Otevřít hlavní menu

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Čechův most
Praha 2005-09-19 Čechův most-00.jpg
Základní údaje
Státy Česko
Přes Vltava
Doprava pěší, tramvajová a automobilová
Architekt Jan Koula
Projektant Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl
Otevřen 1908
Souřadnice
Parametry
Typ silniční
Materiál ocel
Šířka 16 m (10 vozovka) m
Pilíře 3
Další data
Kód památky 40875/1-1740 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čechův most v Praze, pohled od Letné. Pilíře s postavami géniů na této straně byly v 50. letech posunuty, aby nebránily výhledu na Stalinův pomník.

Stavební vývojEditovat

Byl vybudován v letech 19051908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Umělecká výzdobaEditovat

 
Bronzová socha

Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení.

Čtyři bronzové postavy géniů od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 m. Samotné sochy jsou více než 3 m vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy světlonošů s pochodněmi (autoři L. Herzl a Karel Opatrný), na zhlavích po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami, pochodně světlonošů vybaveny plynovými hořáky.[2] Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosiči vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků a zábradlí.

Změny pojmenováníEditovat

Galerie Čechova mostuEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
  • Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky) 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. Umělecké památky Prahy. Staré Město. Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3. s. 131

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat