Eger
Eger či Jager (chorvatsky Jegar; slovensky Jáger; turecky Eğri; německy Erlau) je město v Maďarsku mezi pohořími Mátra a Bükk. Leží na severu země v župě Heves. Žije zde přibližně 53 tisíc[1] obyvatel.
Eger | |
| |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 47°54′1″ s. š., 20°22′24″ v. d. |
Nadmořská výška | 121 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát |
![]() |
Region | Severní Maďarsko |
Župa | Heves |
Okres | Eger |
Administrativní dělení | 21 městských částí |
![]() ![]() Eger | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 92,2 km² |
Počet obyvatel | 52 898 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 573,7 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Status | Župní sídlo, město s župním právem |
Starosta | Ádám Mirkóczki (od 2019) |
Oficiální web |
eger |
Telefonní předvolba | (+36) 36 |
PSČ | 3300 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
StředověkEditovat
Až do 10. století se v oblasti dnešního Egeru střídali Slované s Avary a germánskými kmeny. Teprve během vlády svatého Štěpána I. zde vzniklo sídlo biskupství. V této době zde byla postavena první katedrála, nacházela se na místě, kde dnes stojí egerský hrad. Kolem tehdejší katedrály pak začalo vznikat dnešní staré město. V období 14. až 16. století město prosperovalo; pěstovalo se zde dobré víno. Během vlády krále Matyáše byly vybudovány renesanční stavby (1458–1460), většinou k církevním účelům.
Turecká okupaceEditovat
Přestože se místní obyvatelé nějakou dobu úspěšně bránili, a dokonce i odrazili i tureckou armádu čítající 80 000 vojáků, roku 1596 se již město ubránit nedokázalo a Turci ho obsadili. Na dalších 80 let se stal Eger tureckým městem, centrem vilájetu (osmanské provincie) a severním pohraničním městem. Během této doby Osmané opravili pevnost, přebudovali kostely na mešity a postavili lázně (jeden minaret z této doby se dodnes dochoval). Po nezdařeném tureckém útoku na Vídeň však nastal zvrat. Habsburkové Osmany porazili a zaútočili i na Uhry. Získali Budapešť (roku 1686) a o rok později i samotný Eger.
Vláda HabsburkůEditovat
Po obsazení Habsburky byl Eger rekatolizován, navrátilo se tam biskupství, většinu obyvatel města tvořili v prvních letech po dobytí pokřtění Turci. Leopold I. prohlásil Eger královským městem, čímž omezil vliv biskupství, později egerského arcibiskupství, na chod města. Během 18. století zde došlo k bojům právě proti Habsburkům, během nich město podporovalo vzbouřence, ti však byli rychle poraženi. V roce 1800 město těžce poškodil požár, o čtyři roky později zde bylo zřízeno arcibiskupství. Právě i zde došlo k významným událostem během celoevropských revolucí v roce 1848. Velkým fiaskem pro město bylo zavedení železnice, Eger nebyl napojen na trať Budapešť–Miskolc přímo, ale odbočkou. Kvůli tomu tak nezažil takový růst, jako některá jiná města v zemi.
Období republikyEditovat
Rozvoj po pádu Rakouska-Uherska začal velmi pozvolně, ještě v 20. letech se celé Maďarsko topilo v ohromných problémech. Po druhé světové válce byly odkryty některé historické budovy, dnes je město vyhledávanou turistickou destinací.
Městská médiaEditovat
Televizní staniceEditovat
- Eger Városi Televízió
- Líceum TV
Rozhlasové staniceEditovat
- Rádió 1
- Rádió Eger
- Szent István Rádió
TiskEditovat
- Heves Megyei Hírlap
- Egri Est
- Royal club – Heves megye
Partnerská městaEditovat
FotogalerieEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. Budapešť. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
Externí odkazyEditovat
- Galerie Eger na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eger na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Duše Karpat - Eger Průvodce po Egeru včetně fotografií (česky)
- egercity.hu Turistické informace (maďarsky) (anglicky)
- EGERONLINE.com - Mnoho článků o pozoruhodnostech města (anglicky) (maďarsky)
- Eger ohb.hu Informace o městu (anglicky) (maďarsky) (německy) (italsky)
- Eszterházy College Eszterházská univerzita (anglicky) (maďarsky)
- ČT - Objektiv