Svatopluk Čech
Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek[2] – 23. února 1908, Praha-Holešovice[3]) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka.[4]
Svatopluk Čech | |
![]() Portrét Svatopluka Čecha | |
Narození |
21. února 1846 ![]() |
---|---|
Úmrtí |
23. února 1908 (ve věku 62 let) ![]() |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Pseudonym | Nevolný, Volný |
Povolání | novinář, spisovatel, básník, advokát |
Národnost | česká |
Stát | České království |
Rodiče | František Jaroslav Čech |
Příbuzní | Miloš Čech, Růžena Čechová, Vladimír Čech[1] a Božena Čechová (sourozenci) |
Podpis |
|
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ŽivotopisEditovat
Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí.[5] Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích[6] a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.[7]
Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě (podle návrhu architekta Antonína Wiehla)[8] byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského.[9]
DíloEditovat
Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).[10][11]
- Husita na Baltu (1868 v almanachu Ruch), historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských vztazích.
- Oběti pověry (1871), o čarodějství a pronásledování jeho v zemích křesťanských, příspěvek k dějinám lidského bludu
- Adamité (1873 v časopise Lumír), epos s námětem zničení radikální husitské sekty adamitů Janem Žižkou
- Básně (1874), básnická sbírka, ve které autor shrnul všechny své významnější rané práce (mimo jiné obsahuje i první knižní vydání Adamitů).
- Čerkes (1875 v časopise Lumír), epos s námětem z Kavkazu,
- Upomínky z východu (Národní listy 1875–1876, knižně 1885), povídky,
- Jestřáb kontra Hrdlička (1876 v časopise Lumír), povídka o právnickém sporu mezi peněz chtivým lichvářem Jestřábem a mírným a starostlivým Hrdličkou, který není schopen splácet svůj dluh.
- Evropa (1878 v časopise Lumír), alegorický epos o lodi Evropa, která veze politické vězně do vyhnanství, přičemž jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu..
- Povídky, arabesky a humoresky (1878), zde mimo jiné i první knižní vydání povídky Jestřáb kontra Hrdlička,
- Povídky, arabesky a humoresky II. (1879),
- Žižka (1879), rapsodie, ve které autor představuje Žižku jako vojevůdce, který byl odhodlán postavit se proti Pražanům.
- Kandidát nesmrtelnosti (1879 v časopise Květy, knižně 1884), humoristický román,
- Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy), idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství prožité v Litni, vlastně cyklus malých povídek veršem, které si vyprávějí sousedé při společném posezení.
- Povídky, arabesky a humoresky III. (1880),
- Nová sbírka veršovaných prací (1880), zde mimo jiné první knižní vydání eposů Čerkes, Evropa a Ve stínu lípy
- Václav z Michalovic (1882), epos z pobělohorské doby inspirovaný Mickiewiczovým Konrádem Wallenrodem.
- Petrklíče (1883), veršovaná báchorka,
- Povídky, arabesky a humoresky IV. (1883),
- Lešetínský kovář (1883 zkonfiskováno, podruhé vydáno roku 1892 v USA), epos, ve kterém vede český kovář spor s německým podnikatelem, který usiluje o jeho kovárnu.
- Několik drobných povídek (1884),
- Kresby z cest (1884),
- Slávie (1884), alegorický epos napsaný v duchu utopického panslavismu, ve kterém zástupci slovanských národů společně úspěšně odolávají vzpouře lodníků na lodi Slávie.
- Hanuman (1884), satirický epos zesměšňující soudobý český život i politický režim v Rakouska-Uherska (opičí král se marně snaží poevropštit svou říši) Dostupné online,
- Několik obrázků moravských (1884),
- Dagmar (1885), epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku, jehož hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I. Markéta provdaná za dánského krále Valdemara II., kterou autor líčí jako ideál ženy.
- Ikaros (1885 v časopise Květy, knižně 1908), sociální román,
- Pravda a drobné básně (1886),
- Humoresky, satiry a drobné črty (1887),
- Různé črty žertovné i vážné (1887),
- Jitřní písně (1887), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor vyjadřuje svou naději v lepší budoucnost českého národa, které bude podle něho dosaženo duchovními zbraněmi a pilnou prací.
- Nové písně (1888), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor mimo jiné překládá své úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě a svou víru v budoucnost slovanských národů
- Několik povídek a různých črt (1888),
- Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), satirická povídka s fantastickým námětem, jejímž hrdinou je pan domácí Brouček, který se (patrně ale ve snu) dostane na Měsíc, kde se setká s éterickými Měsíčňany. Je zde však zesměšňováno nejen měšťáctví pana Broučka, ale také prázdné intelektuálství a neplodné estétství reprezentované Měsíčňany, kteří nejsou schopni pochopit reálný život.
- Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888), druhá satirická fantastická povídka s hlavním hrdinou měšťákem panem Broučkem, který se tentokrát dostane (opět zřejmě ve snu) do Prahy den před bitvou na Vítkově. Zajímá jej však jen vlastní prospěch, a podle toho, jak se mu to hodí, se vydává tu za husitu, tu za katolíka. V závěru příběhu Jan Žižka soudí, že není možné, abychom měli takové potomky.
- Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči (1888), satirická báseň parodující soudobý spor o Rukopisy,
- Václav Živsa (1889–1891 v časopise Květy, knižně 1901), báseň,
- Pestré cesty po Čechách: společnou prací Matěje Broučka a společníků (1891), volná řada novelisticko-časopiseckých obrazů s memoárovými básněmi a episodami.
- Matěj Brouček na výstavě (1892), druhá část Pestrých cest po Čechách, povídka zesměšňující podlézavost měšťáků vůči šlechtě a jejich přezíravý postoj k lidu před cizinci.
- Druhý květ (1893 v časopise Květy, knižně 1899), autobiografická próza, ve kterém autor líčí své mládí a studium na gymnáziu.
- Sníh (1894 v časopise Květy, knižně 1900), báseň,
- Zpěvník Jana Buriana (1894), báseň řešící poměr českého sedláka k odrodilé šlechtě
- Rozličná próza (1895),
- Písně otroka (1895), alegorická lyrika pomocí které chtěl autor povzbudit národ v boji za jeho práva, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený.
- Modlitby k Neznámému (1896), básně obsahující filozofické a náboženské úvahy
- O čarovném pavouku (1896), báseň pro mládež,
- Šotek (1899), veršovaná báchorka,
- Sekáči (1904), báseň,
- Roháč na Sioně a jiné zlomky (1909), posmrtné vydání autorových nedokončených prací,
- Poslední verše (1910), vydáno posmrtně, obsahuje mimo jiné básně Do světa širého a Step,
- Cestovní poznámky (1910), vydáno posmrtně,
- Poslední kniha povídek a črt (1918), vydáno posmrtně.
Jménem, srdcem stejně Čech – básníkova památka a tradiceEditovat
Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření a patos Čechovy tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením na veřejnosti Jménem, srdcem stejně Čech.[12] Mezi vlastenecky naladěnými Čechy měly obrovský ohlas jeho Písně otroka. Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy.[13] Úcta k němu se projevovala již za jeho života a zejména po smrti v množství pomníků, soch a označování ulic, náměstí a škol jeho jménem.
PrahaEditovat
Již 3 měsíce po jeho smrti 6. června 1908 byl pojmenován Čechův most v Praze.[14] Ještě za Čechova života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech, kde byl v roce 1924 odhalen pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Modřanech a Čechova škola v Tróji.
- Panteon Národního muzea: Bronzová busta (1908), autor Ladislav Šaloun
- Mramorové poprsí na podstavci s českými národními emblémy (kolem 1896), autor Vilém Amort
Česká města a obceEditovat
Jeho jméno nesou názvy mnoha ulic, náměstí a škol. Památku Svatopluka Čecha si i po sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek[15], Bezděkov[16], Peruc[17], Postupice, ale i místa, kde působil již jako uznávaný básník a spisovatel Slaný[18], Vraný, Praha a Obříství. V městysu Liteň na Berounsku sice prožil pouze 4 roky dětství, ale situoval do Litně své dílo Ve stínu lípy. Proto je v Litni jeho osobnost připomínána zvlášť intenzívně. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852–1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.[19] V Litni připomíná od roku 1925 Čechův pobyt pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna,[20] od 5. 6. 1938 pomník Svatopluka Čecha v Litni[21] u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha. Podobně jako v Litni byly jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy na různých místech Čech označovány lípy symbolicky jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni je významu Svatopluka Čecha věnována část expozice Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné[22]V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo.[23][24][25][26] V Obříství na Mělnicku je Památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895–1903 žil.[27] V parčíku na návsi je pomník s bustou Svatopluka Čecha, odhalený 19. 6. 1921.[28] Jeho pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7. Na domě čp. 557/44 v Letohradské ulici deska uvádí jeho pobyt v letech 1890–95 (podle soupisu pražských domovských příslušníků)[29] a na domě čp. 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. Tato adresa je uvedena i v matričním záznamu o básníkově smrti: Praha čís. pop. 908-VII. Šimáčkova ul.[3] V téže době žil též ve vile Pod Havránkou čp. 134/15 v Tróji, na které byla rovněž umístěna pamětní deska.[30][31]
Galerie míst spojených s životem Svatopluka ČechaEditovat
Sochy a pomníky Svatopluka ČechaEditovat
Ulice, náměstí, muzea a školy Svatopluka ČechaEditovat
Čechův most v Praze
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Památník národního písemnictví. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čech Svatopluk, s. 47.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky)
- ↑ REGIONÁLNÍ AUTOŘI A REGIONÁLNÍ LITERATURA VLAŠIMSKA A PODBLANICKA [online]. Vlašim: Městská knihovna Vlašim [cit. 2014-12-05]. Kapitola Autoři minulých staletí A - J. Dostupné online. (česky)
- ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 55.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7 - 11. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Svatopluk Čech, s. 2.
- ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 1-237, xv s. Dostupné online. (česky)
- ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 1-238, ix s.. Dostupné online. (česky)
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. (česky)
- ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165-186. (česky)
- ↑ FISCHER, Jan; FISCHER, Ondřej. Pražské mosty. Praha: Academia, 1985. S. 78-86. (česky)
- ↑ POKORNÁ, Magdalena. \rodinné kořeny Svatopluka Čecha. Matiční listy – literární příloha Zpravodaje Matice české [online]. Duben 2009 [cit. 2014-12-05]. Roč. 2009, čís. 7, s. 3-6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. (česky)
- ↑ Spiessova naučná stezka.Zastavení 1 Bozděkov [online]. Bozděkov: Bozděkov [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
- ↑ LANC, Antonín. Historie obce Peruc [online]. Peruc: Městys Peruc, 23.5.2006, rev. 23.5.2013 [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (česky)
- ↑ CVRČEK, Jaroslav. 6./I. Kulturně historické putování Slánskem – historický střed města [online]. Slaný: Město Slaný [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. (česky)
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. (česky)
- ↑ Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. (česky)
- ↑ Útulné podbrdské městečko Liteň oslaví 30. výročí úmrtí velikého národního básníka Svatopluka Čecha. Národní politika. 29. květen, roč. 1938, čís. 147, s. 6. ISSN 1805-2444. (česky)
- ↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
- ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ SVATOPLUK ČECH (*21.2. 1846 Ostředek u Benešova – †23. 2. 1908 Praha) [online]. Obříství: Obec Obříství [cit. 2014-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. (česky)
- ↑ Pomník s bustou Svatopluka Čecha [online]. Obříství: Obec Obříství [cit. 2014-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. (česky)
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920). Svatopluk Čech. [online]. Praha: Bach systems, s.r.o. [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Svatopluk Čech a Troja [online]. Praha: NADACE QUIDO SCHWANKA – TROJA, MĚSTO V ZELENI [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-08. (česky)
- ↑ Přispějte na pomník pěvce "Písní otroka". Zdar. Politický týdeník pro okresy Rokycanský, Zbirožský, Hořovický, Blovický a Královecký.. 25. únor 1938, roč. XXXVII, čís. 8. ISSN 1801-3287. (česky)
LiteraturaEditovat
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. Dostupné online
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 277–293. Dostupné online
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 408–413.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 64–65.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1 - 79.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online. (česky)
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 1-238, ix s.. Dostupné online. (česky)
- NOVÁK, Arne. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946. Dostupné online. Kapitola Sv. Čech a básníci školy národní, s. 339–350.
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Svatopluk Čech na cestách, s. 342–348.
- STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. (česky)
- STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky)
- IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
- WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7 - 11. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
Online dostupná díla autoraEditovat
- ČECH, Svatopluk. Dagmar : Adamité. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1907. 325 s. Dostupné online. Digitalizovaý svazek obsahuje díla Dagmar a Adamité.
- ČECH, Svatopluk. Báchorky veršem. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1909. 341 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Čerkes a jiné básně. 5. vyd. Praha: F. Topič, 1896. 83 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Dagmar : báseň Svatopluka Čecha. Praha: Tiskem a nákladem Františka Šimáčka, 1885. 288 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Písně otroka. 4. vyd. Praha: F. Topič, 1895. 78 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Poslední verše. Praha: F. Topič, 1910. 216 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Povídky, arabesky a humoresky. Praha: J. Otto, 1880. 230 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Roháč na Sioně a jiné zlomky. Praha: F. Topič, 1908. 398 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Tři cykly básní a Sníh. Praha: F. Topič, 1904. 315 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Václav Živsa. Slavie. 2. vyd. Praha: F. Topič, 1910. 296 s. Dostupné online.
- ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. 9. vyd. Praha: F. Topič, 1906. 81 s. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Seznam českých spisovatelů
- Česká literatura v letech 1815–1918
- Čechův most
- Sady Svatopluka Čecha (Praha)
- Náměstí Svatopluka Čecha
- Lípa Svatopluka Čecha
- Lípa Svatopluka Čecha (Liteň)
- Pomník Svatopluka Čecha v Litni
- Liteň
- Liteň (zámek)
- Čechovna
- Ostředek
- Obříství
- Postupice
- Peruc
- Bozděkov
- Slaný
- Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
- Naučná stezka Liteň
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatopluk Čech na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Svatopluk Čech
- Autor Svatopluk Čech ve Wikizdrojích
- Osoba Svatopluk Čech ve Wikicitátech
- Digitalizovaná díla Svatopluka Čecha v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Veřejně dostupná díla Svatopluka Čecha v Digitální knihovně MZK
- Rozhlasové adaptace vybraných děl ve formátu MP3 na webu Českého rozhlasu 3 – Vltava
- Na webu Legie
- DŘEVOJÁNEK, Milan. Petrklíče na Vyšehradě. Neviditelný pes, únor 2008, 1. část a 2. část
- Poměr Svatopluka Čecha k oprávcům jazyka
- historické fotografie z pohřbu Český svět, 06.03.1908