Doba temna

Další významy jsou uvedeny na stránce Temné období (rozcestník).

Doba temna, zkráceně také temno, označuje dobu duchovního násilí, útlaku a beznaděje.

ČeskoEditovat

Pojem „doba temna“ bývá spojován s obdobím pobělohorským (po roce 1620), kdy bylo v Čechách a na Moravě vyhlášeno obnovené zřízení zemské a nařízeno jen katolické náboženství (s tolerancí judaismu). Během tohoto období biblické „šeré smrti odešlo do exilu až 500 tisíc českých evangelíků (tj. 20–25 % obyvatel země) včetně osobností světového významu, jako byl Jan Ámos Komenský.[1][2]

Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.“ (Izajáš, 9,2)

"Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé." (Kniha žalmů, 119, 105)

V temné době duchovního násilí byla českým nekatolíkům Bible světlem. Toto světlo jim bylo upíráno, museli jej ukrývat, bylo jim zabavováno a za vlastnictví Bible byli tvrdě trestáni.[1] Bratrská Bible kralická byla na indexu[3] – podívaná na veřejné pálení zakázaných knih probíhala za zpěvu jezuity složené písně.[4] K činnosti jezuitů se vyjádřil Evžen Savojský takto: „Chtějí panovat nejen nad myšlením lidí, nýbrž i nad jejich životem a smrtí.“[5]

V českých zemích označuje doba temna tu část českých kulturních dějin (17. a 18. století), o kterou se pod vlivem negativního osvícenského hodnocení historikové a obrozenci příliš nezajímali. Termín zpopularizoval román Temno Aloise Jiráska, ve kterém však toto období nelíčí jednostranně jen jako násilnou rekatolizaci a germanizaci českého národa, jak se mu později přisuzovalo.[6] Jirásek termín „temno" převzal z dochovaných životopisů exulantů a ve svém románu popisuje příběhy skutečných lidí. Historik Václav Vladivoj Tomek o této době napsal napsal: „Časové od bitvy bělohorské až do druhé polovice panování královny Marie Terezie, bezmála půldruhého století, byly dobou nejhlubšího snížení národu českého. ... Za čtyřicetiletého panování královny Marie Terezie začalo se konečně v rozličném ohledu zase rozbřeskovati po dlouhé tmě, ve kteréž byla země česká ponořena od velikého převratu bělohorského."[7]

SvětEditovat

Pojmem doba temna (anglicky Dark ages) se často označuje období ekonomického a kulturního úpadku v Evropě po zániku Římské říše, tj. zhruba pátého do desátého (někdy se udává až do třináctého) století, tj. raný středověk.

ReferenceEditovat

  1. a b Edita Štěříková: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Kalich a Exulant, 20015. Str. 297-301, 324-328 i jiné
  2. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005. Str. 19, 136 aj.
  3. LOSKOT, František. O indexech zkázaných knih [online]. Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  4. Píseň zpívaná u hranice, na níž páleny kacířské knihy – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  5. Heinz Buchmüller: Die Rolle der Jesuiten in Innerösterreich und Un-garn im 16. und 17 Jahrhundert. Ein Vergleich. Wien 2012, s. 64-65
  6. Vít Vlnas: Obrana Jiráskova
  7. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje Králowstwí Českého. W Praze: F. Řivnáč, 1850. 480 s. [Citovaný text je na str 432 a 440.] Dostupné online

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat