Říp

vrch v Dolnooharské tabuli, památné místo české historie a mytologie

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg, Georgenberg) je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem.[3] Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem.[3] Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Hora Říp s rotundou je chráněna jako národní kulturní památka.[4]

Říp
Pohled na horu Říp a obec Ctiněves od jihovýchodu
Pohled na horu Říp a obec Ctiněves od jihovýchodu

Vrchol461 m n. m.
Prominence240 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice
Říp
Říp
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepelOhřeLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hora Říp
pěšina na jihozápadním svahu
pěšina na jihozápadním svahu
Základní informace
Vyhlášení14. září 2011
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška232–461 m n. m.
Rozloha81,3974 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLitoměřice
Další informace
Kód5745
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přírodní poměry editovat

Geologie a geomorfologie editovat

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[6] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie editovat

Zdejší sodaliticko-nefelinický čedič obsahuje kromě olivínumagnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie,[7] které se projevují výchylkami střelky kompasu.

Prameny editovat

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[8]

Flora editovat

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasanlípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravýkosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody editovat

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[9]

Historie a mýty editovat

Říp, v původní podobě bez porostu, na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880:

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[10] Slovo Říp je identické se starogermánským rīp – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[11]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[10]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Hora Říp byla od počátku 17. století, s několika přestávkami včetně nacistické a komunistické konfiskace, v majetku šlechtického rodu Lobkoviců, v současnosti (k roku 2021) je majitelka Margaret Brooks Lobkowicz.[12]

Stavby na vrcholu editovat

 
Výstup na Říp
 
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III. v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v  sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

Zajímavosti editovat

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plnými květů.[13]
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • V letech 2010 až 2018 byl podle názvu hory pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.[14][15]
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[16]
 
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panorama, Praha 1982
  6. Chlupáč, I. et al., Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002
  7. ŠALANSKÝ, Karel. Magnetické měření v oblasti Řípu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Roč. 39, s. 142–147. Dostupné online. 
  8. Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  9. AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  10. a b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 72–73. 
  11. OBERPFALCER, František. Die Ortsnamen des Kuhländchens. Naše řeč. 1928, roč. 12, čís. 8, s. 181–189. Dostupné online. 
  12. OPPELT, Robert. Vykoupit horu Říp? Jeden z českých symbolů státu nikdy nepatřil. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-25 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  13. Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  14. Řazení vlaků v roce 2010 [online]. ŽelPage [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  15. Řazení vlaků v roce 2018 [online]. ŽelPage [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  16. horarip.eu

Literatura editovat

ŽEBERA, Karel. Říp, hora v jezeru. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982. 125 s. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat