Otevřít hlavní menu

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka.[4]

Říp
Hora Říp od jihu
Hora Říp od jihu

Vrchol 455,2 m n. m.
Prominence 234 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace 21,5 km → Nedvězí
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Poznámka památné místo
Poloha
Státy Česko
Pohoří Česká tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice
Říp
Říp
Hornina čedič, olivín, magnetovec
Povodí ČepelOhřeLabe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hora Říp
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Rotunda sv. Jiří na Řípu
Rotunda sv. Jiří na Řípu
Základní informace
Vyhlášení 14. září 2011
Vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška 232–456 m n. m.
Rozloha 81,3974 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Litoměřice
Další informace
Kód 5745
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Obsah

Přírodní poměryEditovat

 
Historie sopečné činnosti v ČR

Geologie a geomorfologieEditovat

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálieEditovat

Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínumagnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie,[6] které se projevují výchylkami střelky kompasu.

PramenyEditovat

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[7]

FloraEditovat

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasanlípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravýkosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírodyEditovat

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[8]

Historie a mýtyEditovat

Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[9] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[10]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[9]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Stavby na vrcholuEditovat

 
Výstup na Říp
 
Boumova chata
Související informace naleznete také ve článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v  sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“

ZajímavostiEditovat

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[11].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[12]
 
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  6. ŠALANSKÝ, Karel. Magnetické měření v oblasti Řípu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Roč. 39, s. 142–147. Dostupné online. 
  7. Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  8. AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  9. a b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 72–73. 
  10. OBERPFALCER, Fratišek. Die Ortsnamen des Kuhländchens. Naše řeč. 1928, roč. 12, čís. 8, s. 181–189. Dostupné online. (česky) 
  11. Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  12. hora-rip.eu

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat