Otevřít hlavní menu

Gustav Zoula, původně Augustin, též August Zoula (9. srpna 1871 Praha-Nové Město[1]4. srpna 1915 Praha-Nusle[2]) byl český sochař-figuralista v období symbolismu a realismu.

Gustav Zoula
Narození 9. srpna 1871
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. srpna 1915 (ve věku 43 let)
Praha-Nusle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se na Novém Městě pražském. V letech 1885–1892 absolvoval studia u J. V. Myslbeka, nejprve na Uměleckoprůmyslové škole a dále pokračoval ve studiu na malířské akademii v Praze. Za absolventskou práci získal "Klárovo" stipendium a v letech 1892–1898 pobýval v Římě. V roce 1901 se oženil[3] s Marií Gallvodovou, se kterou měli čtyři děti. Nejprve bydleli na Vinohradech a později se přestěhovali do bytu s velkým ateliérem v Nuslích. Jeho nadějnou kariéru ukončila předčasná smrt.

DíloEditovat

Mezi svými vrstevníky patřil k vůdčím osobnostem. Jako portrétista a figuralista tíhl k monumentální tvorbě, zprvu symbolismu spirituálního cítění, například:

  • sousoší Oběť Abrahámova
  • Psyché
  • Opuštěná
  • Matčino štěstí
  • Saturnus

Pomníky a portrétyEditovat

Dekorativní práceEditovat

Pracoval na štukových reliéfech a portrétních medailonech v budovách pražské Městské spořitelny v Rytířské ulici. Na fasádě pavilonu královského hlavního města Prahy na Výstavišti v Praze - Holešovicích vytvořil pět reliéfů s výjevy ze života českých panovníků: Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II., císaře Františka Josefa I., a to u příležitosti adaptace k jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. V Panteonu Národního muzea vytvořil poprsí Viktorina Kornela ze Všehrd. Štukatury dělal pro interiéry Národního divadla. Dále se podílel na štukové výzdobě zámku v Průhonicích, kde je od něj také portrétní busta architekta Jiřího Stibrala.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • OSN XXVII, s. 679
  • Prokop TOMAN, Slovník čsl. výtvarných umělců, II. díl, Praha 1950, s. 738.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava v pražských Nuslích
  3. Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze

Externí odkazyEditovat