Maxmilián Pirner

Maxmilián Daniel Karel Pirner (13. února 1854 Sušice – 2. dubna 1924 Praha-Smíchov) byl český malíř, ilustrátor a kreslíř období akademismu a symbolismu, profesor pražské Akademie výtvarných umění.

Maxmilián Pirner
Narození	13. února 1854 Sušice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. dubna 1924 (ve věku 70 let) Praha-Smíchov Československo Československo
Národnost	Češi
Povolání	malíř, pedagog a vysokoškolský učitel
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památeční plaketa ve městě Sušice

Život

Narodil se v rodině soudního rady Jana Pirnera v domě čp. 36 v Sušici. V letech 1872 až 1874 studoval monumentální malbu na pražské Akademii výtvarných umění u Josefa Matyáše Trenkwalda, za kterým pak odešel roku 1875 na vídeňskou Akademii. V Trenkwaldově ateliéru zůstal do roku 1879 a s jeho podporou podnikl roku 1878 studijní cestu do Mnichova. Roku 1880 maloval v Alpách, roku 1883 navštívil Itálii.

Do roku 1887 žil s manželkou převážně ve Vídni, vystavoval zde například na 1. výstavě skupiny Wiener Sezession. Roku 1887 byl povolán vyučovat na Akademii výtvarných umění v Praze žánrovou malbu. V roce 1896 byl jmenován profesorem a vedl ateliér figurální malby. V letech 1898, 1905–1906, 1907–1908 a 1911–1912 byl rektorem Akademie. Od roku 1890 byl členem Krasoumné jednoty a mimořádným členem České královské akademie, od roku 1899 členem JUV. Ovlivnil dvě generace žáků Akademie.

Urna Maxmiliána Pirnera byla spolu s urnou manželky Josefy uložena v kolumbáriu Husova sboru ve Zbraslavi.

Rodinný život

Dne 24. září 1894 se v Praze oženil s Josefou Pintzovou (1867–1942). Manželé Pirnerovi měli tři děti; syn Karel Pirner byl spisovatel a technik.

Dílo

Od ilustrací a pohádkových námětů neoromantismu dospěl k monumentální akademické malbě a od ní ke komorní tvorbě ve stylu symbolismu.

• rané ilustrace knih: Lenau, Heinrich Heine, Lessing;
• ilustrace pro časopisy: Ver Sacrum, Zlatá Praha, aj.
• cyklus ilustrací k bájí o Hansi Heilingovi
• cyklus pastelů Démon láska
• Pohádka o hlavě Pallas Athény
• Uměleckohistorická bajka
• Finis

Rodný dům v Sušici

Galerie

• 

  Maxmilián Pirner – V rozkvětu (1883–84)

• 

  Maxmilián Pirner – Konec všech věcí (1887)

• 

  Maxmilián Pirner – Hekate (1901)

• 

  Maxmilián Pirner – Černá Káča (1895)

• 

  Maxmilián Pirner – Gulliver mezi skřítky (1910)

• 

  Maxmilián Pirner – Alegorie

Literatura

• Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění díl II§, N–Ž, Academia Praha 1995, s. 615–616.
• Prahl R., Maxmilián Pirner (1854–1924), NG Praha 1987
• Matějček A., Soubor díla Maxe Pirnera, 78. a 79. výstava SVU Mánes, Praha 1924
• Šuman V., Maxmilián Pirner 1854–1924, Praha 1924

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián Pirner ve Wikimedia Commons
• Autor Maxmilián Pirner ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maxmilián Pirner
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Pikner Maxmilián (1854)
• Maxmilián Pirner v informačním systému abART
• ČT, 2012, dokument Maxmilian Pirner: Víly u pramene
• WWW.TFSIMON.COM - MAX PIRNER
• Oblastní galerie v Liberci

Autoritní data: AUT: jk01093163 | GND: 120610132 | ISNI: 0000 0000 6681 7567 | LCCN: nr89009426 | ULAN: 500204735 | VIAF: 35291142 | WorldcatID: lccn-nr89009426

Portály: Lidé | Umění