Ferenc Kemény

Ferenc Kemény [kemeň] (17. července 1860 Nagybecskerek, dnes Zrenjanin, Srbsko21. listopadu 1944 Budapešť) byl maďarský reformní pedagog, pacifista a jeden ze zakládajících čenů Mezinárodního olympijského výboru (MOV).

Ferenc Kemény
Ferenc Kemény
Ferenc Kemény
Narození17. července 1860
Nagybecskerek, dnes Zrenjanin, Srbsko
Úmrtí21. listopadu 1944
(ve věku 84 let)
Budapešť, Maďarsko
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Collège de France
Pařížská univerzita
Povolánípedagog a sportovní funkcionář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mezinárodní olympijský výbor 1896 v Athénách. Stojící zleva: Gebhart (Německo), Guth-Jarkovský (Čechy), Kemény (Uhersko), Balck (Švédsko); sedící: Coubertin (Francie), Vikelas (Řecko, předseda), Butovskij (Rusko). Foto Albert Meyer.

Život a působeníEditovat

Narodil se v židovské rodině ve Vojvodině, roku 1883 vystudoval v Budapešti učitelství matematiky a fyziky a hodně cestoval po Německu, roku 1884 pobýval v Paříži, kde se na přednáškách seznámil s mladým Pierre de Coubertinem. Zaujala ho Coubertinova myšlenka, že by se sport měl stát součástí školního vzdělávání, ale zajímal se hlavně o vznikající mírové hnutí. Podle maďarských údajů to byl právě Kemény, kdo inspiroval Coubertina, aby se sport využil k podpoře míru, například obnovením starých Olympijských her.

Po návratu do Uher byl učitelem a ředitelem v Egeru a roku 1894 dostal od Coubertina pozvánku na mezinárodní sportovní kongres na pařížské Sorbonně, kde byl založen MOV. Rakouské ministerstvo mu v tom nebránilo, nedalo mu ale ani pověření ani podporu. Byl na tom tedy podobně jako Jiří Guth-Jarkovský, ale Kemény na kongres nejel a stal se členem výboru na Coubertinův návrh. Věnoval se mírovému hnutí a na rok 1896, kdy se velkolepě slavilo tisíc let od založení města, svolal do Budapešti světový kongres mezinárodního mírového hnutí (Bureau international permanent de la paix). Když organizace prvních Olympijských her v Athénách 1896 narážela na finanční potíže, navrhoval je přesunout do Budapšti. Nakonec byl vedoucím malé maďarské výpravy do Athén, kde působil i jako rozhodčí, a podobně vedl maďarské olympijské výpravy 1900 do Paříže a 1904 do St. Louis. Jak význam olympiád vzrůstal, rostl i odpor maďarských aristokratů, kteří ho nepokládali za vhodného reprezentanta země. Přes Coubertinovu podporu musel 1907 odstoupit a olympijských her v Londýně 1908 se účastnil jen jako divák.

Věnoval se pak pouze pedagogice, roku 1934 byl spoluvydavatelem Encyclopedia of Paedagogy, ale za války nemohl pokračovat a roku 1944, když měl být deportován do koncentračního tábora, spáchal i s manželkou sebevraždu.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat