Otevřít hlavní menu

Békéscsaba (rumunsky Bichișciaba, slovensky Békešská Čaba, německy Tschabe) je město v Maďarsku, v jihovýchodní části země. Žije zde 64 852 obyvatel.

Békéscsaba
Centrum města s Velkým a Malým evangelickým kostelem
Centrum města s Velkým a Malým evangelickým kostelem
Békéscsaba – znak
znak
Békéscsaba – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 90 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Jižní Velká nížina
Župa Békés
Okres Békéscsaba
Administrativní dělení 6 městských částí
Békéscsaba
Békéscsaba
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 193,94 km²
Počet obyvatel 64 852 (2008)
Hustota zalidnění 334,4 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Němci, Slováci
Náboženské složení Křesťanství
Správa
Status Župní sídlo, město s župním právem
Starosta Péter Szarvas
Oficiální web www.bekescsaba.hu
Adresa obecního úřadu Szent István tér 7.
5600 Békéscsaba
Telefonní předvolba (+36) 66
PSČ 5600-5603
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

StředověkEditovat

Oblast dnešní Békéscsaby byla osídlená již od dávnověku. Nejdříve zde žili Keltové, potom Hunové. Po obsazení maďary zde bylo už několik vesnic. Obec Csaba je doložená poprvé z 30. let 14. století; její název je tureckého původu. Když Osmanská říše dobyla tehdejší Uherské království, město nebylo poničeno, zánik mu hrozil až v době, kdy Turci ustupovali na jih.

Doba Rakouska-UherskaEditovat

Přestože v roce 1715 byla označovaná jako opuštěné místo, již o několik let později o ní existují zápisy o daních. Nové město pravděpodobně založil János György Harruckern, který tak využil boje proti Turkům, probíhající v několika předcházejících letech. Do roku 1847 už byla Csaba jedním z dvaceti největších měst v Uhersku, přesto stále připomínala vesnici – ulice byly blátivé, domy přeplněné. Železnici sem zavedli v roce 1858, vznikly tak nové továrny a domy.

Meziválečná dobaEditovat

Po 1. světové válce, v letech 1919 a 1920 byla Békéscsaba obsazena rumunským vojskem. Protože Maďaři ztratili po smlouvách z Trianonu a Saint-Germainu Arad a Nagyvárad, pro celou tuto oblast význam města vzrostl. Přesto ale v meziválečném období bylo sužováno chudobou, nezaměstnaností a v roce 1925 ho poničila i povodeň.

Druhá světová válka a období MLREditovat

V době německé okupace byli místní Židé poslání do koncentračního tábora v Osvětimi, celkem to bylo 3000 lidí. Rudá armáda ho obsadila 6. října 1944. Po vzniku socialistického Maďarska se stalo centrem potravinářského průmyslu.

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat