Doněcká oblast

Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donec’ka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область /Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 200 000 obyvatel (2018) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.

Донецька область
Donecka oblasť
Chybí zde svobodný obrázek
Донецька область Donecka oblasť – znak
znak
Донецька область Donecka oblasť – vlajka
vlajka
Geografie
Donetsk in Ukraine (claims hatched).svg
Hlavní městoDoněck (de iure)
Kramatorsk (de facto)
Souřadnice
Rozloha26 517 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 200 461 (2018)
Hustota zalidnění158,4 obyv./km²
Jazykruština (75 %), ukrajinština (24 %)
Národnostní složeníUkrajinci (57 %), Rusové (38 %), Řekové (1,6 %)
Náboženstvípravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky7 rajónů
Vznik1932
gubernátorPavlo Kyrylenko
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-62
Označení vozidelAH, KH
Oficiální webwww.donoda.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapka Doněcké oblasti s administrativním dělením před rokem 2020. Šedou barvou je vyznačeno území pod kontrolou DLR.

Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika není mezinárodně uznaná a od jejího vyhlášení zde probíhají bojeukrajinskou armádou. Separatisté kontrolují jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4]

HistorieEditovat

V době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.

ObyvatelstvoEditovat

Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 200 000 (odhad 2018).

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti jako rodný jazyk ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).

Vývoj počtu obyvatel Doněcké oblasti
Rok 1897 1939 1959 1979 1989 1993 2001 2010 2015 2018
Počet obyvatel (tis.) 586,5 3 103,2 4 262 5 170 5 332,4 5 365,8 4 841,1 4 466,7 4 297,2 4 200

Administrativní členěníEditovat

Před rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastího významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[5] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném DLR a existují tak jen de iure.

Města a obceEditovat

Trvalým hlavním městem oblasti je Doněck s 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.

Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně). Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou Doněcké lidové republiky. V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.

Město  Ukrajinský název  Ruský název Počet obyvatel
k 1. 1. 2006
Doněck Донецьк Донецк 993 519
Mariupol Маріуполь Мариуполь 479 959
Makijivka Макіївка Макеевка 372 778
Horlivka Горлівка Горловка 275 452
Kramatorsk Краматорськ Краматорск 173 310
Slovjansk Слов'янськ Славянск 121 394
Jenakijeve Єнакієве Енакиево 94 408
Kosťantynivka Костянтинівка Константиновка 86 828
Bachmut Бахмут Бахмут 77 177
Pokrovsk Покровськ   Покровск   66 912
Čysťakove (Torez) Чистякове Чистяково 64 789
Družkivka Дружківка Дружковка 62 766
Charcyzk Харцизьк Харцызск 61 773
Šachtarsk Шахтарськ Шахтёрск 55 043
Snižne Сніжне Снежное 52 999
Myrnohrad Мирноград Мирноград 52 241
Toreck Торецьк Торецк 39 491
Jasynuvata Ясинувата Ясиноватая 36 918
Avdijivka Авдіївка Авдеевка 36 243
Dobropillja Добропілля Доброполье 33 375
Chrestivka (Kirovske) Хрестівка Крестовка 29 367
Debalceve Дебальцеве Дебальцево 28 160
Lyman Лиман Лиман 25 314
Selydove Селидове Селидово 25 139
Volnovacha Волноваха Волноваха 23 830
Dokučajivsk Докучаївськ Докучаевск 23 736
Kurachove Курахове Курахово 20 746
Amvrosijivka Амвросіївка Амвросиевка 20 705
Novohrodivka Новогродівка Новогродовка 17 473 (2001)
Ždanivka Жданівка Ждановка 13 688 (2001)

ReferenceEditovat

  1. AMUR.INFO. Донецкая область объявила о своей независимости от Украины [online]. Амур.инфо, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky) 
  2. PRAVDA.RU. Донецкая область объявила себя республикой и попросила Путина ввести миротворческий контингент [online]. Правда.Ру, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky) 
  3. DW.DE. Тарута переїхав до Маріуполя [online]. Deutsche Welle, 2014 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. Archivovaná kopie. mw.ua [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. 7. 2020.

Externí odkazyEditovat