Todor Živkov

bulharský komunistický politik

Todor Christov Živkov (bulharsky Toдор Xpиcтoв Живков, 7. září 1911 Pravec5. srpna 1998 Sofie) byl komunistický vůdce Bulharska od 4. března 1954 do 10. listopadu 1989.

Todor Živkov
Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-066, Berlin, VI. SED-Parteitag, Warnke, Shiwkow - Zhivkov.jpg
Generální tajemník Ústředního výboru Bulharské komunistické strany
Ve funkci:
4. března 1954 – 10. listopadu 1989
PředchůdceValko Červenkov
NástupcePetar Mladenov
1. předseda Státní rady
Ve funkci:
7. července 1971 – 17. listopadu 1989
PředchůdceGeorgi Trajkov (jako předseda Prezídia Národního shromáždění)
NástupcePetar Mladenov
36. předseda vlády Bulharska
Ve funkci:
19. listopadu 1962 – 7. července 1971
PředchůdceAnton Jugov
NástupceStanko Todorov
Stranická příslušnost
ČlenstvíBulharská komunistická strana

Narození7. září 1911
Pravec
Úmrtí5. srpna 1998 (ve věku 86 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
ChoťMara Maleeva-Zhivkova
DětiLudmila Živkova
Vladimir Zhivkov
PříbuzníTodor Slavkov a Evgenya Zhivkova (vnoučata)
Profesepolitik, státník a odbojář
Náboženstvíateismus
OceněníZlatý olympijský řád (1987)
Řád aztéckého orla
Řád chryzantémy
Řád Josého Martího
Řád Karla Marxe
… více na Wikidatech
PodpisTodor Živkov, podpis
CommonsTodor Zhivkov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Todor Živkov se narodil v chudé rodině rolníka ve vesnici Pravec nedaleko Botevgradu na západě země. Chodil do místní školy a ve čtrnácti letech začal navštěvovat smíšenou školu v Orchaniji, jediné chudým dětem dostupné střední vzdělávací zařízení v kraji. Ze školy byl vyloučen, a ve svých osmnácti letech odjel do Sofie, kde po třech letech získal výuční list coby absolvent knihtiskařského učiliště. Podal také přihlášku na právnickou fakultu, avšak nikdy ji nenavštívil. Jedním z jeho přátel byl spisovatel a disident Georgi Markov, kterého nechal později zavraždit.

Politická kariéraEditovat

V roce 1932 vstoupil do Bulharské komunistické strany. Stal se tajemníkem krajského výboru. Zapojil se do partyzánského hnutí v Botevgradské oblasti a od 9. září 1944 řídil Sbor lidové milice. O rok později, tak jako jeho předchůdce, však neúspěšně kandidoval na post poslance za Komunistickou stranu Bulharska. Do parlamentu se dostal až v roce 1946.

V roce 1950 se stal tajemníkem ústředního výboru strany a v témže roce se stal kandidátem politbyra, o rok později se stal jeho členem.

Popularita Todora Živkova v letech socialismu rychle stoupala, což se naplno projevilo až po Stalinově smrti, kdy s pomocí Nikity Chruščova získal roku 1954 post prvního tajemníka Ústředního výboru Bulharské komunistické strany. Svoji pozici lídra potvrdil na sjezdu strany v dubnu roku 1956. Už tři roky předtím byl členem vlády, v roce 1962 se stal jejím předsedou a od 7. června 1971 do 17. listopadu 1989 zastával – podle nové ústavy nejdůležitější státní funkci – post předsedy Státní rady. V dnech 18.–20. února 1970 navštívil Československo.[1][2]

Todor Christov Živkov byl nejdéle vládnoucím představitelem v Bulharsku ve 20. století. V zemi vládl 35 let – od roku 1954 až do pádu komunismu v zemi – 10. listopadu 1989.

Živkovův pádEditovat

Po revoluci byl z čela strany sesazen a vyloučen. Odešel ovšem s vysokým odchodným, vilou, ochrankou a dalšími výhodami. 18. ledna 1990 byl ale zatčen a obviněn z defraudace. V roce 1992 mu Nejvyšší soud Bulharské republiky vyměřil sedm let vězení. O čtyři roky později – 9. února 1996 – ho však propustili do domácího vězení, kde zůstal až do své smrti.

Zemřel na zápal plic v Sofii dne 5. srpna 1998.

VyznamenáníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Todora Živkova.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Srdečné uvítání soudruha Todora Živkova v Praze. S. 1. Rudé právo [online]. 1970-02-18 [cit. 2020-05-19]. Roč. 50, čís. 41, s. 1. Dostupné online. 
  2. Z pobytu Todora Živkova v ČSSR. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Todor Živkov. Příprava vydání Iskra Baeva. [s.l.]: KAMA, 2006. 126 s. ISBN 954-9890-82-1. 
  • CHRISTOV, Christo. Todor Živkov: biografija. Sofija: Siela, 2009. 639 s. ISBN 978-954-28-0586-1. (bulharsky) 

Externí odkazyEditovat