Otevřít hlavní menu

Todor Christov Živkov (bulharsky Toдор Xpиcтoв Живков, 7. září 1911 Pravec5. srpna 1998 Sofie) byl komunistický vůdce Bulharska od 4. března 1954 do 10. listopadu 1989.

Todor Živkov
Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-066, Berlin, VI. SED-Parteitag, Warnke, Shiwkow - Zhivkov.jpg

Generální tajemník Ústředního výboru Bulharské komunistické strany
Ve funkci:
4. března 1954 – 10. listopadu 1989
Předchůdce Valko Červenkov
Nástupce Petar Mladenov

1. předseda Státní rady
Ve funkci:
7. července 1971 – 17. listopadu 1989
Předchůdce Georgi Trajkov (jako předseda Prezídia Národního shromáždění)
Nástupce Petar Mladenov

36. předseda vlády Bulharska
Ve funkci:
19. listopadu 1962 – 7. července 1971
Předchůdce Anton Jugov
Nástupce Stanko Todorov
Stranická příslušnost
Členství Bulharská komunistická strana

Narození 7. září 1911
Pravec
Úmrtí 5. srpna 1998 (ve věku 86 let)
Sofie
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Sofii
Choť Mara Maleeva-Zhivkova
Děti Ludmila Živkova
Vladimir Zhivkov
Profese politik, státník a odbojář
Ocenění Řád Josého Martího
Zlatý olympijský řád
Süchbátarův řád
Řád jugoslávské hvězdy
Řád Girónské pláže
… více na Wikidatech
Podpis Todor Živkov, podpis
Commons Kategorie Todor Zhivkov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Todor Živkov se narodil v chudé rodině rolníka ve vesnici Pravec nedaleko Botevgradu na západě země. Chodil do místní školy a ve čtrnácti letech začal navštěvovat smíšenou školu v Orchaniji, jediné chudým dětem dostupné střední vzdělávací zařízení v kraji. Ze školy byl vyloučen, a ve svých osmnácti letech odjel do Sofie, kde po třech letech získal výuční list coby absolvent knihtiskařského učiliště. Podal také přihlášku na právnickou fakultu, avšak nikdy ji nenavštívil. Jedním z jeho přátel byl spisovatel a disident Georgi Markov, kterého nechal později zavraždit.

Politická kariéraEditovat

V roce 1932 vstoupil do Bulharské komunistické strany. Stal se tajemníkem krajského výboru. Zapojil se do partyzánského hnutí v Botevgradské oblasti a od 9. září 1944 řídil Sbor lidové milice. O rok později, tak jako jeho předchůdce, však neúspěšně kandidoval na post poslance za Komunistickou stranu Bulharska. Do parlamentu se dostal až v roce 1946.

V roce 1950 se stal tajemníkem ústředního výboru strany a v témže roce se stal kandidátem politbyra, o rok později se stal jeho členem.

Popularita Todora Živkova v letech socialismu rychle stoupala, což se naplno projevilo až po Stalinově smrti, kdy s pomocí Nikity Chruščova získal roku 1954 post prvního tajemníka Ústředního výboru Bulharské komunistické strany. Svoji pozici lídra potvrdil na sjezdu strany v dubnu roku 1956. Už tři roky předtím byl členem vlády, v roce 1962 se stal jejím předsedou a od 7. června 1971 do 17. listopadu 1989 zastával – podle nové ústavy nejdůležitější státní funkci – post předsedy Státní rady.

Todor Christov Živkov byl nejdéle vládnoucím představitelem v Bulharsku ve 20. století. V zemi vládl 35 let – od roku 1954 až do pádu komunismu v zemi – 10. listopadu 1989.

Živkovův pádEditovat

Po revoluci byl z čela strany sesazen a vyloučen. Odešel ovšem s vysokým odchodným, vilou, ochrankou a dalšími výhodami. 18. ledna 1990 byl ale zatčen a obviněn z defraudace. V roce 1992 mu Nejvyšší soud Bulharské republiky vyměřil sedm let vězení. O čtyři roky později – 9. února 1996 – ho však propustili do domácího vězení, kde zůstal až do své smrti.

Zemřel na zápal plic v Sofii dne 5. srpna 1998.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Bulharsko  Bulharsko   Hrdina Bulharské lidové republiky 1971

1981

  Hrdina socialistické práce 1961
  Řád Georgiho Dimitrova 1966

1971

1981

1986

  Dimitrovova cena 1976
Medaile 1300. výročí Bulharska 1984
  Medaile 30. výročí vítězství na fašistickým Německem 1975
  Medaile 40. výročí vítězství nad hitlerovským fašismem 1981
  Medaile 40. výročí socialistického Bulharska 1984
  Medaile 90. výročí narození Georgiho Dimitrova 1972
  Medaile 100. výročí narození Georgiho Dimitrova 1982
  Medaile 25. výročí vlády lidu 1969
  Medaile 50. výročí lidového antifašistického povstání 1923 1973
  Medaile patriotické války 1944–1945 1947
  Medaile 100. výročí dubnového povstání 1876 1976
  Medaile 100. výročí osvobození z osmanské nadvlády 1978
Československo  Československo   Řád Klementa Gottwalda 1981
  Řád republiky
Egypt  Egypt   Řád Nilu
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie
Japonsko  Japonsko   Řád chryzantémy
Jugoslávie  Jugoslávie   Řád jugoslávské hvězdy
Kuba  Kuba   Řád José Martího 1979
Mexiko  Mexiko   řádový řetěz Řádu aztéckého orla
Mongolsko  Mongolsko   Süchbátarův řád 1973
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[1][2] 1979, 21. srpna
Rumunsko  Rumunsko   Řád vítězství socialismu
Řecko  Řecko   Řád Spasitele
Sovětský svaz  Sovětský svaz   Hrdina Sovětského svazu 1977, 31. května
  Leninův řád (udělen třikrát) 1971

1981

  Řád Říjnové revoluce
Sýrie  Sýrie   Řád za zásluhy
Východní Německo  Východní Německo   Řád Karla Marxe (udělen třikrát)

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  2. PORTUGAL. CHANCELARIA DAS ORDENS. Anuário das ordens honoríficas Portuguesas: Cidadaos Estrangeioros 1910 - 2006. [s.l.]: A Chancelaria 496 s. OCLC 220725779 S. 122. 

LiteraturaEditovat

  • Todor Živkov. Příprava vydání Iskra Baeva. [s.l.]: KAMA, 2006. 126 s. ISBN 954-9890-82-1. 
  • CHRISTOV, Christo. Todor Živkov: biografija. Sofija: Siela, 2009. 639 s. ISBN 978-954-28-0586-1. (bulharsky) 

Externí odkazyEditovat