Otevřít hlavní menu

Vasilij Alexejev

ruský vzpěrač, olympijský vítěz

Vasilij Ivanovič Alexejev (rusky Василий Иванович Алексеев, 7. ledna 1942 Pokrovo-Šiškino, Rjazaňská oblast, Sovětský svaz - 25. listopadu 2011 Mnichov, Německo), byl ruský vzpěrač, soutěžící v supertěžké váze. Měřil 183 cm a vážil 160 kg. Stal se dvojnásobným olympijským vítězem, pokus získat v osmatřiceti letech třetí zlato na domácí olympiádě skončil jeho jedinou soutěžní porážkou: neměl ani jeden platný pokus. V roce 1992 byl trenérem vzpěračů Společenství nezávislých států na barcelonské olympiádě, jeho svěřenci vybojovali pět zlatých medailí.

Vasilij Alexejev
Vasily Alekseyev 1970.jpg
Narození 7. ledna 1942
Pokrovo-Šiškino
Úmrtí 25. listopadu 2011 (ve věku 69 let)
Mnichov
Alma mater Южно-Российский государственный политехнический университет
Ocenění Leninův řád
Merited Coach of the USSR
Zasloužilý mistr sportu SSSR
Řád přátelství mezi národy
Odznak cti
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské hry
zlato LOH 1972 supertěžká váha
zlato LOH 1976 supertěžká váha
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato MS 1970 + 110 kg
zlato MS 1971 + 110 kg
zlato MS 1972 + 110 kg
zlato MS 1973 + 110 kg
zlato MS 1974 + 110 kg
zlato MS 1975 + 110 kg
zlato MS 1977 + 110 kg

Zpočátku se věnoval volejbalu a lehké atletice, ale kvůli problémům s udržením optimální váhy se nakonec rozhodl zaměřit na vzpírání. Od roku 1966 žil ve městě Šachty a trénoval v tamním klubu Trud pod vedením Rudolfa Pljukfeldera. V Šachtách je po něm pojmenována ulice, park a byla mu odhalena socha.[1] Vladimir Vysockij mu věnoval skladbu Песня о штангисте (Píseň o vzpěrači).[2] Byl známý pod přezdívkou Železný Vasil, jeho krédem bylo: „Mým úkolem je na jakémkoli závodě porazit sám sebe, zvednout více než dosud.“[3]

V roce 1972 mu byl udělen Leninův řád. Od roku 1993 je členem Síně slávy Mezinárodní vzpěračské federace.

ÚspěchyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat