Wikipedie

Bulhaři

Bulhaři (bulharsky Българи, Bǎlgari) jsou jihoslovanský[16][17][18] národ, žijící převážně v Bulharsku, na Ukrajině, v Moldavsku a dalších evropských zemích. Jazykem je bulharština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Pomaci).

Bulhaři
Българи

1. řada: Krum • Kliment Ochridský • Svatý Naum • Ivan Rilský • Ivan Alexandr
2. řada: Christo Botev • Vasil Levski • Goce Delčev • Ivan Vazov • Stefan Stambolov
3. řada: Elin Pelin • Jordan Jovkov • Elias Canetti • Julia Kristeva • Anna-Maria Ravnopolska-Dean

4. řada: Christo Javačev • Nikolaj Gjaurov • Christo Stoičkov • Stefka Kostadinová
Populace
14 mil.[1]
BulharskoBulharsko Bulharsko7 364 570 (2011)[2]
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie1 300 000 (2002)[3]
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko204 574 (2001)[4]
UkrajinaUkrajina Ukrajina140 206 (2013)[5]
ŘeckoŘecko Řecko300 000 (2011) 250 000 (2011)[6]
MoldavskoMoldavsko Moldavsko300 000 (2011)
NěmeckoNěmecko Německo93 889[7]
ArgentinaArgentina Argentina70 000 (2008)[8]
BrazílieBrazílie Brazílie65 000 (2006)[9]
Spojené království Velká Británie47 000 (2012)[10]
ItálieItálie Itálie120 000[11]
KanadaKanada Kanada50 000[12]
RakouskoRakousko Rakousko35 000 (2011)[5]
FrancieFrancie Francie34 000 (2011)[13]
RuskoRusko Rusko31 965 (2002)[14]
TureckoTurecko Turecko300 000-600 000[15]
Jazyk(y)
bulharština
Náboženství
pravoslaví, a malý počet muslimů a ateistů
Příbuzné národy
jižní Slované

O původu Editovat

Staří turkičtí Bulhaři (Protobulhaři) sídlili snad už kolem roku 500 severně od Azovského moře, kde založili vlastní stát, Staré Velké Bulharsko. Po smrti jejich chána Kuvrata (mezi 650 a 665) došlo k oslabení státu, který podlehl sousedním turkickým Chazarům. Část protobulharských kmenů zůstala v závislosti na Chazarech v původním prostoru, část se odebrala na sever po řece Volze až k soutoku s Kamou a vytvořila nový stát, Volžské Bulharsko, který existoval až do 13. století, kdy byl podmaněn Tatary. Další skupina protobulharských kmenů mířila směrem na západ. Zapojila se do mocenského boje v Avarské říši, posléze se však stáhla do Bavorska, kde byla z velké části povražděna.

Pod vedením chána Asparucha se Protobulhaři dostali na Balkán, kde s tamním svazem Sedm slovanských kmenů uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Slovanské kmeny na toto území (do římské provincie Moesia) přišly již začátkem 7. století. Zde se kmeny smísily s původními obyvateli (keltskými a thráckými) a se zbytky germánských kmenů.

Na jaře 681 nad byzantskými vojsky zvítězili a byl mezi nimi sjednán mír, čímž se otevřela cesta ke vzniku První bulharské říše, ta trvala až do roku 1018. Jelikož Protobulhaři byli méně početní, Slovanské etnikum je postupně asimilovalo a do 10. století došlo ke splynutí v jeden slovansky mluvicí celek.

Osobnosti Editovat

Národním hrdinou je v Bulharsku raně středověký chán Krum, který nakrátko udělal z Bulharska nejsilnější stát východu Evropy. Za Bulhary lze z jistého úhlu pohledu považovat Cyrila a Metoděje, jistěji pak jejich žáky Klimenta Ochridského a svatého Nauma. Staroslověnsky jako oni psal ještě i Černorizec Chrabr. Ivan Rilský je dnes patronem Bulharska. Stefan Stambolov byl klíčovou postavou jeho modernizace, politické i ekonomické. Revolucionáři Vasil Levski, Christo Botev a Goce Delčev se stali symboly svobody a boje za nezávislost na Osmanské říši. Klíčovou kulturní postavou národního obrození 19. století byl kněz Paisij Chilendarski – podobně jako v českých zemích Palacký především díky svého dílu historiografickému. Nejen do bulharských, ale i celoevropských dějin zasáhl komunistický politik Georgi Dimitrov. Zatímco ten ze slavného Lipského procesu v nacistickém Německu vyvázl bez trestu, jeho kolega, marxistický teoretik Christian Rakovskij, byl popraven během Stalinovy Velké čistky. Todor Živkov byl dlouholetým lídrem komunistického režimu v Bulharsku. Hlavní osobností disentu té doby byl naopak Želju Želev, první postkomunistický prezident Bulharska. Jiný disident, spisovatel Georgi Markov, byl dokonce zavražděn bulharskou tajnou službou. Irina Bokovová byla mezi lety 2009 a 2017 prezidentkou mezinárodní organizace UNESCO.

Georgi Ivanov byl prvním bulharským kosmonautem, Alexandr Panajotov Alexandrov druhým.

Z Bulharska pocházejí i dva významní představitelé humanitních a sociálních věd, byť se oba stali emigranty: feministická sémiotička Julia Kristeva a literární teoretik Tzvetan Todorov. Oba nakonec zakořenili ve francouzském intelektuálním prostředí.

V Bulharsku se narodil nositel Nobelovy ceny za literaturu Elias Canetti, který však z Bulharska odešel s rodinou ještě jako dítě. Nejvýznamnějším bulharsky píšícím autorem je Ivan Vazov. Důležitými postavami národního obrození, nejen literárního, byli Ljuben Karavelov a Georgi Rakovski. Klasiky realistické prózy jsou Elin Pelin a Jordan Jovkov. V druhé polovině 20. století se prosadil Stanislav Stratiev.

Celosvětové proslulosti dosáhla harfistka a hudební skladatelka Anna-Maria Ravnopolska-Dean. Také operní pěvci Boris Christov, Nikolaj Gjaurov a Raina Kabaivanska dosáhli mezinárodního věhlasu.

Z výtvarných umělců dosáhl největšího úspěchu představitel land artu Christo Javačev. Stavy bohémy na pařížském Montparnassu doplnil malíř Jules Pascin.

V zámořském televizním průmyslu se prosadila herečka Nina Dobrevová (zejm. Upíří deníky), v sérii o Harrym Potterovi se proslavil Stanislav Janevski.

Nejpopulárnějším sportovcem všech časů je v Bulharsku fotbalista Christo Stoičkov. Úspěchy mu svého času zdatně konkurovala skokanka do výšky Stefka Kostadinová. Na 64 polích se výrazně prosadil šachový velmistr Veselin Topalov. V jeho stopách jde Antoaneta Stefanovová.

V posledních letech se stala v médiích po celém světě velmi populární slepá bulharská věštkyně Baba Vanga.

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. ↑ https://btvnovinite.bg/bulgaria/obshtestvo/balgarski-govorjat-15-mln-po-cjal-svjat.html
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.nsi.bg [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-27. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. m.focus-news.net [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ http://www.ine.es/en/prensa/np854_en.pdf
  5. ↑ a b http://www.aba.government.bg/?show=38&nid=997
  6. ↑ http://www.eurochicago.com/2012/04/v-tchuzhbina/
  7. ↑ Federal Statistical Office of Germany – Foreigners in 2010 [online]. www.destatis.de. Dostupné online. (němčina) 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.mfa.bg [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  9. ↑ www.btv.bg [online]. [cit. 19-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-10-2010. 
  10. ↑ http://www.ons.gov.uk/ons/rel/migration1/migration-statistics-quarterly-report/august-2012/population-by-country-of-birth-and-nationality-.xls
  11. ↑ http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=252055
  12. ↑ http://www.mfa.bg/bg/81/pages/view/1940[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.mfa.bg [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-23. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. 
  15. ↑ http://www.milliyet.com.tr/default.aspx?aType=SonDakika&Kategori=yasam&ArticleID=873452&Date=07.06.2008&ver=16
  16. ↑ Slované
  17. ↑ One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups, James Minahan, Greenwood Publishing Group, 2000, ISBN 0-313-30984-1, pp. 134 – 135. [s.l.]: Google Books Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Kulturní blízkost slovanských národů

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bulhaři&oldid=22572560“