Otevřít hlavní menu

Peruc

městys v okrese Louny v Ústeckém kraji

Peruc je městys v okrese Louny na východ od okresního města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300[2] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Peruc
Zámek v Peruci
Zámek v Peruci
Znak obce PerucVlajka obce Peruc
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0424 566551
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Louny
Historická země Čechy
Katastrální výměra 53,4 km²[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 292 (2019)[2]
Nadmořská výška 335 m n. m.
PSČ 439 07 až 440 01
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 8
Katastrální území 7
Adresa úřadu městyse Oldřichova 49
43907 Peruc
Starosta Ing. Radomír Bláha
Oficiální web: www.peruc.cz
Email: info@peruc.cz
Peruc v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Peruc
Peruc
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[3] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.[3] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.[4]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.[6] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,[6] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.[7]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[8]

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,[9] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11]
Městys Peruc
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 4 124 4 491 4 691 4 962 5 160 4 930 4 974 3 612 3 390 3 043 2 565 2 085 2 068 2 118
Místní část Peruc
Obyvatelé 1 015 1 128 1 116 1 231 1 318 1 194 1 279 1 003 970 897 785 759 808 809
Domy 142 147 156 178 189 193 275 305 308 272 276 337 334 352
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Chrastín.

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.[12] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

Části městyseEditovat

KulturaEditovat

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[13] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

PamětihodnostiEditovat

 
Husův sbor na Peruci
 
Radnice
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Peruci.
  • Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku. Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
  • Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.[7]
  • Husův sbor na Peruci
  • Zvonička – „vidlák“[14], stojí na náměstí
  • Boží muka před nákupním střediskem[15]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela[16]
  • Pomník padlým v první světové válce na náměstí[17]
  • Zámek[18]
  • Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly[19]
  • Radnice (dům čp. 49)[20]
  • Boženina studánka
  • Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
  • Oldřichův dubpamátný strom u silnice pod zámkem[21]
  • Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“[22]
  • Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu[23]
  • Kameny zmizelých před domem Rosenbaum[24]

Významní rodáciEditovat

  • Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
  • Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 346–347. 
  4. Akademická příručka českého jazyka. Příprava vydání Markéta Pravdová, Ivana Svobodová. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 536 s. ISBN 978-80-200-2327-8. 
  5. Plazík st. Milénium Oldřicha a Boženy III. iperuc.cz [online]. 2003-03-10 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372. 
  7. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Peruc, s. 18. 
  8. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  9. KRAUSOVÁ, A. Perucké židovské rodiny IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  12. KINŠT, Petr. V kostele v Peruci spadla část stropu. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2018-10-15 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  13. Perucký hudební festival Plutofest [online]. Plutofest [cit. 2014-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155052 : Zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155940 : Boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155055 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155319 : Pomník padlých v první světové válce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 154651 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155380 : Hospoda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  20. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 123953 : Radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  21. Oldřichův dub [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  22. Borovice u studánky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  23. Dub pod Perucí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  24. Kameny zmizelých – Dům Rosenbaum [online]. Peruc 6 (U Boženiny studánky): Spolek na obnovu židovských památek na Perucku [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 226–228. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat