okupovala Krym. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  52. Daniel Satra: "Wikipedia ist ein Netz im Netz", Český rozhlas, 16. 4. 2004, rozhovor s Patrickem Zörnerem
  53. Encyklopedie.seznam.cz, Seznam.cz a. s.
  54. Česká Wikipedie se stala vítězem ankety Czech Open Source 2007 Root.cz, 16. 5. 2007, redakce
  55. Vítězem ankety Czech Open Source 2008 je LinuxExpo, Root.cz, 11. 6. 2008, redakce
  56. Petr Krčmář: Vítězem ankety je software FreeRapid Downloader, Root.cz, 8. 6. 2010
  57. Archivovaná kopie. Dotyk [online]. 2015-07-24 [cit. 2015-08-19]. Roč. 2015, čís. 30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-13. 
  58. http://byznys.lidovky.cz/wikipedie-uz-davno-neni-hracka-dee-/media.aspx?c=A150319_161742_ln_domov_ele
  59. https://www.i60.cz/clanek/detail/6675
  60. https://www.novinky.cz/kultura/salon/280887-filosof-a-netrpelivy-ucitel-jan-sokol-spravcem-svych-vedomosti.html
  61. JTP – Slovník roku 2016 udělen. www.jtpunion.org [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  62. Česká Wikipedie plánuje „stávku“ na protest proti plánované směrnici EU. iDNES.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  63. ŽIVÉ.SK. Slovenská Wikipedia chystá protest, na deň prestane fungovať. Živé.sk [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, Štěpán. Autorství a aktérství na české Wikipedii. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií – Katedra obecné antropologie. Vedoucí práce Yasar Abu Ghosh. Dostupné online.

Externí odkazy