Laborec (kníže)
Laborec (rusínsky Лаборець, ukrajinsky Лаборець; datum narození a datum úmrtí v 9. století) byl legendární kníže raně feudálního státu slovanského kmenového svazu Bílých Chorvatů, žijících mezi řekami Tisa a Dunaj. Základem obrany tohoto státu byl hrad na místě nynějšího užhorodského zámku (castrum Hung). Podle středověkých pověstí na něm vládl právě kníže Laborec.
| Laborec | |
|---|---|
 | |
| Narození | neznámé |
| Úmrtí | u řeky Sviržavy |
| Matka | neznámé |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Historici předpokládají, že kníže Laborec vládl v době panování Svatopluka I. ve Velkomoravské říši (871 – 894), Olega v Kyjevské Rusi (879 – 912) a Symeona I. v první bulharské říši (893 – 927). Existuje předpoklad, že se kníže Laborec podřídil Svatoplukovi a platil mu daně. Také Symeon I., který rozšiřoval svou moc na sever, se snažil podřídit si Svatopluka.
Jméno knížete Laborce se poprvé objevuje v uherské kronice Anonyma (Gesta Hungarorum) z 12. století. V ní se uvádí, že se v roce 896 kníže Laborec postavil proti útokům uherských kmenů zpoza karpatských hor, v čele s Arpádem.[1][2][3] V překladu:
| „ | Kníže Almoš se svou družinou přišel k pevnosti Hung, aby ji dobyl. Když začal stavět tábor u hradeb, tehdy velitel této pevnosti, kterého nazývali Laborec a v jejich jazyce byl kníže, dal se na útěk a chtěl se dostat do opevnění Zemlum (Zemplínsky hrad na Zemplíně, předpokládá se, že v současných Michalovciach). Vojáci ho pronásledovali a u řeky Sviržava ho chytili a tam ho na provaze uškrtili. Od toho dne nazvali řeku jménem Laborec. Tehdy kníže Almoš se svými lidmi vešel do pevnosti Hung, obětoval bohům velké oběti a hodovali 4 dny. | “ |
Příběh z Anonymovi kroniky je ovšem jenom legenda.[4] V regionu Horní Tisa, která v té době patřila k Podkarpatské Rusi, ovšem skutečně existovali kmenoví vůdci, kteří byli poraženi v průběhu maďarských vpádů do střední Evropy.
Odraz v kultuře editovat
Jméno Laborec našlo široký význam v paměti rusínského národa. Existují o něm legendy a písně. Užhorodský historik Michail Lučkaj řekl slovenskému spisovatelovi Bohuslavovi Nosákovi-Nezabudovovi, který o něm později napsal první historickou pověst Laborec (Laborec – rusynska povisť). Kníže Laborec byl tématem dalších uměleckých děl: Anatolij Kralickij – Kňaz Laborec, Jevgenij Andrejevič Fencik – Pokorjenije Užgoroda (česky Dobytí Užhorodu), Marijka Podgorjanka – Kňaz Laborec, Vasiľ Stepanovič Grenža-Donskij – Kňaz Laborec a další...
Socha knížete je umístěna nad obcí Habura. Je vysoká přes pět metrů a stojí na téměř dvoumetrovém podstavci z kamene.[5] Autorem sochy je akademický sochař Ján Ťapák.[6] V podstavci pod sochou je umístěna schránka s hlínou ze 106 rusínských vesnic, která symbolizuje jednotu Rusínů.[7][8]
V červenci 2017 darovala nadace Drevený kostolík repliku sochy knížete Laborce Muzeu rusínské kultury v Prešově.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laborec (knieža) na slovenské Wikipedii.
- ↑ FORWARD, Jean S. Endangered Peoples of Europe: Struggles to Survive and Thrive. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2001. Dostupné online. ISBN 9780313310065. (anglicky) Google-Books-ID: 8p3P1u_xmEEC.
- ↑ MAGOCSI, Paul R. Our people: Carpatho-Rusyns and their descendants in North America. [s.l.]: Bolchazy-Carducci Publishers, 2005-07-30. Dostupné online. ISBN 9780865166110. (anglicky) Google-Books-ID: rnMOAQAAMAAJ.
- ↑ POP, Dmitriĭ Ivanovich; POP, Ivan Ivanovich. Uzhgorod and Mukachevo: A Guide. [s.l.]: Raduga Publ., 1987. Dostupné online. ISBN 9785050011862. (anglicky) Google-Books-ID: jOBBAAAAYAAJ.
- ↑ MAGOCSI, Paul Robert. Chrbtom k horám : dejiny Karpatskej Rusi a karpatských Rusínov. Překlad Eva Eddy. Prešov: UNIVERSUM-EU, 2016. 593 s. ISBN 978-80-89046-97-3. S. 69.
- ↑ Socha kniežaťa Laborec – Habura [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
- ↑ V Habure odhalili vyše päťmetrovú sochu kniežaťa Laborca Čítajte viac: https://hornyzemplin.korzar.sme.sk/c/7280299/v-habure-odhalili-vyse-patmetrovu-sochu-kniezata-laborca.html [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
- ↑ VASYĽ PAČOVSKŶJ: KŇAZ´ LABOREC´ 18. 2. 2016 [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Kňaz' Laborec' 23. 1. 2018 [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
