Otevřít hlavní menu

Michal Stehlík

český historik, slovakista a děkan FF UK

Michal Stehlík (* 13. dubna 1976 Třebíč) je český historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 20062014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. Je náměstkem generálního ředitele Národního muzea.

doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
Portrait of Michal Stehlík in 2016.jpg

Předseda Rady Českého rozhlasu
Ve funkci:
14. května 2014 – 25. listopadu 2015
Předchůdce Tomáš Ratiborský
Nástupce Petr Šafařík

Člen Rady Českého rozhlasu
(v letech 2012–2014 také místopředseda rady)
Ve funkci:
8. června 2011 – 8. června 2017

Děkan Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy v Praze
Ve funkci:
1. února 2006 – 31. ledna 2014
Předchůdce Jaroslav Vacek
Nástupce Mirjam Friedová

Zastupitel města Dačice
Ve funkci:
11. října 2014 – 8. září 2017
Ve funkci:
2004 – 2008
Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL (do 2006)
Nestraník
v zastupitelstvu za KDU-ČSL (od 2014)
do Senátu za KDU-ČSL (2016)

Narození 13. dubna 1976 (43 let)
Třebíč
Československo Československo
Choť ženatý
Děti sedm dětí
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Masarykova univerzita
Univerzita Palackého v OL
Ocenění Skleněná medaile Kraje Vysočina (2010)
Commons Kategorie Michal Stehlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

VzděláníEditovat

V roce 1994 maturoval na Gymnáziu v Dačicích. Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 získal titul Ph.D. z oboru české dějiny. V roce 2010 se z českých dějin habilitoval na docenta na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Pracovní kariéraEditovat

Michal Stehlík začínal v Dačicích, kde byl členem zastupitelstva a pracoval v Městském muzeu a galerii. V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, kde v dalším roce stal náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše. V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty. Ve funkci byl v listopadu 2009 potvrzen i na další čtyři roky.

Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled, které pořádalo 200-2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005. Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílání Rádia Svobodná Evropa“ či „Zničené kostely severních Čech 1945–1989“. V roce 2009 byl na české straně hlavním kurátorem Dolnorakouské zemské výstavy ve spolupráci s rakouskými historiky. Byl také hlavním kurátorem stálých expozic Muzea Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku, které byly otevřeny v listopadu 2013, a rok předtím také dětského muzea „Cesty časem“ také v Třebíči. V letech 2014-2015 spolupracoval autorsky s Národním technickým muzeem na vytvoření Centra stavitelského dědictví v Plasích. V roce 2017 byl hlavním autorem výstavy Fenomén Masaryk v Národním muzeu a spoluautorem námětu Česko-slovenské / Slovensko české výstavy v roce 2018.

Působil jako člen několika správních a dozorčích rad, byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Vědecké rady Masarykovy univerzity. Místopředsednickou funkci zastával do roku 2017 ve Správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. 14. května 2014 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady Českého rozhlasu,[1] jejímž členem byl od června 2011.[2] Ve funkci předsedy rady skončil v listopadu 2015. Od 1. června 2014 je znovu náměstkem generálního ředitele Národního muzea. V březnu 2017 se rozhodl obhajovat post člena Rady Českého rozhlasu[3], jelikož v červnu 2017 mu skončilo funkční období. V prvním kole volby sice neuspěl, ale postoupil do kola druhého.[4] V něm však nakonec zvolen nebyl.[5] V roce 2018 byl zvolen členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Z pozice děkana Filozofické fakulty 25. října 2013 neuspěl ve volbě rektora Univerzity Karlovy v Praze, když novou hlavou univerzity byl zvolen profesor Tomáš Zima.[6] Na Filosofické fakultě UK pokračuje ve výuce soudobých dějin, zejména jde o přednášky k problematice česko-slovenských vztahů, dějinám komunistického období v Československu a tématům kulturního dědictví - muzejnictví.

Politické angažmáEditovat

Michal Stehlík byl jako zastupitel města Dačice členem KDU-ČSL. Kvůli zvolení děkanem však své členství ve straně roku 2006 pozastavil, v roce 2018 své členství ukončil. Zastupitelem města Dačic byl jako nestraník za KDU-ČSL znovu od komunálních voleb 2014[7] do září 2017, kdy rezignoval.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 52 – Jihlava.[8] Se ziskem 16,20 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 46,62 % : 53,37 % s kandidátem ODS, SNK-ED, SsČR a STO Milošem Vystrčilem. Senátorem se tak nestal.[9][10]

Soukromý životEditovat

Michal Stehlík je ženatý, má 8 dětí.

PublikaceEditovat

  • Návrat paměti krajiny Staré Město pod Landštejnem, Staré Město pod Landštejnem 2000.
  • Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle středoevropského regionu/Vergessene Lebenswelt – Verschwundener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region (ed. společně s N. Perzim), Pomezí/Waidhofen 2001.
  • Židé na Dačicku a Slavonicku 1670–1948, Dačice 2002.
  • Dějiny Dačic (kapitoly IX–XV), Dačice 2002.
  • KSČ proti katolické církvi. Dačický okres 1948–1960, Dačice 2004.
  • Fotbal! 1934–2004. Cesty úspěchů a proher, Národní muzeum, Praha 2004 (společně s A. Ročkem a V. Scheinostem).
  • Telč – město příběhů (společně s J. Jabulkou), Telč 2005.
  • Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Vlastivěda moravská – edice Vysočina, kapitola Vývoj v období let 1914-1960, Brno 2005.
  • Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918–1960, Dačice 2007.
  • Naše osmičky. Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech, Praha 2008 (společně s M. Junkem a M. Lukešem).
  • Slavonické dvacáté století 1900–1960, Dačice 2008.
  • Österreich. Tschechien. Geteilt. Getrennt. Vereint. Niederösterreichische Landesausstellung 2009/Česko. Rakousko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni. Dolnorakouská zemská výstava 2009 (ed. KARNER, S., STEHLÍK, M.), Schallaburg 2009.
  • Češi a Slováci 1882–1914. Nezřetelnost společné cesty, Togga, Praha 2009.
  • Století. Obrazy dvacátého věku, Praha 2011.
  • Tváře undergroundu, Radioservis, Praha 2012 (společně. s I. Denčevovou a F. Stárkem).
  • Národnostní politika v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu, Praha 2012 (společně s A. Tóthem a L. Novotným).
  • Danica Valenová: Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960, Praha 2012 (edice deníku společně s L. Stehlíkovou).
  • Kreiského éra v Rakousku a období normalizace v ČSSR (eds. Sprengnagel, G., Stehlík, M.), Praha 2013.
  • Anna Maria Waldstein-Wartenberg: Když byla Třebíč ještě Valdštejnská. Vzpomínky Starorakušanky 1938–1960, Třebíč 2014 (edice pamětí společně s K. Chundelovou).
  • Fenomén Karel Kryl, Radioservis, Praha 2014 (společně s I. Denčevovou a kol.).
  • Slovensko, země probuzená. 1918–1938, Academia, Praha 2015.
  • Rozděleni železnou oponou, Radioservis, Praha 2015 (společně s I. Denčevovou a kol.).
  • Babické vraždy 1951, Academia, Praha 2016.
  • Pohádky pro Norberta, Krasohled, Dačice 2016.
  • Rozdělený svět? Češi a Evropa mezi svobodou a totalitou, Radioservis, 2016 (ed. společně s P. Hlaváčkem).
  • Fenomén Masaryk (eds. společně s K. Heroldovou, M. Běličovou), Národní muzeum, Praha 2017.
  • Moje Československo (eds. společně s R. Chmelem), Academia/Národní muzeum, Praha 2018.
  • Čtyři králové. Lípa malolistá vypráví, (pohádky), Dačice 2019.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Předsedou Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík, na funkci byl jediným kandidátem. Digizone [online]. 2014-05-14. Dostupné online. 
  2. Rada Českého rozhlasu : doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. [online]. Český rozhlas, [2014]. Dostupné online. 
  3. Do Rady ČT a ČRo kandidují Jandák nebo Balvín. Mediaguru.cz [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  4. Exministr Jandák bude dohlížet na Český rozhlas, v politice končí. Martin Doktor zasedne v Radě ČT. Aktuálně.cz [online]. 2017-06-07 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  5. Místo v Radě ČT obhájil Kühn, končí Závozda. MediaGuru.cz [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  6. Novým rektorem Univerzity Karlovy bude Tomáš Zima. ČT24 [online]. 2013-10-25 [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. 
  7. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Jihočeský kraj, Okres: Jindřichův Hradec, Obec: Dačice, Kandidátní listina: Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  8. KDU-ČSL představila svých prvních devět kandidátů do Senátu. Deník Referendum [online]. 2016-02-03 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 
  9. Výsledky voleb v obvodě Jihlava [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 52 – Jihlava [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat