Otevřít hlavní menu

Život, odborná činnostEditovat

Narodil se v Dolních Kralovicích (původní zástavba byla v letech 19681975 zbourána z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov). V roce 1879 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1883 byl jmenován suplujícím, o rok později mimořádným, a v roce 1887 řádným profesorem patologické anatomie. Byl prorektorem všeobecné nemocnice a ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu. Byl průkopníkem české bakteriologie a patologické anatomie. Zabýval se etiologií infekčních onemocnění a onkologií.

 
Hlavův ústav na Albertově (1921)

Založil a nechal postavit při univerzitě patologicko-anatomický ústav. Stavba tohoto ústavu začala v roce 1908, dokončena byla v roce 1921 a otevřena pod názvem Hlavův ústav (dnešní Ústav patologie 1. LF UK a VFN). V roce 1921 byl patologický ústav české univerzity přemístěn do prostor v nové budově na Albertově.[3] Byl nazván po svém zakladateli, prof. Hlavovi jako ,,Ústav Hlavův".[4]

Čtyřikrát zastával funkci děkana lékařské fakulty a v akademickém roce 19061907 byl rektorem Univerzity Karlovy.

Je autorem díla z roku 1887 O úplavici – předběžné sdělení, o kterém se původně z důvodu špatného překladu soudilo, že jeho autorem je lékař jménem O. Uplavici.

V patologickém ústavu na Albertově byl umístěn již v roce 1898 portrét profesora Hlavy, který vytvořil malíř mánesovské generace Josef Schusser. Na portrétu je profesor zobrazen se zkumavkou v ruce na pozadí své knihovny.[5]

Byl označován za nestora českých lékařů. Až do své smrti byl předsedou státní zdravotní rady.[6]


Kulturní zapojeníEditovat

V roce 1898 byl profesor Hlava v souvislosti s organizací výstavy architektury a inženýrství v Praze, kde byla připravována i nová divadelní scéna (později nazvaná Uranie) zvolen předsedou výboru pro vytvoření "druhého českého divadla".[7]

Byl spoluzakladatelem Společnosti Národního divadla, místopředsedou jejího správního výboru a v letech 19101920 zastával funkci předsedy Společnosti ND.[8]

CitátEditovat

Měl jsem málokoho tolik rád jako tohoto harmonického člověka a navzájem snad málokdo v životě měl tak rád i mne...Šťastná pohoda srdce i ducha byla jistě nejvlastnějším znakem jeho bytosti; tou vítězil a okouzloval, kdekoliv se objevil. Veliký, tvůrčí vědec měl rád plnost života i nejkrásnější jeho výkvět, umění, ve všech jeho podobách. Umění měl opravdu rád a nesháněl ho jako pouhou modu nebo odpočinek po práci; chutnalo mu, žil je, chápal je – a rozuměl mu.
— Jaroslav Kvapil [5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Kralovice
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 16. Dostupné online.
  3. Biografie na stránkách Zdravoveda.cz. www.zdravcentra.cz [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-31. 
  4. Nový pathologický ústav české university na Albertově. Světozor. 27.4.1921, roč. 1920-1921 (21.), čís. 15, s. 11. Dostupné online. 
  5. a b Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 498
  6. Zemřel profesor dr. Jaroslav Hlava. Světozor. 20.11.1924, roč. 1924-1925 (25.), čís. 5, s. 111. Dostupné online. 
  7. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 163
  8. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 317, 500

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Rektor Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Antonín Vřešťál
190607
Jaroslav Hlava
Nástupce:
Jaroslav Goll