Magnetit
Magnetit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe3O4 (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je magnetovec. Tato ruda železa byla první známou látkou s magnetickými vlastnostmi.
| Magnetit | |
|---|---|
 Vzorek magnetitu z italského regionu Trentino-Alto Adige. | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Fe3O4 |
| Identifikace | |
| Barva | černý, lesk polokovový |
| Vzhled krystalu | krystaly tvaru osmistěnu |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 6 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | neštěpný |
| Index lomu | neprůhledný |
| Vryp | černý |
| Hustota | 5 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | 2,8 |
| Ostatní | ferimagnetický |
Vznik Editovat
- Magmaticky
- Krystalovaný minerál dává hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku v Kiruně. Rudní těleso má délku přibližně 15 km a mocnost 1 km. Představuje zásoby zhruba 1,5 miliardy tun železa. Jde o vulkano-sedimentární komplexy typu Lahn-Dill.
- Kontaktně pneumatoloticky
- Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů.
- Regionální metamorfózou
- Z prekambrických sedimentů bohatých oxidy Fe za vzniku páskovaných železných rud (BIF z anglického Banded Iron Formation). Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
- Kontaktní metamorfózou
- V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
- Usazováním
- Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.
Vlastnosti Editovat
V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550 °C.
Magnetit byl také prokázán v meteoritech.
Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim slouží k orientaci podle magnetického pole Země.
Naleziště Editovat
- V České republice se vyskytuje v Krušných horách (Měděnec[1]), u Kutné Hory (Malešov[2], Vlastějovice[3]) a na Českomoravské vrchovině (např. u Budče, kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961[4], nebo bývalé skarnové lomy na železo Železinka u Bystřice nad Pernštejnem a Pernštejn). Těžil se rovněž v Krkonoších (Herlíkovické štoly[5]). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Rudy typu Lahn-Dill se vyskytují v Jeseníkách u Malé Morávky, Zlatých Hor a na Malém Dědu. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.[6]
- Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 228.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 186.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VII. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1964. 358 s. S. 157.
- ↑ Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [1]
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech II. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1958. 380 s. S. 57–58.
- ↑ Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnetit na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo magnetit ve Wikislovníku- Magnetit na webu Webmineral (anglicky)
- Magnetit na webu mindat.org (anglicky)
- Magnetit v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
- Online učebnice mineralogie PřF MU (česky)
