Otevřít hlavní menu

Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев, 3. březen 193530. leden 2015) byl bulharský politik a disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 19901997.

Želju Želev
Zhelyu-Zhelev-20090423.jpg
Stranická příslušnost
Členství Bulharská komunistická strana (1960–1965)
Svaz demokratických sil (1989–1990)

Narození 3. března 1935
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2012724
Úmrtí 30. ledna 2015 (ve věku 79 let)
Sofie
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Sofii
Choť Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12285994
Alma mater Univerzita v Sofii
Profese politik, filozof a spisovatel literatury faktu
Ocenění Řád Stara planina
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Grand Collar of the Order of Liberty
Podpis Želju Želev, podpis
Commons Kategorie Zhelyu Zhelev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Želju Želev pocházel, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal se aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat do Sofie.

Rok před revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.

Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromáždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.

Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.

Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašismus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.

Po revoluci se na knihu zapomnělo.