Eger

město v Maďarsku
Další významy jsou uvedeny na stránce Eger (rozcestník).

Eger či Jager (chorvatsky Jegar; slovensky Jáger; turecky Eğri; německy Erlau) je město v Maďarsku mezi pohořími Mátra a Bükk. Leží na severu země v župě Heves. Žije zde přibližně 53 tisíc[1] obyvatel.

Eger
Eger montage.JPG
Eger – znak
znak
Poloha
Souřadnice47°54′1″ s. š., 20°22′24″ v. d.
Nadmořská výška121 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Maďarsko
ŽupaHeves
OkresEger
Administrativní dělení21 městských částí
Eger
Eger
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha92,2 km²
Počet obyvatel52 898 (2019)[1]
Hustota zalidnění573,7 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaÁdám Mirkóczki (od 2019)
Oficiální webeger.hu
Telefonní předvolba(+36) 36
PSČ3300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

StředověkEditovat

Až do 10. století se v oblasti dnešního Egeru střídali Slované s Avary a germánskými kmeny. Teprve během vlády svatého Štěpána I. zde vzniklo sídlo biskupství. V této době zde byla postavena první katedrála, nacházela se na místě, kde dnes stojí egerský hrad. Kolem tehdejší katedrály pak začalo vznikat dnešní staré město. V období 14. až 16. století město prosperovalo; pěstovalo se zde dobré víno. Během vlády krále Matyáše byly vybudovány renesanční stavby (1458–1460), většinou k církevním účelům.

Turecká okupaceEditovat

Přestože se místní obyvatelé nějakou dobu úspěšně bránili, a dokonce i odrazili i tureckou armádu čítající 80 000 vojáků, roku 1596 se již město ubránit nedokázalo a Turci ho obsadili. Na dalších 80 let se stal Eger tureckým městem, centrem vilájetu (osmanské provincie) a severním pohraničním městem. Během této doby Osmané opravili pevnost, přebudovali kostely na mešity a postavili lázně (jeden minaret z této doby se dodnes dochoval). Po nezdařeném tureckém útoku na Vídeň však nastal zvrat. Habsburkové Osmany porazili a zaútočili i na Uhry. Získali Budapešť (roku 1686) a o rok později i samotný Eger.

Vláda HabsburkůEditovat

Po znovudobytí Habsburky v roce 1687 byl Eger rekatolizován, navrátilo se tam biskupství, většinu obyvatel města tvořili v prvních letech po dobytí nově pokřtění Turci. Leopold I. prohlásil Eger královským městem, čímž omezil vliv biskupství, později egerského arcibiskupství, na chod města.

Během 18. století zde došlo k bojům právě proti Habsburkům, během nich město podporovalo maďarské vzbouřence, ti však byli rychle poraženi. V roce 1800 město těžce poškodil požár, o čtyři roky později zde bylo zřízeno arcibiskupství. Právě i zde došlo k významným událostem během celoevropských revolucí v roce 1848.

Historickým mezníkem bylo zavedení železnice. Eger nebyl napojen na trať Budapešť–Miskolc přímo, ale odbočkou. Kvůli tomu nezažil takový růst, jako některá jiná města v zemi. Podařilo se však uchovat historický ráz města. V roce 1878 zasáhla město ničivá povodeň. Zničeno bylo cca 40 domů a zahynulo okolo 130 osob.

Období republikyEditovat

Rozvoj po pádu Rakouska-Uherska začal velmi pozvolně, ještě v 20. letech se celé Maďarsko topilo v ohromných problémech. Po druhé světové válce byly odkryty některé historické budovy. V roce 1968 bylo historické jádro Egeru prohlášeno za památkově chráněné. Díky tomu bylo uchráněno před živelnou výstavbou. Dnes je město vyhledávanou turistickou destinací.

Kultura a památkyEditovat

Navštěvován je např. Egerský hrad (maďarsky Egri Vár), známý úspěšnou obranou proti tureckému nájezdu v 16. století, nebo minaret, jeden ze tří, které se v Maďarsku dochovaly. Známé jsou rovněž katakomby, které bývají často označovány jako "město pod městem" (maďarsky Város a város alatt. V Egeru stojí také Národní muzeum vína.

Místní minoritský kostel byl navržen Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

ObyvatelstvoEditovat

 
Dochovaný střed města s hradem.

V Egeru žilo k 1. lednu 2011 celkem 56 569 lidí, což činí 18,3 % z obyvatelstva župy Heves. Obyvatelstvo průměrně stárne a počet obyvatel Egeru neroste. V roce 2011 byl podíl osob mladších 19 let na celkové populaci města 22 %, podíl osob starších 60 let činil 24 %. Většina obyvatelstva se považovala za Maďary, ale asi 4,6 % Egeřanů se hlásilo k dalším národnostním skupinám, např. k romské, německé a rumunské národnosti. Dominantně zastoupeným náboženstvím je Římskokatolická církev.

Městská médiaEditovat

Televizní staniceEditovat

  • Eger Városi Televízió
  • Líceum TV

Rozhlasové staniceEditovat

  • Rádió 1
  • Rádió Eger
  • Szent István Rádió

TiskEditovat

  • Heves Megyei Hírlap
  • Egri Est
  • Royal club – Heves megye

EkonomikaEditovat

Eger je považován za centrum vinařství v Maďarsku.

DopravaEditovat

Eger je napojen na maďarskou železniční síť. Hlavní nádraží se nachází cca 1,5 km od středu města. Z něj vede trať Füzesabony–Eger; právě přes obec Füzesabony je město napojeno na zbytek maďarské železnice.

V Egeru je rovněž provozována i síť městské autobusové dopravy.

Partnerská městaEditovat

FotogalerieEditovat

  • Náměstí

  • Náměstí

  • Egerský hrad

  • Bazilika

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. Budapešť. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eger&oldid=20095984“