Adolf Liebscher

český malíř

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha[4]11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.

Adolf Liebscher
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887)
Narození 11. března 1857
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. června 1919 (ve věku 62 let)
Potštejn
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Národnost Češi
Povolání malíř
Manžel(ka) Aloisie Barochová
Děti
Příbuzní
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819–1877)[5] a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (1826-1896). Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1882 se oženil[6] s Aloisií Barochovou, s níž měl jediného syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec.

DíloEditovat

Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla (kde vytvořil lunety do spojovací chodby, ostatní soutěžní návrhy včetně opony byly zamítnuty). Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro dvorní fasádu Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě – Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech( Senoseč ), činžovní dům v Praze 2 - Trojické ulici čp.397/II, vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kaple v Lochovicích, Všenorech, kostely Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, sv. Vavřince v Jilemnici nebo sv. Jakuba v Ratenicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani[7] Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Karel IV. zakládá vinohrady, Žižka před Kutnou Horou, Poslední zápas Moravanů v bitvě na Bílé Hoře), krojových studií (Morava a Slovensko,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, Čechova Václava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou. Spolu s bratrem Karlem vytvořili roku 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti.

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum umění Olomouc
  • Národní galerie v Praze
  • Národní muzeum
  • Budova České spořitelny v Praze I, Rytířská ulice
  • Severomoravská galerie výtvarného umění Ostrava
  • Zámek Hrubý Rohozec
  • Zámek Klenová

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. hrob malíře Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Matriční záznam o narození a křtu Boženy Liebscherové farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. Matriční záznam o narození a křtu Josefa Liebschera farnosti při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  4. Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  5. Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Liebscher, Joseph (*1819) s rodinou
  6. Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  7. její návrhy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze a České spořitelny v Praze.

LiteraturaEditovat

  • Výstava obrazů zemřelého akademického malíře Adolfa Liebschera: Česká elegie a jiné obrazy, autorský. katalog, Topičův salon, Praha 1928
  • Mžyková Marie a kolektiv, editorka Marie Potůčková: Olomoucká obrazárna IV, Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek, MU Olomouc 2016, ISBN 978-80-88103-02-8
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A_M, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 450-451 (heslo Marie Mžykové).

Externí odkazyEditovat