Wikipedie

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné

muzeum v Litni

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v Litni, v Sadech Svatopluka Čecha.

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
Budova bývalé fary v Litni
Budova bývalé fary v Litni
Účel stavby

Fara (od 24. 4. 1890), muzeum (od 5. 6. 2004)

Základní informace
Výstavba30. 6. 1889 – 24. 4. 1890
StavebníkŘímskokatolická farnost Liteň, Josef Šebestián Daubek
Současný majitelŘímskokatolická farnost Řevnice, Městys Liteň (expozice)
Poloha
AdresaLiteň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°54′17,08″ s. š., 14°8′52,58″ v. d.
kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni
kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni
kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni, Česko
Další informace
Kód památky17336/2-344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webhttp://www.liten.cz/kultura-vzdelavani/muzeum/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a architektonická hodnota editovat

Objekt je příkladem farního areálu s hospodářským zázemím z 19. století. Vzhled je velmi utilitární. Budova připomíná nádražní architekturu Rakousko-Uherska.[1]

Historie editovat

Historie fary a budovy čp. 2 editovat

Přízemní budova bývalé fary je situována v Sadech Svatopluka Čecha v Litni ( v ulici Pode Zděmi čp. 2, na pozemku p.č. 550 o výměře 959 m³), západně od brány zámku a jižně od kostela sv. Petra a Pavla.[2] Na pozemku jižně směrem k Náměstí ve dvoře fary jsou další 2 hospodářské budovy (chlév a kolna), ke kterým je přístup branou v západní části ohradní zdi.

Původní fara stála západně proti hlavnímu vchodu kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1639 byla spolu s kostelem vypálena Švédy a nebyla obnovena. V letech 1867–1868 byla na místě vypálené fary postavena jednopatrová budova školy později rozšiřovaná až do současné podoby. Proto bylo působiště faráře již v 70. letech 18. století umístěno do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi, který po jeho smrti přešel do majetku vrchnosti. Po roce 1782 dosáhl administrátor Weibert převodu domu na farnost a v roce 1795 příspěvku vrchnosti na částečnou opravu domu. Pro přetrvávající technické nedostatky byla budova v roce 1882 prohlášena okresním hejtmanstvím v Hořovicích za nebezpečnou k obývání. Po osmi letech byla na místě tohoto domu od 30. 6. 1889 do dubna 1890 s finančním přispěním majitele panství a patrona farnosti Josefa Šebestiána Daubka postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.[3] V roce 1892 byla k faře ve dvoře postavena kolna a chlév. Bývalá liteńská fara s ohradní zdí je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958.[4]

O novou liteňskou faru se zasloužili editovat

V liteňské farnosti působili v 19. století dva významní obrozenečtí kněží: na budově fary je osazena pamětní deska připomínající působení Václava Beneše Třebízského jako kaplana v liteňské farnosti od 28. července 1875 do listopadu 1875,[5] tedy v původní budově fary v Rumplerově domě. Název liteňské školy Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni a pamětní deska u jejího vchodu připomíná liteňského faráře od 23. 12. 1865 (fakticky od 31. 1. 1866) a reformátora školství Františka Josefa Řezáče a jeho zásluhy zřízení liteňské školy. Zasloužil se i o stavbu nové farní budovy, ale jejího zahájení a dokončení se nedožil. Na úřad faráře rezignoval v roce 1879 a 25. 12. 1879 zemřel. Prvním farářem v budově nově postavené fary byl Řezáčův nástupce v úřadu liteňského faráře P. František Havlíček (v úřadu faráře od 3. 12. 1879 do 23. 10. 1891). Havlíčkův nástupce P. Josef Kreisinger (farářem od 18. 2. 1892) z farních kronik a dalších dokumentů sepsal a vlastním nákladem vydal knihu Liteň a přifařené k ní obce.[6] Zde podrobně popisuje posloupnost duchovních správců v Litni[7] a okolnosti výstavby fary. Posledním farářem liteňské farnosti byl P. Stanislav Nováček, po jehož smrti (1995)[8] už v Litni další farář nepůsobil a od roku 1996 je Liteń v obvodu Římskokatolické farnosti v Řevnicích. V letech 1995–2004 byla budova fary nevyužitá.

Zaměření muzea editovat

Od 5. 6. 2004 je v budově bývalé fary umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[9] Muzeum obsahově navazuje na původní muzejní expozici umístěnou v letech 1964–2001 v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha.[10][11][12]

Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Expozice muzea se člení na tři části:

  • První část je věnována životu a dílu pěvkyně Jarmily Novotné.
  • Druhá část připomíná historii Litně, liteňského panství, zámku a jeho majitelů.
  • Třetí část je věnována seznamuje návštěvníky s osudy a dílem dalších osobností spojených s Litní.[13]

Muzeum veřejnosti prezentuje témata:

Služby veřejnosti a publicita muzea editovat

Muzeum je veřejnosti přístupné celoročně o víkendech a svátcích od 10.00 do 17.00 hodin. Návštěvníkům je umožněna prohlídka s dětskými kočárky, se psy na vodítku (případně s náhubkem). Muzeum nabízí vlastní turistickou známku č. 1580.[22] Severně od budovy fary v Sadech Svatopluka Čecha je pomník Svatopluka Čecha. Muzeum je od roku 2013 jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň,[23] která tématy svých zastavení navazuje na muzejní expozici. V parku u pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň seznamující návštěvníky s muzeem, osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[24][25][26][12][27] Návštěva muzea v rámci výletu do Litně je veřejností vnímána jako zajímavá pro poznávací aktivity ve volném čase.[28]

Galerie editovat

Budovy fary a muzea v Sadech Svatopluka Čecha editovat

  •  
    Muzeum ze Sadů Svatopluka Čecha
  •  
    Muzeum ze západu z Měňanské ulice
  •  
    Muzeum od zámku
  •  
    Informační panely Naučné stezky Liteň v Sadech Svatopluka Čecha
  •  
    Pomník Svatopluka Čecha v parku mezi muzeem a kostelem sv. Petra a Pavla
  •  
    Kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha
  •  
    Základní škola Františka Josefa Řezáče Liteň na místě původní fary

V Litni se narodili a žili editovat

  •  
    Svatopluk Čech
  •  
    Josef František Daubek
  •  
    Josef Šebestián Daubek
  •  
    Otomar Pravoslav Novák
  •  
    Vincenc Prousek
  •  
    František Josef Řezáč
  •  
    Václav Beneš Třebízský

Pamětní desky a pamětní místa osobností spojených s Litní editovat

  •  
    Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy
  •  
    Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
  •  
    Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
  •  
    Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
  •  
    Náhrobek s reliéfem Josefa Kreisingera na hřbitově v Litni
  •  
    Erb rodu Daubků na kostele sv. Petra a Pavla připomíná finanční podporu oprav kostela

V Litni tvořili editovat

  •  
    Josef Václav Myslbek
  •  
    Maxmilian Pirner
  •  
    Antonín Wiehl
  •  
    František Ženíšek
  •  
    Mikoláš Aleš
  •  
    Vojtěch Hynais
  •  
    Jarmila Novotná

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ List vlastnictví č. 435, katastrální území Liteň [online]. Praha: Český úřad katastrální a zeměměřičský v Praze [cit. 2015-01-30]. [Římskokatolická farnost Řevnice Dostupné online]. 
  3. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42. 
  4. ↑ Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 31–32. 
  6. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78. 
  7. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 78 s. Kapitola Posloupnost duchovních správců, s. 25–34. 
  8. ↑ ALFERYOVI. Znovuotevření muzea v Litni. S. 6–7, Beroun. Berounský katolický zpravodaj – Vydává Římskokatolická farnost sv. Jakuba st. v Berouně. [online]. Červenec 2004 [cit. 2015-01-31]. Roč. 2004, čís. Červenec 2004, s. 6–7. Dostupné online. ISSN null. 
  9. ↑ LIŠKOVÁ, Petra. V září letošního roku si připomene 100. výročí narození světově proslulé české sopranistky Jarmily Novotné.. Beroun. Fotografie autorka archiv. Berounský deník [online]. 2007-09-21 [cit. 2015-01-30]. Roč. 2007. Dostupné online. ISSN 1210-7352. 
  10. ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 
  11. ↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  12. ↑ a b IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
  13. ↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. 
  14. ↑ NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448. 
  15. ↑ LACINA, Vlastislav. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  16. ↑ SCHEUFLER, Pavel. Kruis, Karel 13. 5. 1851 Kosmonosy – 27. 12. 1917 Praha Profesor kvasné chemie a fotografie, průkopník mikrofotografie pod UV světlem. [online]. Praha: Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2015-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. 
  17. ↑ Daubkové, Mecenáši umění [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online. 
  19. ↑ BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30].  Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
  20. ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  21. ↑ ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s. 
  22. ↑ No. 1580 – Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, Městys Liteň [online]. Janovice: Turistické známky [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
  28. ↑ SCHLIZOVÁ, Jana. kamsevydat.cz/LITEŇ – KOUSEK OD KARLŠTEJNA [online]. Praha: Atelier Schliz, 2013-03-09 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30].  Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
  • ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. první. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988. 285 s. S. 1–285. 
  • ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s. 
  • Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78. 
  • Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. 
  • Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 238, ix s.. Dostupné online. 
  • NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448. 
  • PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online. 
  • ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
  • ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muzeum_Svatopluka_Čecha_a_Jarmily_Novotné&oldid=23498886“