Police nad Metují

město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji

Město Police nad Metují (německy Politz an der Mettau) se nachází v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Protéká jím potok Ledhujka, přítok řeky Metuje. Město obklopují vrchy Klůček, Strážnice a Havlatka a dominuje jim Ostaš. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Police nad Metují
Masarykovo náměstí v Polici nad Metují
Masarykovo náměstí v Polici nad Metují
Znak města Police nad MetujíVlajka města Police nad Metují
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0523 574341
Pověřená obecPolice nad Metují
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 961 (2022)[1]
Rozloha24,41 km²
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ549 54
Počet domů1 075 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 98
549 54 Police nad Metují
meu@meu-police.cz
StarostaIng. Jiří Beran
Oficiální web: www.meu-police.cz
Police nad Metují
Police nad Metují
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce574341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
letecký snímek od jihovýchodu

Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ.[3]

První písemná zmínka o obci je z roku 1213 v listině, kterou král Přemysl Otakar I. daroval území polického újezdu břevnovskému klášteru (považované za padělek stejně jako další listiny označované jako falza břevnovská, nicméně data v nich obsažená o původu Police pravděpodobně odpovídají skutečnosti a pocházejí z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrdil, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho jméno.[3]

Z Police se stalo městečko 6. září 1253, kdy král Přemysl Otakar II. vydal listinu, jíž sem z Provodova převedl právo pořádat trhy. Police nad Metují je nejstarší z měst i vesnic v Polickém panství. Byla to Police, kde původně sídlili benediktíni a odkud kolonizovali zdejší kraj. Všechna další města náchodského okresu (Náchod, Broumov, Hronov, atd.) byla založena až později.[zdroj?!]

Roku 1253 byla také zahájena stavba impozantního raně gotického kostela, dokončená roku 1294. Z původního kostela se dochoval především cenný portál. V 1. polovině 13. století započala stavba kláštera, kolem něhož vzniklo městečko Police a několik dalších vsí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1306.[4]

Během husitských válek 27. května 1421 město vydrancovali a vypálili katoličtí Slezané, obyvatelé byli povražděni, ženy znásilněny. 40 chlapcům usekli pravou nohu, levou ruku a uřízli nos.[5] Kdosi jim pak vyzradil úkryt některých místních obyvatel na nedalekém Ostaši, a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana Františka z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína, a následně znovu s městem vypálen.[3]

Roku 1535 při mohutném požáru městečko téměř zcela vyhořelo. Roku 1617 vyhořelo celkem 70 domů - včetně radnice, pivovaru, špitálu, mlýna u kláštera a 15 stodol městských. Mezitím řádil v Polici mor: roku 1585 denně umíralo až 28 lidí a celkem zemřelo 2 300 obyvatel města i okolních vesnic. Následovaly další velké požáry v letech 1673, 1697 a zejména roku 1700. Katastrofický sled se uzavřel v r. 1842, kdy vyhořelo 42 domů i s radnicí.

Roku 1775 bylo v okolí jedno ze středisek selského povstání. Klášter i kostel byly v 18. století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 během reforem císaře Josefa II.

V první polovině 19. století rostl význam Police nad Metují jako obchodního i kulturního střediska. Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň-Meziměstí, která se městu vyhýbá.[6][7][8]

V letech 1892 - 1895 oživilo dění ve městě zjevení Panny Marie, jehož dějištěm byl blízký Suchý Důl; v září 1969 tzv. polický meteorit proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád dosvědčilo nejméně 14 obyvatel.

9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.

8. července 2012 vysvětil kardinál Dominik Duka za účasti představitelů kraje a veřejnosti po požáru slavnostně obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole, na místě Mariánských zjevení před 125 lety.

Části obceEditovat

Muzea, kultura a dalšíEditovat

  • Muzeum města Police nad Metují
  • Muzeum papírových modelů
  • Muzeum stavebnice Merkur
  • Kollárovo divadlo
  • městská knihovna
  • koupaliště, lyžařský vlek

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Polici nad Metují.

Demografický vývojEditovat

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2012 2013 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Počet obyvatel 4 160 4 676 4 480 4 396 4 316 4 306 4 301 4 280 4 172 4 123 4 115 4 086 4049 4016 3961

Slavní rodáciEditovat

Sport v PoliciEditovat

Ve městě hraje fotbalový klub TJ Spartak Police nad Metují působící v krajském přeboru.

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c Historie města - Oficiální stránka města Police nad Metují. www.policenm.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  4. a b POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 122–4. 
  5. Jaroslav Duchoň: O tajemných skalních úkrytech a kamenném zrádci na Ostaši.
  6. Ottův slovník naučný, 1903, J. Otto, Praha
  7. Ottův slovník naučný nové doby, 1937, Novina, Praha
  8. Karel Vacek, Police nad Metují a Policko, 1989
  9. Hlinka, B.: Dobrý den, pane Barrande, Práce, Praha 1976
  10. TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 192–193. 

LiteraturaEditovat

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Police, s. 246–273. 
  • PICHL, Miroslav: Police nad Metují v datech; Police nad Metují, 2004 329 s.

Externí odkazyEditovat