Otevřít hlavní menu

Naučná stezka Liteň byla vytvořena v roce 2013 Atelierem Svatopluk, obecně prospěšnou společností, jejímž zakladatelem je městys Liteň v okrese Beroun.[1] Ve čtyřech okruzích, vycházejících od špejcharu, prochází historické, architektonické, přírodní a technické pozoruhodnosti na území městyse včetně připojených obcí Běleč a Dolní Vlence. Celá oblast spadá do CHKO Český kras. Tématy zastavení naučná stezka Liteň navazuje na expozici Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni.

Naučná stezka Liteň
Panely v Sadech Svatopluka Čecha v Litni
Panely v Sadech Svatopluka Čecha v Litni
Základní informace
Typ naučná stezka - 4 stezky (okruhy)
Provozovatel Atelier Svatopluk,o.p.s. Liteň
Datum otevření 1. 12. 2013
Značení panely, červené, modré, žluté a zelené směrovky
Počet zastavení 29 (úvodní 2, zelená 12, žlutá 7, modrá 4, červená 4)
Obtížnost střední
Sezóna celoročně
Lokalizace
Poloha 322 m n. m.
Souřadnice
Start Liteň, Náměstí - špejchar
Cíl Liteň, Náměstí - špejchar
Výškový rozdíl 103 m
Nejvyšší bod 425 m (D1)
Nejnižší bod 322 m (0)
Vyhlídkové body D1 vrch Mramor
Zajímavosti Hrobka rodiny Daubkovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vyhlídka na Liteň od vrchu Mramor (na severovýchod)
Liteň Vás vítá
Naučná stezka Liteň

Obsah

Příprava a realizaceEditovat

 
Starosta Litně K. Kliment a ředitel Atelier Svatopluk při přípravě naučné stezky
 
Příprava zastavení v Sadech Svatopluka Čecha

Zřízení stezky iniciovala, projekt připravila a realizovala společnost Atelier Svatopluk, o.p.s., jejímž zakladatelem je městys Liteň.[2] Atelier Svatopluk realizací projektu naučné stezky navázal na svou hlavní činnost – správu a vytváření programové náplně Areálu Litně – areálu bývalého středního odborného učiliště v Litni. Atelier Svatopluk, o.p.s. ve spolupráci s úřadem městyse Liteň do obsahové přípravy naučné stezky zapojil tým místních zájemců o historii, architekturu a přírodní pozoruhodnosti regionu. Přípravný tým zajistil sběr dokumentů k tématům jednotlivých zastavení, písemností, dobových fotografií apod. V roce 2012 a 1. pololetí 2013 byla prováděna podrobná fotografická dokumentace Litně a okolí se zaměřením na navrhované stezky. Dodavatel venkovního značení byl vybrán ve výběrovém řízení. Zhotovení panelů a jejich instalaci provedla jako veřejnou zakázku malého rozsahu v termínu od 1. června do 31. října 2013 firma Ing. Vladimír Glaser podle smlouvy o dílo uzavřené s Atelierem Svatopluk, o.p.s., dne 20. května 2013.[3] Průběh instalace panelů a terénních úprav prostor zastavení byl dokumentován.

Vytvoření stezky podpořil Region Karlštejnsko, mikroregion, která má právní formu občanského sdružení.[4] Státní zemědělský a intervenční fond poskytl v rámci Programu rozvoje venkova dotaci ve výši 994 806 Kč.[5] Celkové náklady na realizaci stezky činily 1.048.100,79 Kč.[6] Liteňská stezka se zařadila k síti naučných stezek, které již byly v Regionu Karlštejnsko vytvořeny.[7] a k prezentacím významných osobností spojených s okresem Beroun.[8]

TrasyEditovat

 
Začátek naučné stezky u špejcharu na Náměstí
 
Dětské hřiště u zastavení Pískovna

Naučnou stezku tvoří čtyři okruhy. Všechny vycházejí od špejcharu na liteňském náměstí pojmenovaném prostě Náměstí. Zde se nachází panel Vítejte v Litni a panel o špejcharu, označený pořadovým číslem 0. Jednotlivé okruhy jsou označeny písmeny a zároveň rozlišeny barvou:

Barevné rozlišení dílčích stezek je použito na panelech, směrovkách, pláncích i v digitální prezentaci na Internetu. V rámci každého okruhu jsou jednotlivá zastavení rozlišena pořadovými čísly použitými ve spojení s písmenem označujícím daný okruh.

Technické provedeníEditovat

 
Stezka je značena směrovými tabulkami, každý ze čtyř okruhů má jinou barvu tabulek

Informační panely jsou tvořeny dřevěnými rámovými stojany v přírodním provedení, na kterých jsou upevněny plastové panely s informacemi, mapami a fotografiemi ke každému zastavení.

Trasa stezky je vyznačena kovovými směrovkami v technickém provedení obdobném malým směrovkám silničního značení cyklotras. Směrovky jsou umístěny na panelech zastavení a na rozcestích a křižovatkách. Část směrovek naučné stezky je instalována u směrovníků turistických tras KČT. Na směrovkách jsou trasy naučné stezky rozlišeny pouze barevně, písmeno trasy na nich není uvedeno. Některé úseky naučné stezky jsou vedeny v souběhu s pásovým turistickým značením pěších turistických tras Klubu českých turistů. U všech zastavení jsou instalovány lavičky a prostor je vysypán štěrkem. Zastavení Areál Liteň, Pískovna a Babka jsou doplněna dětskými hřišti.

Spolupráce se školamiEditovat

 
Studenti Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 se svými mistry na setkání Kováři v Litni 2014
 
Jan Maňák na workshopu StreTech na ČVUT 11.6.2014

Tým spolupracovníků Atelier Svatopluk postupně zpracovává metodiku pro využití naučné stezky ve výuce dějepisu, zeměpisu, vlastivědě, přírodopisu a pro školní výlety a sportovní a branné akce škol pro pedagogy základních škol[9] a středních škol s využitím literatury o vzdělávacím využití naučných stezek[10][11] a Wikipedie. Atelier Svatopluk spolupráci se školami zaměřuje:

Publicita naučné stezkyEditovat

 
Pracovník Atelier Svatopluk RNDr Jan Maňák na prezentaci Naučné stezky Liteň na Jungmannově základní škole v Berouně.
 
Jan Maňák při předávání cen soutěže VIA BENEDICTINA 2014

V rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení.[18] Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu na webu Karlštejnsko.[19]

Strategie publicity naučné stezky je založena na

Vítejte v LitniEditovat

 
Zastavení naučné stezky u špejcharu

0 ŠpejcharEditovat

Špejchar v Litni sloužil od raného novověku k ukládání obilí, později jako hasičská zbrojnice. Od 70. let 20. století byl interiér upraven pro kulturní účely a unikátní miniaturní loutkové divadlo. Proto je špejchar jedním ze zastavení Naučné stezky. U jeho západní stěny směrem k náměstí je umístěn přístřešek s lavicemi a stolem a informační panel o historii špejcharu.[28] Spolu s ním je zde umístěn úvodní informační panel celé Naučné stezky Liteň nazvaný Vítejte v Litni.[29] V prostoru mezi špejcharem a hasičskou zbrojnicí je informační panel s mapou a figura další naučné stezky Karlštejnské šachy.[30] Od špejcharu vedou stezky červená, zelená a žlutá na západ na konec Náměstí, kde je na sloupu dopravní značky rozcestník: zelená odbočuje vpravo směrem kostelu a žlutá a červená vlevo do Dlouhé ulice.

Zelená stezkaEditovat

 
Hasičská zbrojnice vznikla z židovské synagogy

A1. SynagogaEditovat

Synagoga v Litni Původní židovská synagoga z 1840 přestavěná v 2. polovině 19. století je od května 1945 užívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Radikální přestavbou na požární zbrojnici (1956) ztratila charakteristické prvky synagogy.[31]

 
Pomník Svatopluk Čecha

A2. Svatopluk ČechEditovat

Pomník Svatopluka Čecha v Litni v nadživotní velikosti připomínající básníkův pobyt v Litni byl instalován v roce 1938 na místě někdejší památné lípy proslavené básní Ve stínu lípy a je kulturní památkou.[32]

A3. MuzeumEditovat

 
Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné s vlastní turistickou známkou[33][34] sídlí v budově liteňské fary,[35] která je kulturní památkou.[36]

A4. KostelEditovat

 
Náhrobek zazděný ve zdi kostela

Kostel svatého Petra a Pavla (Liteň) pochází z let 13521357 a současnou podobu získal úpravami v letech 18801906. U jižní zdi kostela stojí pomník padlým v 1. světové válce.[37] Kostel je s výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého kulturní památkou.[38][39]

 
Hrob O. P. Nováka u Základní školy Františka Josefa Řezáče v Litni

A5. ŠkolaEditovat

Základní škola v Litni[40] nese jméno Františka Josefa Řezáče, reformátora školství a vězeňství, v letech 18651879 litenského faráře, který se zasloužil o stavbu budovy školy v Litni. U její zdi je pohřben významný český paleontolog profesor Otomar Pravoslav Novák, který zde v době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 tuberkulóze.

A6. ZámekEditovat

 
Zámek v Litni

ZámekEditovat

Zámek Liteň s parkem,[41] salla terrenou a grottou[42] získal svou současnou podobu po roce 1648 barokní a klasicistní přestavbou a je kulturní památkou.[43]

Hospodářský dvůr nazývaný Statek LiteňEditovat

Hospodářský dvůr liteňského zámku s vjezdem branou z Nádražní ulice vznikl v 2. polovině 19. století[44] rozšířením o budovy pivovaru, lihovaru a lihovarnické školy[45] s typickými znaky industriální architektury konce 19. století.[46]

A7. UčilištěEditovat

 
Brána Areálu Liteň z ulice Pode Zděmi

Areál Liteň na severním okraji Litně sloužil do roku 2012 Střednímu odbornému učilišti v Litni a Učňovské škole zemědělské v Litni, obor kovář-podkovář.

A8. VlenceEditovat

V obci Dolní Vlence severně od Litně v dnes už neexistujícím zámečku jako host Josefa Šebestiána Daubka malíř František Ženíšek namaloval svůj nejslavnější obraz Oldřich a Božena.[47]

 
Pískovna Běleč

A9. VodárnaEditovat

Vodárna Liteň u cesty z Dolních Vlenců na Běleč[48] zásobující stále Liteň pitnou vodou je technickou kulturní památkou.[49]

A10. PískovnaEditovat

Goeologická minulost Berounska je poznamenaná z období třetihor korytem řeky tekoucí ze severních do západních Čech, která vytvořila na svém dne mohutnou asi dvacetimetrovou vrstvu písku. To vedlo od středověku ke vzniku pískoven. Jednou z lokalit s těžbou písku v CHKO Český kras je pískovna Běleč leží západní a jižní částí na katastru obce Korno, severovýchodní částí na katastru obce Poučník (městys Karlštejn) východojihovýchodní částí na katastru obce Běleč (Liteň). Díky aktivní hornické činnosti zde vznikaly kolonie břehule říční[50] V letech 2012–2013 se jednalo o uzavření a zavezení pískovny. [51]

A11 – 1 PomníkEditovat

Z Dolních Vlenců na východ kolem vodárny Liteň vede cesta na Běleč, v jejímž centru stojí pomník obětem 1. světové války.[52][53]

A11 – 2 MlýnyEditovat

Na cestě z Dolních Vlenců do Bělče stojí na Stříbrném potoce dva mlýny a třetí je přímo v Bělči. [54]

A12. Nádraží BělečEditovat

V obvodu městyse Liteň je na trati 172 železniční zastávka železniční zastávka Běleč s hlídacím domkem z doby zprovoznění trati v roce 1901.[55]

Galerie zelené stezkyEditovat

Žlutá stezkaEditovat

 
Kaplička v Leči
 
Zastavení u Babky klevetilky

B1. OboraEditovat

Obora za Litní nabízí návštěvníkovi pohled na chov jelenů a daňků.[56]

B2. SkuhrovEditovat

Na žluté stezce vede silnice z Litně přes železniční Trať 172 směrem k obci Leč přes Skuhrov pod Brdy kolem železniční stanice s čekárnou z doby stavby trati v roce 1901.[57]

B3. MlýnyEditovat

Žlutá stezka vede k Pustému rybníku v Leči, na kterém se při povodni v květnu 1844 prováděla protipovodňová opatření za účasti vojenských oddílů.[58]

 
Obora u skalního útvaru Babka klevetilka

B4. LečEditovat

Za železničním přejezdem přes Trať 172 vede žlutá stezka na východ k obci Leč s kapličkou z roku 1899 s křížkem vysvěceným v roce 1875 liteńským kaplanem Václavem Benešem Třebízským.[59][60]

B5. OboraEditovat

Na jižním okraji Litně směrem na Leč v lokalitě Pod Cihlenou je vlevo od silnice obora s chovem daňka evropského[61] a v zatáčce u silnice památný strom evidovaný jako Dub letní Pod Cihelnou.

B6. BabkaEditovat

Nedaleko židovského hřbitova vede žlutá stezka k lokalitě Na poušti kolem skalního útvaru s názvem Babka klevetilka podle pověsti o zkamenělé klevetivé trhovkyni.[62]

B7. HřbitovEditovat

Židovský hřbitov z roku 1680 na kraji lesa jižně od Litně s přibližně 400 barokními a klasicistními náhrobky,[63] márnicí a s domem hrobníka[64] je kulturní památkou.[65] 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.)

Galerie žluté stezkyEditovat

Modrá stezkaEditovat

 
Čechovna

C1. ČechovnaEditovat

Barokní dům správce panství u liteňského zámku svým vžitým názvem Čechovna a pamětní deskou (1925) s nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853–1856 připomíná pobyt básníka Svatopluka Čecha, jehož otec František J. Čech byl správcem liteňského panství[66][67]a je jako součást zámku kulturní památkou.[68]

C2. Nádraží LiteňEditovat

Nádraží Liteň bylo postaveno jako úvraťová železniční stanice v roce 1901 v rámci výstavby železniční trať 172 Zadní TřebaňLochovice.[69]

C3. KapličkyEditovat

 
Výhybka v úvraťové stanici Liteň

Drobné sakrální stavby v Litni reprezentují dvě kapličky:[70] boží muka na východním okraji Litně na křižovatce silnice z Litně na Všeradice a Zadní Třebaň a Svinaře[71] a Kaple svatého Jana Nepomuckého výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého v ohradní zdi kostela sv. Petra a Pavla, s nímž je zapsána jako kulturní památka.[38]

C4. HrobkaEditovat

Hrobka rodiny Daubkovy na východním konci Nádražní ulice v anglickém parku.[72] s pohřební kaplí ve stavebním slohu neorenesance byla postavena v roce 1888 podle návrhu architekta Antonína Wiehla[73] se sochařskou výzdobou Josefa Václava Myslbeka[74] a je kulturní památkou.[75]

Galerie modré stezkyEditovat

Červená stezkaEditovat

 
Kaplička před Kornem
 
Pohled na Liteň od Korna

D1. Vyhlídky LiteňEditovat

Z náměstí vede červená stezka na jihozápad k vrchu Mramor [76] a její zastavení s vyhlídkou na Liteň, Korno, Měňany a Karlštejn je též nejvyšším bodem Naučné stezky Liteň (425 m n. m.).[77]

D2. Skuhrov, HatěEditovat

U dalšího zastavení červené stezky je výhled na jihovýchod na obce Skuhrov a Hatě.

D3. OboraEditovat

Červená stezka vede z Litně Měňanskou ulicí směrem na západ a dále na severozápad kolem rybník a Obory s chovem daňka evropského v přilehlé oboře.[78]

D4. KornoEditovat

Červená stezka vede z Litně na severozápad směrem k obci Korno. Před vesnicí je u křižovatky silnic na Dolní Vlence a na Korno kaplička[79] a od ní překrásná vyhlídka na Liteň ve směru na jihovýchod.


Galerie červené stezkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Liteň. Liteň: Městys Liteň Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. (česky) 
  2. HAVELKA, Jan. Atelier Svatopluk, o.p.s.. Liteň: Městys Liteň, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10. (česky) 
  3. Smlouva o dílo naučná stezka Liteň [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., 20.5.2013 [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-12. (česky) 
  4. Karlštejnsko [online]. Ořech: Region Karlštejnsko [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. ANTON, Michal. ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA [online]. I. vyd. Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2014-03-22 [cit. 2014-12-06]. Kapitola Schválené Žádosti o dotaci v rámci sedmnáctého kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova – opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu, s. 1 - 11. Dostupné online. (česky) 
  6. Naučná stezka "Liteň" [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., rev. 2014-02-10 [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (česky) 
  7. Všechny Naučné stezky Karlštejnska [online]. Ořech: Karlštejnsko [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (česky) 
  8. Osobnosti regionu [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN 80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele. 
  10. DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN 978-80-244-4071-2. 
  11. FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN 80-85386-23-2. (česky) 
  12. ADMIN. Den Země – školní projekt [online]. Liteň: Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni, 2014-04-29 [cit. 2015-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07. (česky) 
  13. Jungmannova základní škola v Berouně [online]. Beroun: Jungmannova základní škola v Berouně [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  14. Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 [online]. Praha: Střední škola umělecká a řemeslná, Fakultní škola PedF UK, Nový Zlíchov 1, Praha 5 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  15. VÍTEK, Karel. StreTech [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  16. VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanãní vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83-90. Dostupné online. (česky) 
  17. IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  18. Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1 - 2. (česky) 
  19. Naučné stezky Karlštejnska/Liteň [online]. Ořech: Karlštejnsko, občanské sdružení, 2014 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  20. MAŇÁK, Jan. RNDr Jan Maňák [online]. Praha: Jan Maňák, 2012 [cit. 2015-02-24]. Dostupné online. (česky) 
  21. MAŇÁK, Jan. Fototuristika/Naučná stezka Liteň - zelená stezka [online]. Praha: ANABAX MEDIA, s.r.o. [cit. 2015-02-25]. (Fototuristika). Kapitola Naučná stezka Liteň - zelená stezka. Dostupné online. (česky) 
  22. MAŇÁK, Jan. Naučná stezka Liteň [online]. Hradec Králové: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  23. CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY V CHKO ČESKÝ KRAS - KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA PRAVÉM BŘEHU BEROUNKY [online]. Hradec Králové: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  24. MAŇÁK, Jan. Naučná stezka Liteň - žlutá stezka [online]. Praha: Fototuristika/ANABAX MEDIA, s.r.o., 2014-10-29 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  25. JUAN. http://www.augustiniani.cz/novinky/farni-vylet-do-litne [online]. Praha: FARNÍ KOSTEL SV. TOMÁŠE Josefská 8 Praha 1, 2014-10-29 [cit. 2015-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. (česky) 
  26. Liteň a Mramor. toulkynejenprirodou.blogspot.cz/ [online]. 2013-10-02 [cit. 2015-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  27. CYSAŘ, Jiří. Výprava na Šamor a k vinařické střelnici. novinky.cz [online]. 2013-03-10 [cit. 2015-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  28. Špejchar [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. | issn = Dostupné online. (český) 
  29. Vítejte v Litni [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  30. Karlštejnské šachy [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s. [cit. 2015-01-07]. Dostupné online. (česky) 
  31. Synagoga [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  32. socha Svatopluka Čecha [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  33. Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  34. IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  35. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42. (česky) 
  36. Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  37. Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. 
  38. a b Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  39. Kostel [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  40. Škola [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  41. Zámecký park [online]. Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  42. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  43. Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  44. Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. 
  45. Scheufler. Kruis, Karel. scheufler.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. 
  46. Zámek Liteň [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  47. A8 Vlence [online]. Karlštejnsko, o.s., 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  48. Vodárna [online]. Karlštejnsko, o.s., 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  49. Vodovodní síť býv. velkostatku [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online. (česky) 
  50. A10 Pískovna. Ořech: Karlštensko,o.s., 2014. Dostupné online. (česky) 
  51. Informace z jednání dne 19. kvědna 2011. Liteň: [s.n.], 2014. Dostupné online. (česky) 
  52. A11 1 Běleč. Ořech: Karlštensko,o.s., 2014. Dostupné online. (česky) 
  53. Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. 
  54. A11-2 Mlýny na Stříbrném potoce [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  55. Nádraží Běleč. Ořech: Karlštensko, o.s., 2014. Dostupné online. (česky) 
  56. B1 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko,o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  57. B2 Skuhrov [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  58. B3 Mlýny [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  59. B4 Leč [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  60. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 31 - 32. 
  61. B5 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko,o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  62. B6 Babka [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  63. FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-900895-1-8. S. 93. (česky) 
  64. Hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  65. Židovský hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  66. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  67. IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  68. Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  69. Karlštejnsko. Ořech: Karlštensko, 2014. Dostupné online. (česky) 
  70. Kapličky [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  71. ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Boží muka. Naše řeč [online]. [cit. 2014-12-10]. Roč. 79 (1996), čís. 6. Dostupné online. (česky) 
  72. Hrobka [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  73. KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  74. BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22-27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  75. Pohřební kaple [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. (český) 
  76. CIBULKA, Radim. BOTANY.CZ.Český kras, Vrch Mramor [online]. Praha: Botany.cz, 2011-05-09 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. (česky) 
  77. D 1 Vyhlídky Liteň [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s., 2013 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online. (česky) 
  78. D3 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  79. D4 Korno [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN 978-80-244-4071-2. 
  • FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN 80-85386-23-2. (česky) 
  • Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1 - 2. (česky) 
  • DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. Praha a Středočeský kraj. první. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 280 s. ISBN 80-7363-044-3. (česky) 
  • MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN 80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele. 
  • ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Kamila; ŠÍR, Jiří. Naučné stezky - Průvodce naučnými stezkami České republiky. první. vyd. Olomouc-Slavonín: Rubico, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7346-107-2. (česky) 
  • Naučné stezky Českého krasu / Správa chráněné krajinné oblasti Český kras. Berounský deník. Roč. 7, čís. 11, s. 10. ISSN 1210-7360. (česky) 
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1 - 79. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165 - 186. Dostupné online. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89 - 96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • VYBÍRAL, Jindřich. Česká“ versus „italská“ neorenesanãní vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83-90. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat